Každý trh má jinou náturu

Písmo: A ++ A --

Sami si musíte vyhrnout rukávy. Nikdo druhý to za vás nemůže udělat. Pokud se domníváte, že vám v tradingu vystačí spoléhat se na tipy, rady, obchodní doporučení a analýzy někoho druhého, příliš dlouho jako aktivní obchodníci trvat nebudete.

Dokonce oficiální „kompetentní“, placený (ne, že každý placený musí nezbytně znamenat kompetentní) poradenský servis, který nabízí řada dodavatelů obchodnické branže, i ten mívá své pevné limity – jelikož jste to zase pouze VY, kdo bude muset ultimativně na základě obdrženého poradenství jednat.

Pokud například ono doporučení zní nakoupit komoditu (X) za cenu (Y) a vy na něj nebudete reagovat potřebně rychle (zkrátka včas, cokoli to v daném případě znamená), anebo si pozici nezajistíte soudně umístěným SL, může se jinak nezávadné, profitabilní doporučení nevhodným provedením proměnit buďto do minutí dané příležitosti, v horším případě do ztrátového obchodu.

Nikdy byste neměli zapomínat, že jakkoli sofistikovaného poradenského servisu využíváte, vždy jste to výhradně vy sami, kdo je na konci dne bezvýhradně zodpovědný za veškeré zisky a ztráty, které váš obchodnický účet utrží.

Předtím, než se pustíte do obchodování, snažte se dozvědět rozumné množství informací o trzích/komoditách, jež hodláte obchodovat. Rozhodně zde neplatí, že co možná nejvíc rovná se vždy nejlíp. Pokud třeba budete chtít obchodovat kávu Arabicu, neznamená to nutnost odletět do Brazílie a strávit měsíce studiem procesu pěstování a sklizně a zkoumáním všech hlavních chorob, které kdy plodinu mohou a nemusí napadnout. Považuju však za rozumné mít alespoň elementární znalosti o komoditě, nejraději získané z nějakého typu oficiální, věrohodné publikace, než z internetu.

Současně je ale záhodno, abyste na typ trhu, na nějž se hodláte zaměřit, aplikovali i vhodnou mutaci technického systému. Co tím mám na mysli – ne na každý trh můžete použít jeden celý komplex metod (obchodnického systému) a očekávat, že všude budete stejně úspěšní. Každý trh má svou vlastní „osobitost“ a na každý platí více či méně odlišný přístup.

EDJá sám pro účely svých vlastních metod a nároků vím, že třeba Eurodollar je pro můj na S/R úderech založený přístup v typických ročnících trhem zcela nevhodným, jelikož se v této finanční komoditě tvoří S/R úrovně všude, kam se podívám – a pokud bych takovou skutečnost ignoroval a sveřepě bych trhu nutil svůj akční systém, dostával bych jen plno falešných vstupních signálů, končících mým pravidelným vyhazovem na základních stopech a nakopaným zadkem, případně týdny otevřenou pozicí ve vzduchoprázdnu ničeho, bez sebemenšího pohybu někam.

Zato když se hnou úrokové míry, to se pak v tom samém trhu vyplatí držet pojistné call/put opce (jež specificky v Eurodollaru bývají povětšinu času k mání za velmi levná prémia, zjm. z důvodů stagnace podkladové futures ceny), jelikož v případě umělé intervence následuje okamžitý a mnohdy dramatický cenový skok, v reálném čase futures kontraktem nezobchodovatelný. Musíte držet včas pořízenou pojistku ve formě opcí stejnou logikou, jako se už asi nepojistíte proti požáru na právě dohořívající torzo domu.

