Páteční obchodnický celibát

Písmo: A ++ A --

Q)
Tome každý týden v Tvých TDE čtu, že v pátek se (až na výjimky) vyhýbáš měnovým trhům. Co je tím pravým důvodem?

(A)
Já osobně se na každý pátek dívám jako na obchodnicky neortodoxní den. Obecně bývá pátek ze všech pěti dní v kterémkoli z trhů nejtenčeji obchodován – obchodníci to rádi „zapíchnou“ již v poledne a odjíždějí za mámou na víkend. V předsváteční pátky (v Americe připadají národní svátky vždy na pondělky) bývají podmínky takřka z definice neobchodovatelné – masy lidí odjíždějí často už v pátek ráno na dlouhý víkend, a houfy ostatních v pátek na open či krátce po ní ze strachu z tenkých, nelikvidních trhů své pozice uzavírají, aby se do nich v úterý po svátcích zase vrátili, čímž tento efekt slabého pátku zesilují do extrému. Americké měnové trhy jsou navíc o to specifičtější, že jsou do velké míry ovlivňovány londýnskou měnovou seancí, která uzavírá své obchodování odpoledne CET času, tj právě v době oběda času NY. Jakmile Londýn uzavře, NY měnám začíná často docházet šťáva, co do likvidity a akceschopnosti. Jednoduše nemám zájem otevřít si v pátek měnový daytrade jenom abych sledoval, že se s ním (A) z důvodů líné cenové akce nic neděje anebo (B) že je má pozice nekontrolovatelně unášena kamkoli vinou ilikvidního volatilního prostředí, v němž technická analýza nedostává žádnou šanci. Na měny tudíž v pátek ze zásady nesahám a též se velmi zdráhám v pátek otevírat nové vícedenní pozice v čemkoli ostatním. Daytradování v ostatních než měnových trzích se nebráním, při pátku však bývám rozhodně vybíravější a podezíravější než kdykoli jindy.
Tom