Nejen špička pyramidy

Písmo: A ++ A --

Nejednou jsem tu zmiňoval současný silný trend videoprodukce skiresortů – představování reálných osobností, typicky rezidentů středisek a/nebo oblast reprezentujících závoďáků. Sledovat jejich netuctové příběhy zkoncentrované do pár minut krátké stopáže obvykle nenudí. Taková demonstrace má jeden háček.

Právě onu netuctovost. Nezřídka až ostentativní, pro průměrného Bohuša Stejskalovic legračně nedosažitelnou.

Jde o to, že vyobrazovaní atleti anebo šťastlivci žijící svůj sen na dohled svahů od svých vchodových dveří typicky lyžují, kdy se jim zlíbí. Nejspíš každý den. Ne tak Bohuš, bydlící ve městě několik hodin od resortu. Takový každý den chodí do práce a svůj sen si pravděpodobně škudlí na páteční padla.

A je nabíledni, kdo tu reprezentuje většinovou základnu pomyslné pyramidy návštěvníků středisek, a kdo její vrcholek.

Chce-li středisko svými promo klipy oslovit širokou základnu svého obecenstva, které se s příběhem ztotožní, nemělo by vedle fascinujících ukázek ze života mála vyvolených opomínat ukazovat realitu. A pro majoritu typických Bohušů je realističtějších 5 dní po deseti hodinách v práci, nesplacená hypotéka a hodiny ztrácené v kolonách na silnicích, než 112 sněhových dní ve slušné sezóně.

Proto považuju od střediskek za moudré produkovat videa, jako třeba následující o mladém právníkovi, zavřeném od pondělí do pátku v advokátní kanceláři. V pátek odpo si Ben sbalí lyžařskou výzbroj a zmizí za město do kopců. Jak sám říká, pracuje pro své víkendy. Jako tolik ostatních víkendových lyžařů.

Anebo o mladé rodině se třemi dětmi, každoročně se těšící na svou lyžařkou dovolenou, jako v následujícím dokonalém klipu od marketingu střediska Park City. S takovýmto emocionálním příběhem má šanci ztotožnit se významná část potenciálních zákazníků resortů.

Věcně diskutovat k tématu jste vítáni na autorově facebooku Kravskej Kluk.