Špindleromlýnské aprílové nežertování oborového predátora TMR

Písmo: A ++ A --

V posledním jarním SNOW 95 jsem se o sobě dočetl, že vailské marketingové principy, jež v magazínu dlouhodobě analyzuju, ve skutečnosti jsou, cituju: „v evropském prostředí nepoužitelné. Kupříkladu nákupy skipasů rok předem. Proč? Protože Američané a americký trh jsou naprosto jiní než Evropané. Počínaje prostředím a konče myšlením.“

Deklarovaná odlišnost kultur je v článku demonstrována bizarní scénkou, kdy do jednoho všichni Amíci na povel zdrhají od svých rozjedených talířů k zadara rozdávaným sušenkám.

Cit.: „Celá restaurace, plná doktorů, profesorů a kormidelníků vrcholného horského byznysu zabodla nůž rukou nerozdílnou spolu s nýmandy zapadlých vlíčků do skvělého šťavnatého steaku, zvedla se a šla ochutnávat sušenky! V ohromné, celičké nejluxusnější restauraci horského resortu zůstal nevzrušeně sedět u večeře jediný stůl – ten s evropskými účastníky.“

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Tedy, říkám si – nějakou absurdní jednotlivost vydávat za makro obecnost, to je slušnej kalibr. Kam se hrabou Hrabalovy Perličky na dně!

Ačkoli… maně mě napadá, zda ten jediný evropský stůl vlastní lingvistickou vinou nepropásl ohlášku příjezdu švédských stiptérek zvaných Hot Cookies? To by totiž celou epizodu vysvětlovalo.

Jenomže mezitím!

Jak překvapivé, že ještě týž měsíc – na konci března – máme na tuzemském trhu první dokonale americkou nabídku sezónky víc než rok předem? Do puntíku zkopírovanou vailskou strategii složení jarního nízkého depozitu a doplacení zbytku na podzim, se slevou kolem 50 % a s možností odlyžovat na nový skipas starou jarní sezónu? Nabídku s americky agresivně krátkou lhůtou platnosti?

TMR2

Ač v tomto případě jde o špindlerovskou nabídku, za konceptem produktu stojí zdejší oborová štika, skupina TMR (Tatry Mountain Resorts). Ta si vailský prodejní model otestovala na publiku už vloni v rámci svých tatranských středisek;

TMR3

A nabízí jej pochopitelně i letos.

TMR4

Ostatně, pokud má Vail Resorts v celém světě nějakého důsledného následovníka (eufemismus pro copycat), je jím právě agilní slovenská skupina TMR ve všech důležitých ohledech svých produktů.

Neskrývaně se orientuje na lokální upmarketovou klientelu;

TMR5

Po vzoru coloradských průkopníků začala nabízet opulentní večeře na vrcholu kopce s dopravou lanovkou/rolbou;

TMR6

I přednostní ranní manžestr se snídaní;

TMR9

Ambicí kreativního špindlerovského ceníku je prodat dopředu co nejvíc multidenních tarifů;

TMR8

Produkt Gopass skupiny TMR designovaný skupinou Pricewise je v řadě ohledů věrnou kopií vailského Epic skipasu. Jde o plnohodnotnou věrnostní kartu umožňující sofistikovaný direct marketing, doplněnou o praktické uživatelské funkce typu osobních lyžařských statistik nebo odhadu čekacích dob u lanovek;

TMR7

TMR11

TMR14

TMR13

TMR12

Nepřekvapí mě, pokud Gopass ( v roce 2015 prestižně oborově oceněný) bude přidávat nové funkce po vzoru stále se rozvíjející vailské sociální aplikace EpicMix.

Koneckonců, sám jeden z tatranských lodivodů a příležitostný cameo herec pan Rattaj se netají vailským byznys modelem coby předlohou a inspirací pro TMR;

TMR25

Typicky americky komerční móresy začaly nově zahrnovat třeba i tematický design tatranských kabinek;

TMR21

Či ještě donedávna v našich končinách nedostupné designové položky typu event/teamwear, patřičně cenově napálené, to se ví. Jen ta úroveň zákaznické péče a (ignorance) komunikace zdá se zůstávat sedět doma;

TMR22

Tolik tedy ony do našich hor nepřenositelné strategie k datu březen 2016. Zda se ukážou dlouhodobě funkčními a udržitelnými, nikdo neví a ultimativně odhalí až sám pan čas.

Jenže dokud by to nikdo nezkusil, neznali bychom odpověď nikdy a jen jalově mudrovali skrz potrhlé sušenkové teorie.

Jeden fakt je nepopiratelný: TMR má pověstné koule své (v našich končinách nové) strategie testovat na vlastních zákaznících a za vlastní (příp. J&T a/nebo čínské) prostředky. Aby i když věci nevyjdou, si pánové mohli říct, po vzoru frajera McMurphyho z Kukaččího hnízda: No co, aspoň jsme to, do frasa, zkusili.

V tomhle má TMR mé sympatie a respekt, jako jiní průkopníci v jiných oborech. Cokoli si o jejích jednotlivých krocích a/nebo jejich provedení můžu myslet.

A jelikož se blíží Apríl, dovolím si tohle téma zabít možná podobně ustřelenou paralelou, jako tou v perexu nahoře. Možná ne zas tak ustřelenou, kdo ví.

Rozdíl mezi vailskou a tatranskou produkcí osobně vnímám jako rozdíl mezi originální verzí Pianisty od Billy Joela a jeho tuzemskou kopií – jakkoli precizně provedenou, jelikož producent mistr Horáček by jinou nepřipustil – přesto stále kopií.

Podobně tak TMR k nám importuje praxí prověřený, bolavých pionýrských chyb zbavený vailský oborový first class, jen adekvátně přizpůsobený česko-slovensko-polské kupní sile.

Horáčkovou lyrikou: však jsme v knajpě, ne v hotelu Pupp.

Tom Řepík
Expertní textař tuzemského horského byznysu.
Analyzuje PR trendy pro jednoho z globálních lídrů branže.
Marketingový mentoring | copywriting | krizová komunikace v oboru
[Kontakt]