Montana: Lone Mountain Ranch

Písmo: A ++ A --

Na běžkách krajem, který dal světu žánrový význam „western“

I z jihu Montany, kam se právě necháváte tímto dílem naší severoamerické série pozvat, nepřestane dýchat spirit starých časů Divokého Západu snad ze všeho, na co se podíváte. Vždyť i samotné letiště v Bozemanu vypadá spíš jako nějaká větší farma, než opravdové letiště. Všude ve městě, ale i cestou z něj budete potkávat přátelské zaměstnance v kovbojském klobouku, co s úsměvem první pozdraví, podrží vám dveře a bude je zajímat, odkud a kam cestujete. Začnete tušit, že tenhle lyžařský výlet bude asi trochu jiný.

Nevšední, jinaká krása zdejších lesních údolí s jezery, obklopených holými, jen pelyňkem porostlými třítisícovkami Gallatinského pohoří nechá lhostejným málokoho. Pokud vás stejně jako mně uhranuly přírodní scenérie z kultovní romantické kovbojky Zaříkávač koní, vězte, že exteriéry Robert Redford natáčel právě tady. Většina majitelů zdejších turistických provozů nejsou typičtí hoteliéři, ale každodenní farmáři na plný úvazek – lidé s hluboko zakořeněnou láskou k přírodě, kteří chovají koně, skot, spravují nedohledné plochy pastvin a žijí téměř soběstačným způsobem.

Z Bozemanského letiště najedu z dálnice I-90 na 191. silnici vedoucí scénickým Gallatinským kaňonem směrem na jih ke světoznámému luxusnímu skiresortu Big Sky, k němuž mě neomylně dovedou výrazné poutače a ukazatele a kam cesta trvá zhruba hodinu opatrné jízdy po nevyzpytatelně ledovaté silnici. Rušným lyžařským centrem Big Sky Village však jen projíždím a pokračuji o asi 10 kilometrů dál na severozápad, k cíli své dnešní výpravy – jedné z nejstarších a nejvyhlášenějších běžkařských destinací v Americe. A také pradědečkovi všech westernových turisticko-rekreačních rančů, srubovému komplexu Lone Mountain Ranch.

Ranč
Navzdory dohledové vzdálenosti od svahů pulsujícího sjezdařského megaresortu, Lone Mountain Ranch (LMR) stojí ukryt v klidné enklávě střídavě zalesněného údolí pohoří Madison Range, na východ od nejvyššího zdejšího vrcholku, do dáli bělavě zářícího stejnojmenného Lone Mountain Peak (3403m). Hosté tu bydlí buďto na hlavním ranči, anebo ve 23 samostatně stojících stylových srubech v okolí. Zdejší přepychová jídelna ranče nabízí spoustu lokálních delikates světové proslulosti, například montanské bizoní nebo hovězí. Bezpočet dalších luxusních restaurací, zábavy i ubytovacích kapacit je k mání v 10 minut vzdáleném lyžařském centru Big Sky Village.

LMR resort proslavila napříč Amerikou unikátní kombinace hojného a vždy kvalitního, studeného sněhu (aby ne – jsme tu v dvoukilometrové nadmořské výšce) a pečlivá každodenní úprava asi 80 km stop. Dále – a nejde o nadsázku – jedna z nejfajnovějších kuchyní v Montaně a také donedávna jeden unikát. Snad v žádném jiném běžkařském resortu nepřevyšoval obslužný personál svým počtem hosty – a to i ve vyprodaném stavu. Nicméně donedávna. Hospodářská recese bez milosti vtrhla i do tohoto bílého ráje.

Hosté na ranči zůstávají nejméně týden a své běžkařské aktivity rádi kombinují se zde vyhlášeným unikátním zimním rybolovem, sjezdařením v monstrózním Big Sky (přes léto sem láká sportumilovné rekreanty populární golfové hřiště) anebo exkurzemi na běžkách či sněžnicích ve slabou hodinku autem vzdáleném světoznámém Yellowstonském národním parku. Tam se ale vypravíme až v příštím díle.

