Dolnomoravské (a revelstocké) balistické léto

Písmo: A ++ A --

Kdekdo by mylně hádal, že „horskostřediskovou“ události letošních letních prázdnin byla dvoutýdenní olympijská taškařice na Lipně se svou z veřejných prostředků uměle vyhoněnou pseudonávštěvností. Ne. Událostí léta byl bezpochyby fenomén i v září dál se odehrávající na Dolní Moravě – s jeho dvouměsíční, plně organickou návštěvností rozměrů, jimž nerozumím a jež jsem v tuzemsku zažil naposledy snad na VI. československé spartakiádě 1985.

Předně: možná poprvé jako striktně oborový B2B bloger budu muset na sebe dávat majzla, abych nesklouzl do B2C píáru.

Resort Dolní Morava poté, co jsem jej – prvně v životě – v půli letošního srpna poznal, mi svým genius loci silně připomíná jeden kopec, údolí a brand v Kanadě. Vím, že DM tímto příměrem neurazím a že urážka by se nekonala ani opačným směrem. Revelstoke, British Columbia.

Ne, nezkouším srovnávat nesrovnatelné. Revelstoke je mohutnější kopec v masivnějším pohoří a nabízí adekvátně velkorysejší lyžařské možnosti včetně třeba heliskiingu. Rev má taky krásné logo – briskní, jednoduché a pravdivé. Podobně hodnotím dolnomoravský slogan (… hory zážitků) – ten by si měli v DM hlídat, lepší těžko najdou a hledat ani není proč.

V čem však vidím hlavní linku podobnosti Rev a DM, je fenomén jejich letošního léta. Z obou do letoška dominantně zimních středisek se staly plnohodnotné celoroční resorty s nově převládající letní návštěvností.

Revelstoke letos koncem května otevřel novou letní atrakci, nazvanou The Pipe. Bobovka charakterem ne nepodobná dolnomoravské, možná snad i jednodušší konstrukce. Zato však sjíždějící krásný divoký terén revelstockého kopce odshora dolů (297 m převýšení na 1,4 km délky). V kanadském středisku působí pozdvižení kalibru dolnomoravské Stezky v oblacích.

Ne nadarmo se atrakce The Pipe zobrazuje jako jedna z titulních verzí obrazovek na homepage revelstockého webu;

2 revelstoke home

Člověk nemůže mít oči všude, a tak jsem si až v srpnu všiml toho, co se na revelstocké dráze dělo už od květnového otevření. Zarazil mě totiž tenhle střediskový tvít;

3 rev twitter

Na bobovku se dnes čeká 4 hodiny, tak s tím lidi počítejte. Pozoruhodné je ale datum – 5. srpna byl prosím pátek, nešlo o víkend. Čtyřhodinová fronta v srpnový všední den. Tohle YT video může napovědět, o čem The Pipe je. Všimněte si, že video ukazuje dost na to, aby vzbudilo chuť si jízdu zkusit, ale nejedná se o plnohodnotný POV záznam kompletní jízdy. Zvědavost je třeba vybudit, ne ukojit.

Mimochodem, video spuštěně letos v březnu má v současnosti na kontě přes 454 tisíc shlédnutí, a jak jsem si potvrdil přes tamní marketingový kontakt, jde o plně organickou návštěvnost, bez podpory placené inzerce. (Jde o nejsledovanější video horské branže za poslední rok.) Revelstočtí nedělají ani žádný jiný marketing bobovky, jelikož by jen zhoršil už tak příšerné fronty. Minimum fotek, minimum vzkazů lákajících lidi, aby si bobovku zkusili.

Fronty se začínaly tvořit od zhruba deseti dopoledne, což není nepodobné jakékoli jiné (nejen) letní atrakci. Proto JEDINÝ aktivní marketingový krok, který revelstočtí udělali, bylo rozšíření otevírací doby oběma směry, k ránu i večeru. A občasný střediskový tvít, jako tenhle;

4 rev twitter

Není to geniální? Oznámí rozšíření otevíračky a poradí lidem dorazit velmi brzy ráno, kdy se ještě nečeká, a nasnídat se ve středisku. Zaplní tak jediné volnější okno v návštěvnosti atrakce formou, při níž lidi utratí extra kanadské dolary ve střediskových gastro provozech.

Schválně jsem si otevřel revelstocký web i teď v září, a co jsem nenašel: čekací doba 4,5 hodiny a prodej lístků zastaven pro nadměrný zájem. Tohle je mokrý sen všech manažerů horských středisek.

