Jediný správný způsob, jak obchodovat, je můj způsob. Vážně?

Písmo: A ++ A --

V reakci na minulý článek, stavící proti sobě do (zřejmě nevyhnutelného) konfliktu fundamentální a technický přistup, jsem obdržel nečekané množství reakcí od stávajících anebo bývalých obchodníků. V řadě případů šlo o mé staré studenty, od nichž jsem už x let neslyšel a jejichž obchodnické kariéry se vyvíjely všelijak. Ač všichni vesměs rozliční, jakoby je spojovalo jisté nelichotivé stigma.

Všichni se zdáli být ortodoxními zastánci svého vlastního přístupu (potud nic špatného!) – a současně někdy až hostilními odmítači metodologií jiných, těch opačných. Nezřídka taky jejich vysmívači.

Mluvím tu o pestrobarevném vzorku praktických obchodníků. Ponejvíc složeném z technických traderů – dýchajících za přístup, jenž v komoditách (ne tak v akciích!) sám razím a vyučuju. Ale psali mi i přesvědčení fundamentální stoupenci. Nijak nepřeháním – až na výjimky se vyjadřovali s despektem vůči systémům ostatním.

Jednou z takových výjimek byl farmařící (ex)fundamentalista, jeden z mých prvních studentů z devadesátých let. Napsal mi po snad patnácti letech od našeho posledního vzájemného kontaktu a dovolil stručně tu převyprávět jeho příběh.

Tehdy se v už středním věku přiženil do rodiny československých emigrantů farmařících v Ontariu v Kanadě. Ač v té době už znal moje technické metody, celá rozvětvená rodina jeho švagra se zabývala chovem a produkcí vepřového a futures trhy běžně využívali jako klasický zajišťovací nástroj. Trhy hedgovali výlučně na základě svých fundamentálních znalostí a informací z první ruky.

Vedlo se mu pozoruhodně, ve své úvodní sezóně prý otočil necelé dvě tisícovky v únoru do $27 tis. na konci kontraktu v červnu. Ale podle vlastních slov se jednalo o začátečnické štěstí, protože v průběhu dalších víc než deseti let nechal v trzích přes $300K. Třista tisíc, které nejdřív zdanil, než je v trzích utopil, jak dodal.

Potom se rozvedl, odešel do jiné branže, na trading od té doby nesáhl a nijak jej to do něj ani netáhne. K mému pochopení. Je mu přes šedesát let. Jako jeden z mála mi nehájil svůj fundamentální přístup ani okázale nepohrdal opačným. Nejspíš byl po své odžité zkušenosti skeptický k oběma, ale současně vyjadřoval respekt ke všem, kteří obchodují – anebo to jen s různou úspěšností zkouší – podle jakékoli metodologie.

Až mě napadlo, zda si člověk potřebuje prolít každý tu svou dózu příslovečné krve, potu a slz, aby dostal šanci dosáhnout na moudrost s pokorou přijímat, co pro něj dočasně funguje a současně respektovat veškerou jinakost.

Nejspíš potřebuje. Většina z nás ano.

Chci zůstat ještě ve vzpomínce na obchodnické devadesátky. Tehdy jsem se aktivně účastnil několika soutěží v tradingu a řadu jiných z ústraní se zájmem sledoval.

Většina soutěží tehdy trvala nějaký poměrně zásadní čas, než určila vítěze; obvykle měsíc či dva. Vím ale o jedné soutěži, jež byla vyhlášena na – považte – DVA ROKY! Jak se vůbec někdo může zavázat na tak dlouhou dobu, napadlo mě tehdy – dobře si to pamatuju.

Měsíční a dvouletá soutěž si totiž vyžadují od podlahy rozdílný přístup.

V měsíčním kontestu může i průměrný trader zažít svou šťastnou šňůru a vést si fajn. Podobně tak spousta harazdérů se svým sebevražedným hop nebo trop přístupem, než se dostaví jejich nevyhnutelné vybílení účtu, jak jsem o tom psal v už zmíněném článku.

Ne ale v dlouhodobé soutěži. Zvítězit ve dvouletém kontestu nad ostatními soupeři vyžaduje konzistenci, ukázněně aplikovat prověřený systém a krom dalšího taky pevný money management.

Překvapivě – či nepřekvapivě? – na rozdíl od měsíčních soutěží, kterých se obvykle účastnili neznámí hobíci, tenhle dlouhodobý kontest byl plný traderských celebrit. Takoví ti všichni z Áčkového seznamu branže.

Jak píšu, pozorně jsem tehdy tuhle svou délkou unikátní soutěž sledoval. Když pořadatel po dvou letech vyhlásil výsledky, spousta traderských celebrit byla nucena vykázat své vytlučené účty. Jako vítěze jmenovali chlapíka, jehož málokdo znal – jakéhosi Grega Meadorse.

Když jej zpovídali v rozhovoru pro tehdejší Futures magazín, odhalil tam svůj vlastní systém provizorně nazvaný „Beyond Gann“ (a ano, už v tom jeho pracovním názvu se možná dal detekovat potměšilý posměch tehdy stejně jako dnes glorifikovaným Gannovým lajnám). Šlo o systém založený na – astrální dynamice!

Nevěděl jsem tehdy stejně jako nevím ani za mák dnes, co si pod takovou astrální dynamikou vojín Meadors představoval. (Byl jsem už tehdy stejně jako dnes dílem zaneprázdněnej a dílem línej, abych chtěl něco takového zjišťovat.)

Astro trading

Ale co vím víc než dobře – že existují stovky různých přístupů, jak trhy obchodovat. A jenom proto, že nějakému cizimu systému nerozumím, nebudu tuhle neznámou věc popírat, natož se posmívat lidem, kteří jí používají – nezávisle, jak a zda úspěšně.

Všeho totiž do času.

A málokde platí tahle věštba pravdivěji, než v tradingu. Většina hráčů umře nakonec plonk.

Po vzoru Eltonova Rakeťáka, nebývají těmi, za jaké je jejich svět doma považuje.

Tom