Lyžování
Barvitě líčit, jak skvělé běžecké lyžování LMR resort nabízí, by bylo nošením příslovečného dříví zpět do zdejších hlubokých jehličnatých lesů. O množství a kvalitě sněhu již zmínka padla, o přepečlivé úpravě stop též. To samotné spolu se skutečností, že jde dlouhodobě o jednu z nejpopulárnějších běžkařských destinací v Americe, je dostatečně naznačující.

Snažit se podrobněji popisovat každou ze zhruba dvaceti zdejších značených tras by bylo úmorné a zřejmě zbytečné. Vězte však, že zhruba polovina (tedy asi 40 km) tratí vede rovinatým terénem a je plně vhodná pro každého běžkaře, tedy i pro naprosté začátečníky anebo malé lyžaře. Tyto rovinaté okruhy se vinou na jih a jihozápad od ranče směrem k a napříč vesnicí Big Sky, hojně využívajíc mimo jiné delikátně tvarovaných terénů místního rozlehlého golfového hřiště.

Serióznější a výrazně kopcovitější lyžování poskytují okruhy severním směrem, zakusující se do příkrých zalesněných strání Madisonských kopců. Za vyzkoušení stojí Malé Bavorsko (Little Bavaria) – zhruba 10 km okruh v údolí horského potoka North Fork Creek směrem ke Spanish Peaks. Na otočce si připomenete, jak jste na tom se svými sjezdovými dovednostmi a jakoby za odměnu vás překvapí omračující výhledy na obří Yellow Mountain (2877 m) – foťák v kapse či batohu se tu vyplatí.

Pro ještě náročnější lyžování, větší převýšení a drsnější klima lze vyrazit na příznačně pojmenovanou Sibiřskou stezku (The Siberia Trail) – na více než 20 kilometrech vystoupáte z výchozích 2042 m od ranče až do výšky přesahující 2500 metrů n/m. V kombinaci s náročností profilu zde může mnoho zejména „nížinných“ lyžařů zažívat typické příznaky vysokohorských obtíží, v počátečních stádiích se projevujících zvýšenou únavou a bolestmi hlavy. Tato trasa už rozhodně není pro každého. Kdo ji však zvládne, opět bude odměněn pohlednicovými scenériemi pohoří Spanish Peaks s ikonickou bílou královnou Lone Mountain.

Velmi populární jsou v kraji výlety na sněžnicích. V nich na běžkařské tratě nesmíte (na nich platí zákaz i pro sněžné skútry a čtyřkolky – na některých místech Ameriky velmi palčivý problém, ale o tom třeba někdy jindy a samostatně, protože toto téma začíná být čím dál víc akutní i u nás). Ale zpět do Montany, na Lone Mountain Ranch a sněžnice. Resort tu upravuje asi pět speciálně pro túry na sněžnicích vytvořených tras o délce přesahující 10 km. Jak za použití běžkařských tratí, tak i těch pro sněžnice, tu zaplatíte pro každou aktivitu rozdílné vstupné. Úroveň úpravy sněhu je zde natolik pečlivá a očividně každodenní, že nenormální a podezřelé by vám spíš přišlo za použití tratí neplatit. Tedy alespoň mně.

Byznys: plány
LMR resort vlastnili od roku 1977 manželé Bob a Vivian Schaapovi – typičtí montanští farmáři, srdeční a charismatičtí lidé. Za svou proslulost a vysoké standardy v naprosto všem vděčí resort právě jim. Zdá se, jakoby je osud za jejich třicet let bezelstné obětavosti odměnil vedením šťastné ruky, konající ve správnou chvíli.

V roce 2007 se totiž manželé rozhodli, po několika letech hledání vhodného kupce, celý LMR resort prodat, aby se mohli na stará kolena plně věnovat své biofarmě poblíž Bozemanu. Dohodli se s mocnou realitní skupinou Everlands s ústředími v New Yorku a Londýně o odprodeji resortu s tím, že minimálně další dva roky poběží středisko za dosavadních podmínek, aby ranč dostál svým závazkům u dopředu zamluvených rezervací (rok, ale i dva dopředu přijímané objednávky tu nebyly ničím neobvyklým).