5 rev web pipe

Revelstockým patří vysoký kredit za to, že neskrývají své čekací lhůty, ačkoli lístky se prodávají v pokladně v údolí a fronty se čekají nahoře na kopci, kam zdola není vidět. Chytře tak nastavují zákaznické očekávání blíž realitě, než aby byli vystaveni negativním reakcím zklamaných zákazníků – a že by jich bylo.

Rev manažer mi prozradil, že v srpnu zavedli čekací systém známý z úřadů; koupíte si lístek a můžete se věnovat čemukoli jinému, než na vás za 4 nebo 5 hodin dojde řada. Na webu začali ukazovat rozpětí pořadí lístků, které se právě připravují na jízdu, viz vyžlucená šipka výše.

Celé to ukazuje na monumentálnost revelstocké atrakce. Den co den, všední nebo víkendový, prázdninový nebo zářijový, stovky a stovky lidí nejenže čekají hodiny ve frontách – nýbrž čekají ve frontách, I KDYŽ věděli, že budou muset hodiny čekat. Neuvěřitelné.

Na druhou stranu, jde o novou atrakci, jež se veze na vlně zvědavosti všech těch, kdo si věc ještě nevyzkoušeli. „Postavme to a lidi přijedou“ je spolehlivé pravidlo, které platí u většiny neobvyklých atrakcí, dolnomoravské Stezky v oblacích třeba, ať se konečně přesunu tam, kde chci pokračovat.

6 dm view

Už když sjíždím do údolí Moravy z protějšího hřebene, ještě kilometry a kilometry vzdálená nová dolnomoravská dominanta mě už bodne do očí a nechce dát pokoj. Chtě nechtě, člověk se onu siluetu musí naučit mentálně akceptovat. Nebylo to pro mě jednoduché.

Nejen o ní si budu povídat s obchodním šéfem střediska Martinem Palánem a jeho marketingovou kolegyní Lenkou Strculovou. Předtím jsem jen tak v rychlosti prohlédl střediskový web – pouze po povrchu homepage, aniž bych šel hlouběji do struktury webu. Pár oranžově označených momentů stručně opoznámkuju. Nejdřív česká verze;

7 dm web cz

Hodně mi chutná na titulní fotografii zvolený pohled do divokého lesa tamních kopců. Jak osvěžující, že jsem nenarazil na dalšího vzduchem svištícího bikera anebo kamuflovanou šťastnou rodinku z fotobanky, nejspíš poskládanou z modelů na antidepresivech. Tohle je to pravé horskostřediskové porno. Bravo za námět a jeho normálnost, uvěřitelnost; úplně to z fotky voní jehličím. Brčálová barva střediskového korporátního designu té scenérii jen lichotí.

(A) Metaforický slogan považuju obsahově za výborný, jen bych se ve všech případech držel jeho výchozí (předjímám, že oficiální, snad tedy zanesené i v grafickém manuálu) verze „… hory zážitků“ – tedy s trojtečkou na začátku, za níž by měla následovat mezera a poté fráze. Jakákoli jiná verze je matoucí a kontraproduktivní, jako zde na domovské stránce webu.

(B) Pochvala za celou tuto sekci, zejména tři barevná tlačítka na pozoruhodnou virtuální prohlídku, slušně zaplněný střediskový YouTube kanál a viditelnou možnost poslat zákaznickou zpětnou vazbu. Dobrá práce tam vpravo nahoře.

(C) Marketingově nejdůležitější řádek webu, pochvala vůbec za jeho existenci, obsah a přímočarost designu. Dolní Morava je jeden z tuzemských průkopníků tohoto trendu – jenž se do několika let stane normou většiny střediskových webprezentací.

(D) Toto veledůležité rezervační okno bych prohodil s bílým informačním meteo oknem s počasím a teplotou a ještě bych jej na novém lukrativnějším místě zkusil graficky zvýraznit.

(E) Když už česká verze webu mermomocí používá anglický název produktu, tak nechť zní anglicky celý, nejen napůl. Takže buď Rodinný pas, nebo Family Pass. Jinak to zní jako jména mých spolužáků z lavice: Joe Azbest a Jeremy Nejezchleba. Jo a vzadu ještě seděl Dobromil Youngblood, pěknej sígr.

8 dm web en

(F) Anglickou verzi si prohlížející návštěvník nebude vědět, co znamená Virtuální prohlídka areálu, vhodné přeložit. Dtto vzkazovník (G), formulář komunikuje česky.