Podobně (tedy se spoustou všudypřítomných S/R úrovní) se chová ve svých běžných letech třeba oves, ale zrovna letos jako by se chtěl ukázat výjimkou a od pozdního jara cikcakuje nahoru dolů v formacích připomínající zuby pily – formacích, jež jsou rajskou hudbou pro krátkodobého swingového tradera, skalpujíícího si své párdenní bočnice zubů pily nahoru i dolů, celé léto a podzim. Poziční obchodník (a/nebo držitel opcí) bude ten samý trh nenávidět, jelikož se oves nikam – tak jako zuby pily – než do strany celé léto/podzim nehýbal, s nulovým efektem. Opční držitel přišel o všechna svá do opcí nainvestovaná prémia, jelikož opce vyexpirovaly bezcenné. Přičemž ta samá situace je prostředím snů pro opční vypisovatele se lvím srdcem, co mají kuráž vypisovat obě stany trhu – oves letos jejich odvahu nabízel odměňovat tak, jak málokterý trh už dlouho ne.

Přijde mi zbytečné hledat lepší ukázku osobitosti trhu a rozdílně produkovaných výsledků v závislosti na typu aplikované strategie, než právě v situaci současného ovsa. Letošní oves budou někteří nenávidět, jiní na něj v dobrém roky vzpomínat, a ještě jiní nechápat, co kdo může v tom nudném, nikam nevedoucím trhu chtít hledat.

Miluju takhle zjevnou demonstraci jinakého vnímání totožné věci. Jako když k oknu dokořán otevřenému do krajiny postavíte pět lidí a uslyšíte o pěti zcela odlišných vjemech stále stejného, jediného výhledu.

V extrémně drahých (na margin i běžné denní pohyby ceny) trzích typu indexů nebo třeba energií, rozhodnu-li se obchodovat futures kontrakty nějakou okamžitou situaci, preferuju najít co nejstlačenější formaci typu opravdu úzkého kanálu anebo ostrou SBBA vlajku a vsázím na dynamický průlom z nich, než abych vycházel ze S/R situace okolních úderů a/nebo využíval trendových/protitrendových taktik. Takovýto okamžitý průlom v nákladném trhu – typicky třeba v S&P – chci obvykle obchodovat jako striktní daytrade, abych eliminoval riziko újmy vinou noční aktivity a/nebo otevíracího gapu na parketu následující seance.

Osobně indexy, ropu a další v daný čas předražené trhy rád řeším opcemi. Pro účely kontextu této úvahy, adresované spíš začátečníkům, vynechám vypisovací a ostatní pokročilejší opční strategie, a budu uvažovat pouze základní nákup long callů nebo long putů. Silně věřím na to, že i pomocí těch nejelementárnějších nástrojů lze jakkoli nákladný a zdánlivě sofistikovaný trh úspěšně zobchodovat. Rád to demonstruju ve svých TDE, v nichž se soustředím na základní nástroje kombinované s nekomplikovanými, bazálními znalostmi charakteristik tržních segmentů.

Upřímně, čím jednodušším principem se dokážu trhu postavit, aniž bych dostal nařezáno, tím větší obchodnický rajc zažívám.

Viz letošní srpnová/zářijová aktivita v nesoudně drahém (jak jinak taky, s cenou na historických maximech) Dow Indexu. Jedna ze základních skutečností, kterou lze snadno vypozorovat, je psychologická tendence trhu držet se u kulatých čísel, jak kuřata kvočny. Když jsem s tradingem před 22 lety začínal, byla pro Dow dlouhé roky magickou hranicí meta 10,000 bodů; nyní, zdá se, se býci nemůžou dočkat ataku 18,000 čáry. Mezi těmito ciframi se v uplynulém čtvrtstoletí stala hlavní psychologickou lajnou snad každá ze zaokrouhlených tisícovek na cenovém grafu. Naposledy na konci prázdnin to byla 17,000 úroveň.

djiaIgnorujme fakt, že Dow cena na konci července 2014 zkorigovala dolů velmi učebnicově hned po prvním neúspěšném ataku pokořit dosud nikdy akciovým indexem nenavštívenou 17,000 lajnu. Protože, ve skutečnosti nikdo neví, kdy a po kolika pokusech se tak stane – obvykle totiž tyto hlavní úrovně působí na tržní cenu jako psychologický magnet a častěji než ne cenu nechtějí pustit, alespoň ne hned a snadno.

