Lyžařská jižní Kalifornie

Písmo: A ++ A --

Upřímně, člověk by mohl snadno strávit půl svého lyžařského života pouze a jen v Kalifornii, aniž by se nudil. A výčet kalifornského lyžování by nebyl úplný, pokud by neobsahoval reportáž z jednoho z nejvýznamnějších ski resortů celé Ameriky – 430km západně od San Francisca situované Mammoth Mountain.

Mamutí hora…
či zkráceně Mamut, nabízí díky své vysoké poloze (2425-3370m) lyžování od října až do července. Jde o rozlehlý resort poplatný svému jménu, jež momentálně nabízí 150 oficiálních tratí (vesměs severně orientovaných) a o další se postupně rozrůstá.

Resort tak velký, že si v něm dovolili jednu anomálii: před pár lety tu snížili počet lanovek z 32 na současných 27, aniž by to jakkoli ovlivnilo efektivitu zdejšího dopravního systému. V oblasti ročně napadne 10 metrů sněhu, slunce tu údajně svítí 300 dní v roce.

Mamut leží ve východní části pohoří Sierra Nevada poblíž světoznámé Yosemitské rezervace, s ostatní civilizací spojen severojižní panoramatickou silnicí č.395. Nejbližší mezinárodní letiště jsou buďto na severu v Renu, Nevada (poblíž Lake Tahoe – viz předchozí díly seriálu), anebo na jihu v L.A. Z obou lze přijet k Mamutu právě po silnici 395 – z Rena za 3 hodiny, z L.A. za pět, při špatném počasí i za víc. Loni začalo v 6km od resortu vzdáleném městečku Mammoth Lakes fungovat malé regionální letiště, přijímající chartery z Rena, San Francisca i L.A. Mimochodem – z 274km (!) vzdáleného Rena jezdí každé ráno k Mamutu bezplatný skibus.

(Ne)značené tratě
Hora samotná nabízí ve své nejvyšší, neporostlé části výhradně strmý, „diamantový“ terén se spoustou prašanového lyžování, mnohdy však též s vyfoukanými, ledovými svahy. Tato vrchní oblast bývá nezřídka kvůli silnému větru uzavřena a značení sjezdovek zde prakticky neexistuje – vzhledem ke členitosti hory zde lze za špatné viditelnosti snadno zabloudit – ne vždy platí, že pořád dolů z kopce nakonec znamená přijet k nějaké lanovce. Za tento deficit ve značení tratí bývá Mamut často kritizován; v takto rozlehlém a členitém otevřeném terénu jde ale o těžko řešitelný úkol. Skimapa v kapse pranic nepomáhá – i na ní je v horní části znázorněna pouze bílá pláň. V nižších, o poznání mírnějších, a hlavně zalesněných partiích již tento problém neexistuje.

Na Mamutu si hýčkají snowboardisty. Krom množství prudkého terénu v horních partiích resort nabízí 3 bohatě vybavené a přepečlivě udržované snowparky s vlastními sedačkovými lanovkami, a místní chloubou, 183m dlouhou a 7m hlubokou Super-Duper Pipe. V nejbližším okolí hory žije spousta profesionálních snowboardistů – zcela jistě ne náhodou.

Pod kopcem se čile staví
Ještě donedávna platilo za nejbližší možnost bydlení u resortu již zmíněné Mammoth Lakes s asi 50 restauracemi, množstvím hotelů a pendlujícím bezplatným skibusem. V loňské sezóně však kanadský vlastník Intrawest (provozující mimo jiné i Squaw Valley či olympijský Whistler) otevřel první fázi mohutného projektu účelově vyprojektované alpské vesnice přímo na úpatí hory s ubytovacími lůžky, restauracemi a obchody, s nejbližšími sjezdovkami propojené gondolou (a mírnou účelově prokácenou sjezdovkou pro návrat zpět).

Přímo ze sjezdovek lze zajet do asi 15 místních restaurací, vyhlášené jsou Parallax s mořskou kuchyní, Mill Café a Talons, vždy plná lidí pak Main Lodge Sundeck BBQ – hlavní restaurace u jednoho ze tří centrálních nástupů lanovek v západní části hory, kam lze zajet autem po okružní silnici kolem Mamutu (či se dopravit stále pendlujícími skibusy). Pozoruhodným místem je sousedící Yodler – horská chata údajně rozmontovaná a přivezená ze Švýcarska – se skvělým jídlem, pitím a muzikou, otevřená do pozdní noci. Většina lidí se občerstvuje v restauracích u spodních nástupů lanovek, ty bývají zejména o víkendech plné lidí.

Tajný tip: June Mountain
Místní skipas ($60 na den či $278 na týden) zahrnuje též lyžování na June Mountain, dceřinném ski resortu vzdáleném slabou půlhodinku cesty po 395.silnici severním směrem zpět na Reno/Lake Tahoe. Kompaktní zalesněný areál ve výšce 3089-2300m nabízí 35 sjezdovek se 7 sedačkami a terénním parkem, a zejména – totální absenci lyžařů! Místní tratě jsou svým značením (v porovnání s Mamutem) nadhodnocené, co je černé, zdá se být modré atd. Zdejší návštěva však rozhodně stojí za to – nabízí skvělé lyžování na sjezdovkách, které máte jen pro sebe (často i lanovka bude jezdit pouze pro vás).