(H) Viz můj komentář výše (A) a spíš než uvedený robotopřeklad bych použil obsah líp vystihující „… Loads of Joy.“ Tato stávající verze po mém soudu nestíhá sekundovat do solidní výšky nastavené laťce výchozího českého sloganu. Nedalo mi to, a podíval jsem se hloub do textových vrstev anglické mutace webu. Všude jsem našel to, co jsem čekal – czengličtinou mechanicky popřekládané výchozí české texty. Tak častá bolest mnoha středisek, mohl bych jich jmenovat desítky. Rodilí cizinci budou rozumět, ale budou se u toho tlemit. Úplně mi to vyvolalo další školní vzpomínku, jak jsme se s grázlama Azbestem a Nejezchlebem trumfovali v (jasně že vymyšlených, mami!) historkách typu „She smoked my bird.“

(CH) CHá jako chvála, vše vlastně dtto (D). Opět, prohodil bych s meteo informačním oknem na lukrativnější pozici nahoře a posoudil graficky zvýraznit.

Ještě ke sloganu „hory zážitků,“ trojtečku už nechme být. Při zagooglování na klíčovou frázi sloganu jsem dostal tyto výsledky;

9 dm goog

Vyhledávač slogan přednostně řadí k dolnomoravskému webobsahu, to je dobré. Jen bych s ohledem na jistou univerzálnost fráze a ony krkonošské vyhledávací výsledky (od třetího odkazu dolů) neváhal s trademarkovou registrací. Nadčasové a i jinak bezvadné znění sloganu za to stojí (však se taky za běhu vyvíjel). Pokud si slogan nezaregistruje DM nyní, někdo v branži to dřív či později udělá pro sebe.

Naplno se malost tuzemského internetového prostředí ukáže, když v Googlu porovnám hashtagy revelstocké bobovky (#ridethepipe) s dolnomoravským hashtagem (#horyzazitku).

10 google dm rev

Ač kanadská atrakce funguje necelé 4 měsíce, vyhledávač našel 1 270 výsledků a zejména – logicky je seřadil podle relevance, tak jak by to mělo být. Tedy nejdřív twitterové, instagramové, facebookové, pak hashtagy z nejvýznamnějších fotoalbových služeb. To samé v české verzi vyprodukovalo výsledky, jež vidíte vpravo. Namátkou (namátkou?) jsem se podíval do odkazu šestého, hashtag #frndy. Moc dolnomoravského obsahu jsem tam nepotkal.

Teď už zdravím Matina Palána, šéfa střediska i duchovního otce většiny atrakcí, a že jich je. Martine, když jsem byl u vás na návštěvě, padl mezi námi jakýsi čtyřmístný odhad návštěvnosti, jež se zdála být masivní. Kolik lidí ten den (úterý 16. srpna) v areálu bylo a jestli už je sečteno, kolik činí návštěvnost za červenec a srpen, za jaké průměrné útraty?

MP: V tento den středisko navštívilo zhruba 5 tisíc návštěvníků. Celkově za prázdninové měsíce resort navštívilo okolo 300 tisíc návštěvníků a hostů, kdy průměrná útrata činila mezi 310 – 430 Kč.

Rozlišujete z těchto souhrnných čísel nějak jednotlivé atrakce? Příp. jaký byl o prázdninách poměr těch, co si koupili denní pas na všechny vstupy vs. na jednotlivosti? Kolik času v průměru návštěvníci zůstávají od příjezdu do odjezdu?

MP: Pas na všechny atrakce si pořizuje zhruba 35 % denních návštěvníků a zůstávají ve středisku minimálně 5 hodin a déle.

(Svoje otázky občas proložím ilustrační infografikou střediskových vizuálů, souvisejících s jednotlivými tématy. Na veškerou grafiku níže se vztahuje copyright Relax & sport resort Dolní Morava. Předešlu ještě, že ke koncepci těchto soudobých vizuálů mám své konkrétní a vesměs kritické připomínky, ty Martin naživo slyšel a jakékoli mé další komentování této generace vizuálů už zůstane pod pokličkou.)

11 dm3

13 dm6

Pojďme rovnou ke Stezce v oblacích, nejspíš nejúspěšnější atrakci roku v tuzemsku a kdoví, zda ne i šířeji. Někdy zkraje září jsem z Radiožurnálu slyšel, že kumulovaná návštěvnost Stezky překročila 200 tisíc, kapacita atrakce že jsou 4 tisíce lidí za den (?), každý rok prý chcete Stezku něčím ozvláštnit. Nějaká upřesnění a doplnění? Počítáte třeba s nastavením limitů návštěvnosti za den?