Nový vlastník Everlands veřejně deklaroval, že po vypršení tohoto závazku počínaje sezónou 2009/10 se LMR resort uzavře pro veřejnost a přemění se v noblesní privátní běžecké středisko pro ultra bohaté, na podobné bázi, jako blízký (a jak nyní již víme, zbankrotovalý) Yellowstone Club. Ostatně, zakladatel Everlands Bob Burch je nikoli náhodou spoluvlastníkem jak v YC, tak i Big Sky. Princip klubového členství připravovaný pro LMR resort byl založen na zápisném $600,000 ( 11 mil CZK) a dalších $40,000 (750 tis CZK) každoročních udržovacích poplatků – to vše výměnou za naprosté soukromí v sousedství megalomanského Big Sky. Dva roky se lidé s fotoaparáty a videokamerami jezdili nostalgicky loučit s LMR resortem, dokud do něj ještě směli.

Byznys: realita
Původní vlastníci Schaapovi utržili za každoročně výdělečný ranč necelých 17 milionů dolarů, objektivně velmi vysokou sumu. To bylo v roce 2007. Prakticky ihned poté se začal v Americe hroutit realitní trh. V dalším roce zbankrotovali Lehman Brothers – financující banka skupiny Everlands, vlastnící luxusní komplexy v řadě lukrativních destinací, včetně ikonického ostrova pro vyvolené Martha’s Vineyard, Aljašky nebo Nového Zélandu. O další rok později – tedy letos – je Everlands na pokraji krachu, uzavřel většinu svých (nyní neprodejných) komplexů, jelikož luxusně nastavený princip provozu by pouze kumuloval další ztráty. Vždy profitabilní LMR resort stihl za poslední dva roky fungování pod novým vlastníkem vytvořit ztrátu přes 40 milionů dolarů a troufalé plány na přeměnu LMR v uzavřenou privátní enklávu byly zamčeny do šuplíků. Resort dál operuje na původní veřejné bázi, jako doposud.

Pro mě osobně má celý vlastnický příběh resortu vpravdě osudový podtext. Cosi bylo po tři desetiletí s láskou budováno, získalo si světový věhlas, rok co rok vydělávalo nejen samo na sebe, ale i svým zakladatelům, kteří se tu se zájmem a láskou účastnili řízení každodenního provozu. Těmi bylo nakonec prodáno za velkorysou cenu na naprostém vrcholku, úplné špičce realitního boomu. Aby se téměř okamžitě po prodeji někomu cizímu, kdo se netajil nekompromisními plány začít těžit z tohoto kultovního místa instantní, agresivní profit, proměnilo ve zničující kletbu.

V roce 2008 nabízel v tajnosti Everlands od padlých Lehmanů zaúvěrovaný ranč – v té době dluh činil 56 mil USD – za pouhou čtvrtinu této sumy i skupině Vail Resorts (v lyžařské branži mocná společnost vlastnící mj. střediska Vail, Beaver Creek, Breckenridge, Keystone a Heavenly, obchodovaná na burze NYSE: MTN). Bez úspěchu. Ani rok poté nenašel Everlands kupce nebo spoluinvestora a předlužený LMR resort dál zůstává paralyzujícím balvanem na bedrech firmy. V okamžiku psaní tohoto textu (podzim 2009) věci vyhlížejí tak, že před dvěma lety ještě mocná a bohatá skupina Everlands může přežít snad jen zázrakem.

Epilog? Neznámý. Jakkoli Lone Mountain Ranch na internetu aktuálně hlásí „plný provoz beze změn“, situace se může změnit podobně rychle, jak půjdou vypnout či přepsat webstránky.
www.lmranch.com

Wade Lake
O Montaně se rozhodně nedá říct, že by byla přecpána lidmi. Přesto, chcete-li i na poměry takto vylidněného státu (50x řídčeji osídleného než ČR) nalézt stoprocentní běžkařské soukromí a samotu, o jednom konkrétním melancholickém místu vím. Jmenuje se Wade Lake a leží na jižní hranici Montany s Idahem, asi 40 km od vstupní brány do Yellowstonské rezervace. Rozhodně tam najezdíte mnohonásobně víc kilometrů a spatříte vzácné zvěře, než kolik potkáte lidí.