Resort na internetu: www.mammoth-mtn.com

Cestou do města andělů
Většina zámořských návštěvníků Kalifornie bude přilétat a odlétat z Los Angeles – a tak i naše cesta od Lake Tahoe a Mamutu povede logicky po naší 395.silnici dál na jih, směrem na L.A. (či jak se poprávu této věčným smogem postižené metropoli přezdívá – „Smell A“). Jakkoli sem cesta trvá pět hodin a déle, nudit se při řízení rozhodně nebudete: silnici lemují pohlednicové vrcholky bílých hor pod věčně azurovou oblohou, a budete muset odolávat takovým lákadlům k odbočení a exkurzi, jako jsou světoznámý sekvojový park, či kus před L.A. Mojavská poušť s největším parkovištěm tryskáčů na světě. Vyšetříte-li si pro L.A. oblast dva dny před odletem, vřele doporučuji jeden celý den na lyže zapomenout a strávit jej v neuvěřitelné rezervaci Joshua Tree, noc strávit v Yucca Valley a následující ráno popojet 50km do San Bernardina, což je dnes již jakési východní předměstí L.A. Ve zdejších 2500m vysokých horách leží řada ski areálů, sloužících zejména statisícům sportujících obyvatel L.A. Osobně za nejpozoruhodnější považuji místní Big Bear se 75 sjezdovkami, 20 vleky, 7 snowparky a fantastickými výhledy na jezero Big Bear Lake, jakoby zmenšené kopie Lake Tahoe.

Resort na internetu: www.bigbear.com

Kalifornie a běžky
Pro běžkaře je zlatý stát podobným eldorádem, jako pro milovníky sjezdovek. Až na výjimky nabízí každý zdejší skiareál své (obvykle uměle vyprojektované) běžkařské tratě, za jejichž použití se (v Americe typicky) platí – okolo $15 za den pro dospělého, méně pro seniory a dorostence. Mnohdy jde o vstupné do velké míry dobrovolně placené, na tratích vám vstupenku většinou nikdo nekontroluje. Avšak stejně jako (pro mnohé našince nepochopitelně) zdejší lidé obvykle nezamykají své domy ani auta, podobně je hromadně nenapadá, že by mohli na tratě proklouznout bez placení. Zdejší běžkaři vědí, že ani úprava jejich tratí není zadarmo – a dlužno dodat, že za své peníze dostávají nejvyšší myslitelnou kvalitu: každý den vzorně vypreparované stopy pro klasiku i čerstvý manšestr pro bruslení, s obvykle mírným, příjemným profilem, v délkách řady desítek kilometrů.

V posledních letech v Americe pálivý problém (mnohdy fatálních) kolizí běžkařů s řidiči sněžných skůtrů (v Americe velmi hojně používaných) zde začali velmi radikálně řešit striktním oddělováním tratí (což dříve ne vždy platilo). Nelegálně po vyhrazených běžkařských tratích se pohybující řidič skůtru putuje ihned do rukou nekompromisní policie a klidně ještě tentýž den před soud. Hovořil jsem s šéfem běžeckých tratí jednoho zdejšího resortu o problémech, jaké mívá policie či správa oblasti s řidiči skůtrů u nás. Přišly mu neuvěřitelné – v Americe by prý takovému provinilci zbývalo nanejvýš několik hodin do jistého dopadení a hodně tvrdého postihu.

Lake Tahoe
Nejhojněji je běžeckými tratěmi protkána oblast okolo jezera Lake Tahoe. Mimochodem, již několik let právě zde žije a trénuje naše lyžařská a bikerská obojživelnice Katka Hanušová, a nedá na zdejší terény dopustit. Nejpopulárnější místní oblasti: Truckee (1800m nadm.výšky, 18km tratí, $13 denní jízdenka); Squaw Valley (1900m, 10km, $12); Northstar (2100m, 65km, $19); Kirkwood (2400m, 80km, $15); Spooner Lake (2200m, 65km, $15); Diamond Peak (2500m, 40km, $14); Camp Richardson (1900m, 35km, $10); Soda Springs (2200m, 12km, $15); Donner Pass (2100m, 15km, $60 za sezonní pas); Boreal Ridge (2000m, 100km, $17).

Zbytek Kalifornie
Nejvýznamnějšími běžkařskými resorty mimo Tahoe oblast jsou: Mount Shasta na severu Kalifornie (1600m, 31km, $16); Eagle Mountain u Nevada City (1800m, 86km, $17); Bear Valley na severu Yosemitské rezervace (2200m, 65km, $16); Badger Pass na jejím jihu (200m, 40km, $15); Tamarack u dnes navštíveného Mamuta (2600m, 40km, $16) a Kings Canyon na západě kouzelného Sequoia Park (2000m, 60km, $12).

Text: Tom Řepík
Vyšlo v největším českém zimním magazínu SNOW, 2005