Ale když se tak stane a ke korekci dojde, efekt bývá očividný – padající cena bývá logicky, ze své podstaty, rychlejší a energičtější, než rostoucí. Zda inspirována tempem, jakým strom vyroste a spadne když podťat, anebo spíš rychlostí cyklistovy jízdy do kopce a z něj, či ani jedním z tohoto, je fuk. Téměř vždycky trh zkolabuje tempem mnohonásobně rychlejším, než mu trvá vyrůst.

Zkraje srpna cena zkorigovala do 16,500-16,300 zóny, na níž týden bojovala, jakoby nevěděla, kam dál. Žádný velký div, že se tak stalo na 50% retracement lajně předchozího hlavního kontraktního pohybu; žádný div ani, že se trh začal formovat do něčeho, co umíme rozeznat jako kulaté dno, vysílající nákupní signál.

Situaci, jíž by šlo v levném trhu obchodovat pomocí long futures, v drahém jako je Dow řeším long opcemi. Jednou z krás takového konceptu je, že právě v momentě, kdy se volatilita cenové aktivity zklidní a trh se stane nerozhodným, neutrálním, prémia opcí umí ze dne na den významně zlevnit. Pokud v takové situaci necháte v otevřeném trhu své bidy na limitní ceny prémií, je dobrá šance, že market-makeři, jež je vidí (a touží je zobchodovat), si pro ně dojdou a vy svou opci či opce dostanete.

Jako byste si na čerpačce zabidovali, že máte zájem o plnou nádrž jenom za €1 na litr, a přes noc jste tu cenu dostali.

Dokážete-li si vybidovat call opce za cenu, kterou chcete, následný plán je nabíledni. Cena má tendenci vrátit se zpět ke své magické lajně, v níž je ukryt neviditelný psychologický magnet neuvěřitelné síly. Těsně před touto úrovní preferuju z části svých long opcí vystoupit, ještě když je trh stále v býčím rauši a ceny callů jsou předražené jak cibulky tulipánů v Holandsku sedmnáctého století.

Vystupuju obvykle z takové kvantity opcí, která mi refunduje kompletní pořizovací náklady všech prémií, a s dalšími si pak můžu užít jízdu zdarma za peníze druhých. Velmi vždy záleží na typu trhu, charakteru předchozího pohybu (velikost x volatilita), na zbývající časové hodnotě opcí, atakdál. V tomto konkrétním případě bylo prozíravé předpokládat, že se cena kolem své magické hranice bude nějakou neznámou dobu potulovat, spíš než že 17,000 úrovní projede jak horký nůž máslem a bude růst hned dál.

Což se přesně stalo. Cena se přilepila na svůj magnetický pásek a víc než dva týdny se chovala jak klíště, nenápadné, schované, předstírající že není. Než se zas někam vydala – typicky nejdřív s falešným náznakem pohybu na opačnou stanu, aby nalákala vyčůránky, čekající na jasný pokyn, kam. (Tohle už cena neodkoukala ani od stromů, ani cyklistů; nýbrž gólmanů při penaltových rozstřelech.)

Co se ale asi během těchto dvou neutrálních týdnů dělo s prémii opcí – na obě severní i jižní stranu – den po dni? S každým dnem ubývající časové hodnoty a zmrtvělé volatility chtěli vypisovatelé čím dál silněji prodat kdekomu – a kdekoli uviděli nějaký i hodně drze posazený bid, měli motivaci jej posoudit a vzít do hry.

Právě takhle se pokládá zdravý základ úspěšným opčním obchodům – trpělivě si vybidovat opci za klidně poloviční prémium, než za kolik je ATM cena v okamžik, kdy vás strategie napadne. Naučit se čekat s vědomým rizikem nechat si obchod raději utéct, pokud na opci nedosáhnete. Nikdy nevíte, zda hned zítra nezačne série dní mrtvé aktivity, během nichž ceny prémií sletí dolů a zkazí vyhlídky všem nedočkavcům, impulsivně kupujícím za retail v okamžiku svého nápadu – v obavě, že jim snad ujede vlak.

Ti si pak svou frustraci můžou leda krájet a mazat na topinky. Právě v takovém okamžiku se jim volba mezi dobrým nebo špatným tradem zúžila do volby mezi horším a tím nejhorším – tedy částečně ztrátovým při jakékoli předčasné likvidaci a totálně ztrátovým při držení opce až do expirace.