Wade Lake resort tvoří pět srubů a společná chata se sociálním zařízením a sprchami; elektřinu si tu vyrábí vlastní vodní turbínou z jezera. Nechybí typický americký hot tub – venkovní bazének vytápěný přírodním dřevem, s romantickým výhledem na jezero. Sruby nejsou dostupné autem – to musíte nechat zaparkované při 87. státní silnici a na místo dorazit buď na běžkách či sněžnicích. Zavazadla vám na požádání odveze majitel skútrem. Zdejším srubům je přes sto let, ale v roce 1959 při silném zemětřesení byly z většiny pobořeny a poté znovu vystavěny. Jde o jednoduché stavby vybavené nábytkem a plnohodnotnou kuchyní, cena za noc se pohybuje mezi 100 až 150 dolary.

Pokud je to vůbec nutné dodávat, lyžujete tady ode dveří a ke dveřím. Tratě vedou v blízkém okolí soustavy opravdu čarokrásných lesních jezer se spoustou vodního ptactva a nejrůznější zvěře, často po samotných březích vodních ploch. Majitel tu upravuje asi 35 km stop rolbou, další nekonečné možnosti zdejší příroda nabízí pro backcountry lyžařskou turistiku. Nadmořská výška tratí 1860 – 2042 m, mimo stopy lze však vyrazit do ještě výše položených terénů.
www.wadelake.com

LMR – kudy a za kolik?
LMR resort je vzdálen asi hodinu od bozemanského letiště Gallatin Field Airport. Pro nemobilní návštěvníky vypravuje ranč do Bozemanu a zpět několik autobusů každý den. Pronajmete-li si na letišti auto, najeďte z blízké dálnice 90 směr Butte na jih na státní silnici US 191, po níž po chvíli vjedete do hlubokého Gallatinského kaňonu. Řiďte extrémně opatrně, protože tato stinná silnice bývá často samý led. Po asi 35 mílích přijedete do lyžařského centra resortu Big Sky, tam zahněte doprava na Big Sky Spur Road. Po dalších 4 mílích už vedeni výraznými poutači odbočíte doprava na sever a vjedete do v Americe typické okrasné brány resortu.

V porovnání s většinou ostatních destinací USA a Kanady jsou státy Montana a Wyoming, kam v seriálu přejedeme příště, pro návštěvníky poměrně levné. Zejména mimo nejpopulárnější národní parky dokážete najít ubytování i stravu za nevídaně nízké sumy. Tuto cenovou atraktivitu však do určité míry zastiňují zvýšené dopravní náklady – Montana je stát obrovských vzdáleností. Na severu Montany (kde stát hraničí s Kanadou) je běžně coby platidlo akceptován i kanadský dolar (slangově nazývaný „loonie“), samozřejmě podle aktuálního forexového kurzu.

Rekreační objekty (nazývané ranče) se tu dělí na „dude ranch“ nebo „guest ranch“. Oba názvy znamenají něco trochu rozdílného: dude ranch přijímá minimálně týdenní či delší pobyty, a obvykle poskytuje balík služeb včetně nejrůznějších aktivit, půjčoven, dopravy, instruktáží, průvodcovství atd. LMR je takovým zcela typickým dude rančem: týdenní balíček zahrnující 7-denní nocleh, stravu, běžkařský skipas, pár dalších doprovodných aktivit a dopravu z a na bozemanské letiště stojí okolo $2,000. Guest ranch naproti tomu funguje jako běžný hotel/motel – lze se v něm ubytovat i na 1 noc a další služby či aktivity si lze objednat a zaplatit zvlášť.

Text: Tom Řepík
Vyšlo v tištěném běžkařském magazínu NORDIC, 2010