MP: Je pravdou, že se Stezka zařadila mezi letošní návštěvnické cíle a dost možná mezi ty úplně nejvyhledávanější. Denní kapacita návštěvnosti Stezky není nijak limitována. Číslo 4 tisíce je počet lidí, kteří mohou být na Stezce v jeden moment najednou – to však ještě nenastalo a zřejmě ani nenastane. V těch nejexponovanějších dnech činí denní návštěvnost mezi 5 – 7 tisíci návštěvníků a na konci srpna jsme původní roční odhadovanou návštěvnost okolo sto tisíc lidí překročili více jak třikrát. V hlavě máme již další nápady do budoucna, jak Stezku každý rok obohatit, tak aby pro návštěvníky byla i nadále zajímavá a celý projekt byl stále živý.

Avšak s nastavením limitů denní návštěvnosti v budoucnu nepočítáme, naopak budeme rozšiřovat s touto návštěvností spojenou infrastrukturu v oblasti dopravy, parkování a službových částí jako sociální zázemí a další moderní stravovací provozy.

12 dm7

14dm8

Lapidární design těchto silničních ukazatelů považuju za mazaný. Čím dál od DM, tím mazanější. Umím si představit, že rodina kamsi cestovala, dítě zahlédlo obrázek – a už se mění směr a cíl výletu. Sebevědomí DM při designu značení nechybí, to se mi líbí. Někde u Čenkovic mi nešlo nezasmát se billboardu ve směru pryč od DM: Otoč to zpátky, DM je na druhou stranu. Kde všude nejdál máte outdoorovou reklamu na Stezku v oblacích, když neuvažuju váš obrandovaný autopark?

MP: Navigační směrové poutače máme zhruba do 30 km od resortu a v průběhu jara a částečně léta jsme měli BB kampaň na dálničních tazích především na D1 a D11.

Když mluvíme o dopravě, jak se ve středisku potýkáte s parkováním a průjezdovou propustností v údolí, a jaké změny jsou v plánu v nejbližších letech?

MP: Je pravdou, že letošní letní návštěvnost předčila i ta nejsmělejší očekávání a toto pokračuje i nadále během září. Tento stav si vyžádal již v průběhu léta jednání za účasti vedení obce, kraje, resortu a Policie ČR, kde se přijala již v létě realizovaná opatření, a do budoucna se nastínily možné řešení, které by již měly být systémové. Již nyní se budují další velká parkoviště a je uvažováno o vybudování velkého záchytného parkoviště před obcí a poté zajištění ekologické dopravy v těch nejexponovanějších měsících nebo dnech.

16 dm9

15 dm9a

Místní wellness hotel Vista operuje pod stejným brandem jako váš brněnský hotelový provoz. Bavíme se tu na blogu střediskového marketingu, proto se zeptám: Zda, případně jak je náhodný městský klient brněnského hotelu stimulován k návštěvě DM?

MP: Samozřejmě využíváme tohoto stavu minimálně tím způsobem, že hosty o resortu informujeme  prostřednictvím našich materiálů a to především naším firemním časopisem …hor zážitků a dále různými pobídkami.

Tím se můžeme posunout k novým realitním investicím ve středisku. Dost jsem si o vašich záměrech vyslechl, netuším, nakolik šlo o informace zveřejnitelné. Co za plány lze odhalit?

MP: Máme v současné době zpracovanou, respektive těsně před dokončením studii rozvoje celého resortu na příštích 7 – 8 let. Něco jsou projekty méně náročné a z pohledu infrastruktury již nyní nezbytné, jako sociální zázemí, další 2 – 3 gastroprovozy a vybudování další spojovací sjezdovky. Tyto se budou realizovat během příštího roku a pak další projekty spojené s rozšířením ubytovacích kapacit všech úrovní, službových provozů, dopravního přeřešení střediska až po projekt wellness a spa nejen pro ubytované hosty, ale i návštěvníky z venku.  Pokračovat i nadále budeme s tzv. měkkými projekty orientovanými na cyklistickou veřejnost a na rodiny s dětmi, které již nyní u nás najdou bohaté vyžití.

