I strohý tvít skiareálu se může stát kompletní reklamní kampaní

Písmo: A ++ A --

Při svém rutinním profesním monitoringu socmediální aktivity východoamerického střediska Bretton Woods z New Hampshire jsem narazil na jejich prosincový tvít – geniálně jednoduchý a plný marketingové šťávičky.

Nedávno jsem tu popsal mazanou taktiku coloradského Sunlight Mountain, kterak čmajznout mediální pozornost velkým klukům jako Vail či Aspen pomocí jejich vlastních zbraní.

Na jejich kampani jsem oceňoval především adresnou personifikaci, v B2C sektoru tak zřídkavou: „Kdykoli si některý z fandů lyže Sunny700 se skipasem koupí, skiresort mu na svém twitterovém účtu věnuje publicitu a vyjádří vděk. A daruje tomuto typu loajálních zákazníků nejspíš to nejcennější pro kultivaci vzájemného vztahu – pocit osobní důležitosti pro středisko jejich srdce.“

Podobný přístup jsem objevil u brettonwoodských ve formě tohoto zdánlivě obyčejného a máločím zajímavého střediskového tvítu;

Nijak extra se s věcí nemazali – proč taky.

• Všimli si jednoho mimoně, jenž si objednal lekci v jejich škole a měl svůj příběh.
• Dali si tu námahu jeho příběh vyslechnout a zaznamenat.
• Doprovodili fotografií a odtvítovali svému publiku.

Výsledkem je pozoruhodný příběh jednoho tiráka – někoho velmi nepravděpodobného coby klienta lyžařské školy.

Někoho, o kom si střediskoví marketéři intuitivně pomyslí: „Jakosorry, ale na tohodle týpka zapomeňme. Máme tu tisíc jiných věrohodnějších existencí, jimž by náš skiresort měl věnovat pozornost.“

A ono ne.

Fakt je ten, milá horská střediska, že naprosto každý na vašich svazích má nějaký příběh. Obvykle dost dobrý příběh – nejspíš lepší než ten tiráka Kevina.

A obvykle všechno, co je potřeba, je nechat tyto lidi mluvit a poskytnout jeden pár uší k poslechu.

Jednoduché týdenní video snow reporty brettonwoodské markeťačky Cat Harnden se zdají být ze stejného těsta, jako představovaný tvít výše: jednoduchost, stručnost, žádná zbytečná věda. Keep it simple, skier;