Trader nakupující opce nikdy nesmí ztratit ze zřetele, že statisticky 90% jich vyprší jako bezcenných. Žiďácky výhodné pořízení za vyzobnuté prémium je základním krokem, jak v téhle většině neskončit. Základním – nikoli jediným. Následuje (de facto předchází) mít mazaný plán a chladnokrevně jej provést, od vybidování nákupního prémia až do pohotového exitu.

Draze pořízená opce, to je něco jako těhotná milenka nebo šlápnout si na hrábě z té špatné, bolavé strany. O žádnou z těchto zkušeností zrovna nestojíte – a pokud se už stane, asi jí netoužíte opakovat.

DJmonthlyVýše ilustrovaná long call strategie z Dow 16,500 nahoru k 17,000 není žádnou operací mozku. Jde jen o pohotově aplikovanou znalost o retracement liniích, učiva z burzovní mateřské školky. V životě praktického tradera jde o rutinní obchod, spíš než jakousi výkladní skříň jeho trofejí.

Takovou ale nejspíš bude situace, až Dow spadne na 50% (či nižší) retracement svého posledního – prozatím 6letého – býčího trendu.

Právě tyhle pohyby bývají opravdovou motivací opčních obchodníků s hráčským srdcem a rybí krví. K nim nedochází každý měsíc ani rok – ale když k nim dojde (a vemte jed na to, že dřív či později dojde), stojí za všechny předchozí nezdařené pokusy, být ve správný čas na palubě. Nikdo netuší, kdy se tak stane. Zkoušet být ve hře znamená nakoupit si řadu předčasných pojišťovacích putů, které typicky vyprší worthless – sám o tom vím sakra své.

Jenže co je předem vyhraný, o to skutečný hráč nemá zájem.

Jak vyzjistíte, co specifického na který trh (pro vás osobně) nejlíp funguje? Dostatečně dlouhým a neodfláklým papírovým tréninkem. Znovu – sami si musíte vyhrnout rukávy. Jak to zní jednoduše a logicky, tak to bývá hromadně nedodržováno, podceňováno, přehlíženo. Dvacet let to vidím na tak smutném množství studentů.

Pokud se cítíte v průběhu své analýzy trhů zavaleni informacemi, možná vám pomůže – podobně jako mnoha jiným z nás – založení si jakési zvláštní sekce obchodnického deníku, do níž si na jednu stranu budete znamenat všechny vám známé důvody, proč by cena měla růst, a na druhou proč klesat. Vydržte nějakou smysluplnou dobu a konfrontujte s reálným chováním trhu poté. Revidujte zpětně obě strany svých důvodů – nyní s výhodou zpětného pohledu známé jako správné/špatné. Mnozí z vás mohou tímto způsobem objevit novou cestu ke kultivaci kýženého „citu pro trhy“.

Dalším – a pro mnohé asi tím hlavním – důvodem pro vedení si obchodnického deníku je skutečnost, že pro své další sebevzdělávání potřebujete mít záznamy ze své obchodnické historie, pořizované v reálném čase. Strohý výpis z obchodnického účtu nestačí.

Lhostejno jakou formou vedený, deník by měl obsahovat váš kompletní plán, položený na papír ještě předtím, než pozice otevřete. Měl by citovat data o vstupní ceně, SL/PT exitech (plán vs. skutečné plnění), stručně zmíněnou taktiku obchodu včetně důvodů vedoucích vás k domněnce, že půjde o ziskový pokus. Brát v potaz personalitu daného trhu (jež – jako u živých bytostí – nebývá konstantní ani snadno rozluštitelná) by mělo být součástí takových záznamů.

Budete-li mít vždy před otevřením pozice takovýto plán napsaný před sebou, významně vám později usnadní monitoring vlastní situace v trhu a pokud to bude vhodné, i její případnou modifikaci. Nemít podobný plán znamená, že se pouštíte do obchodování naslepo, které častěji než ne končí v červených číslech. Trhy nejsou ruleta.

Tom