Stezka v oblacích, střediskový největší magnet, je v souladu s trendy velkých horských středisek umístěna takticky nahoře na kopci; středisko prodává návštěvníkům lístky dole, odkud jim bude konstrukce připadat spíš lákavě a vyzývavě, než naopak. Musí si koupit obousměrnou cestu lanovkou, vše se zabalí do ceny vstupu, o mnoho dražšího, než kdyby bylo obří parkoviště u atrakce. Navíc lze cenotvorně experimentovat s gastro kupony a spoustou jiných pobídek. Tato střední část kopce kolem Slaměnky už je co do vybavenosti kompletní?

MP: Tato část kopce není určitě a ani zdaleka kompletní. Zde již začínáme budovat již zmíněný další gastroprovoz, vznikne nový objekt v rámci výstupní stanice lanovky, kde bude prostor službovou část, půjčovny letních aktivit, sociální zázemí, a výstupní a nástupní stanice nové bobové dráhy, kterou bychom chtěli rovněž z tohoto místa zbudovat během příštích dvou let.

Naopak komplex dětských tematických světů je umístěn přívětivě dole na úpatí, kde je plánována i dětská sněhová zóna a zejména nemálo nových důvodů k nesněhovým návštěvám. Tahle sekce střediska na mě udělala největší dojem. Nikdo nikam nespěchal, nikdo se s nikým nestrkal, všechno plynulo přirozeně a jaksi samo, téměř jsem nezaznamenal žádný personál, všude plno úsměvů, radosti a autentického dětského soustředění. Walt Disney tvrdil, že zákazníky lze na atrakcích i vyučovat, jen se jim o tom nesmí říct. A přesně tenhle duch jsem tam vnímal, i jsem tam WD zmínil. Osobně tehle dětský komplex považuju za dlouhodobě nejcennější devízu střediska s obrovským potenciálem rozvoje a/nebo obměny.

Protože jde o novou a neustále doplňovanou atrakci, klidně prosím od Lenky nějaký B2C popis stávajícího, klidně s videem. A Martin zmíní nějaké budoucí vize, o nichž lze mluvit?

LS: Dětské zábavně-naučné parky přímo u Wellness hotelu Vista jsou opravdovým rájem a nechybí zde ani vodní atrakce, které oceníte v parních letních dnech. Ty najdete v Mamutíkově vodním parku. Přímo na Mamutíkův park je napojen Lesní zážitkový park. Domečky a atrakce, které zde najdete, by dětem záviděl i samotný Tarzan. Pro oba parky platí jednotné vstupné a máte ho na celý den. Můžete se tak kdykoli vrátit a řádit dál třeba po obědě. A navíc, hned u pokladny dostanete „slevenku“ ve výši 50% na vstup do Pískového světa. Takže další den se z Vás mohou stát třeba archeologové, vyrýžujete nějaké to zlato, naplníte pískový dostavník nebo zařádíte na kolotoči.

MP: Co se týče dalšího rozšiřování těchto lesních parků, tak ještě nejsme u konce a již na příští letní sezonu se mohou děti a nejen oni, těšit na další novinky, které tuto herní plochu opět významně rozšíří. Konkrétní ale nebudu, vše budeme postupně rozkrývat na našem webu.

Vašich letních aktivit napočítám na webu přes dvacet. Jaké je přibližné pořadí v jejich popularitě, které vás překvapily, které naopak co do návštěvnosti zaostávají za očekáváním?

LS: Top je jednoznačně Stezka v oblacích, ta je tu úplně pro všechny. Děti, důchodci, zamilované páry, školy, tábory, jezdí také hodně cizinců. Dostanete se sem i s kočárkem, invalidním vozíčkem, a pokud vás na výletě doprovází váš pejsek, tak také není problém. Ti sice na stezku nesmí, ale počkají na vás v kotcích přímo pod stezkou, kde mají připravené i misky s vodou. Další nejnavštěvovanější atrakce jsou Mamutíkův vodní park, Lesní zážitkový park, bobová dráha a Pískový svět. Z těch více adrenalinových hodně frčí 17km sjezd na terénních koloběžkách do údolí, půjčovna celoodpružených enduro kol a sjíždění single trailů nebo třeba obří houpačka a okruhy v lanovém parku. Nejmenší zájem je asi o Disc Golf a kurty. Vysvětluju si to tím, že kurty mají skoro všude a návštěvníci mají co dělat aby všechny ty atraktivní věci stihli, že na „obyčejný“ tenis nebo nohejbal už jim nezbývá čas. Využití však nachází tyto atrakce zejména při školních a firemních turnajích. 

17 dm1

Vraťme se na sníh. První stopa a Polední manšestr. Jak si tyhle produkty vedou, lze zveřejnit nějaká čísla?

MP: První stopa je produkt, který si ro od roku získává více a více zákazníků a lyžaři přijíždějí třeba jen za tímto zážitkem, aniž by byli v resortu ubytovaní. Polední manšestr jsme v poslední sezoně i pro nedostatek přírodního sněhu museli přerušit, neboť jsme nechtěli z důvodu úpravy sjezdovky na hodinu lyžařům zavřít nejvýše položenou sjezdovku. Jinak je to ale akce, která funguje skvěle, především po té komunikační stránce. Již během pauzy na úpravu sjezdovky se lyžaři scházejí a netrpělivě čekají, až se v pravé poledne opět sklouznou na varháncích.

19 dm5

Adventure Night, krutopřísná šou, co zabíjí. Tak tady je fakt dobře, že komentování textařiny už nechávám pod poklicí. Ale bude zajímavé slyšet, co tato zajisté časově i prostředky nákladná atrakce středisku přináší a zda je ten přínos měřitelný (a tedy měřen).

MP: Je to stěžejní opakující se event. Zimní sezony, který je nabitý akcí. Je to jedinečná a zajímavá podívaná, kterou lidé na našich horách nečekali. Je to o zábavě, je to o zážitku, o emoci, který si z resortu odvezou, který online ve spoustě případů sdílí a je to přesně to, co si myslíme, že si člověk může z resortu odvézt jako něco navíc na rozdíl od ostatních středisek. Každé z těchto show se účastní v průměru mezi 700 – 1200 návštěvníky, kteří si budou tuto show pamatovat ve spojení s Dolní Moravou.

Na závěr bych se chtěl dotknout toho, co většina z tuzemských středisek vnímá jako obrproblém: stimulovat zákazníka, aby si v resortu zaregistroval věrnostní kartu na svou identitu a tu pak konzistentně používal. Dolní Morava Resort Card krom všemožných slev nabízí každému držiteli zdarma denní skipas (či vstup na Stezku v oblacích) ve svém narozeninovém týdnu (což chytře rozprostírá bezplatnou návštěvnost do celého roku). Jaký máte poměr vydaných RC vs. karet, na něž se lyžovalo? Kolik průměrných osobobní na držitele RC připadá? Kolik osobodní skiareál za uplynulou sezónu posčítal?

MP: Poměr je cca 4 – 6 % vydaných RC karet a na jednu RC připadá 7 osobodní. 

Jste zúčastněni v alianci Czech Skipass. Chystáte i vlastní sezónku, případně byli byste nakloněni vzniku nějakého lokálního uskupení středisek?

MP: Vlastní sezonní kartu připravujeme a v otázce lokálního uskupení středisek vidím do budoucna veliký a potenciál a jedinou cestu, jak lyžování obchodně posouvat dál.

Závěrem trochu denního snění. Za pět nebo deset let – jaký resort byste na Dolní Moravě rádi viděli?

MP: Za výše zmíněnou dobu bych resort viděl rád, jako místo, kam jezdí lidi rádi, kde je jim dobře, protože se tam dobře cítí a cítí, že jsou vítáni a zároveň vědí, že si zas a znovu odvezou zážitek, pro který se rozhodli přijet. A může mít pro každého jinou podobu, nebo hodnotu…

LS: Já bych tady viděla resort uprostřed krásné přírody, kde si každý najde to své. Bude zde moct odpočívat a dělat aktivity, které ho baví uprostřed hor. Něco pro rodinky, něco pro sportovce, důležitá je i zóna klidu a odpočinku. A hlavně kvalitní gastronomii, která svou nabídkou bude konkurovat top zahraničním střediskům a nabídne při tom lokální produkty, které jsou typické pro jesenickou oblast. Vzhledem k tomu, že jsem milovníkem vodních sportů tak by bylo fajn, kdyby tady byla třeba umělá vlna nebo jiná vodní atrakce, třeba alespoň jezero s paddle boardy nebo vodní vlek. V zimě by bylo fajn mít možnost využít trasy na freeride bez umělého zasněžování, ale to je otázka spíše na pána sněhu a větru, čím nás v zimě obdaruje, nežli na investora…

Martine a Lenko, díky za povídání.

Tom Řepík
Expertní textař tuzemského horského byznysu.
Analyzuje PR trendy pro jednoho z globálních lídrů branže.
Marketingový mentoring | copywriting | krizová komunikace v oboru
[Kontakt]