Komoditní trhy: Bavlna (Cotton)

Písmo: A ++ A --

Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.

Bavlna je velmi starou plodinou, poprve pestovanou ve stare Cine jiz pred 5,000 lety. Odtud se na zapad zacala dostavat za dob Alexandra Velikeho pres Persii a Indii. Co se tyce Evropy, prvni tkaci techniky vyuzivajici bavlnena vlakna byly zavedeny ve Spanelsku ve 13.stoleti, a odtud se pouziti bavlny v 17.stoleti rozsirilo do Holandska a Anglie. V Americe vznikla prvni pradelna na bavlnu na Rhode Islandu v roce 1790, a hned v roce 1973 prisel Eli Whitney s prevratnym vynalezem bavlneneho vyzrnovaciho stroje, ktery 50-nasobne zvysil dosavadni produktivitu pri zpracovani bavlny. Stroj oddeluje semena od bavlnenych vlaken, tolik zadanych bourlive se rozvijejicim textilnim prumyslem. Kratce pote bylo diky zminenemu vynalezu poprve v dosavadni historii dostatek vlakna k uspokojeni poptavky textilniho prumyslu.

Bavlnu ve velkem v ramci celeho sveta pestuje zhruba 75 statu, z nichz vetsina spotrebuje celou svou produkci interne. Trojici dominantnich exporteru jsou USA, Cina s staty byvaleho Sovetskeho Svazu, s odstupem sledovane Tureckem a Egyptem.

Existuje mnoho ruznych druhu bavlny, jednim z nejvyssich a nejrozsirenejsich standardu, ktery se mezinarodne obchoduje, je tzv. „upland cotton“. Existuje cela rada kriterii, dle kterych se kvalita bavlny posuzuje. Jednim z nich je barevnost suroveho vlakna – cim je vlakno belejsi a bez skvrn, tim je bavlna cennejsi. Dalsim je pomer necistoty v dodane urode – zeminy, zbytku kury, listu a dalsich necistot zachycenych pri sklizni. Dalsim kriteriem je vlastni delka vlakna. Cim delsi vlakno, tim cennejsi bavlna.

Behem doby, kdy roste v zemi, potrebuje bavlna asi 180 dni bez mrazu. V idealnim pripade 180 teplych dni s obcasnymi a rovnomerne „nadavkovanymi“ desti. V poslednich letech se v Americe (jejiz trh obchodujeme) cim dal vetsi plochy bavlnenych poli pokryvaji umelymi zavlazovacimi systemy, ktere zajistuji zadouci pravidelny prisun vlahy. V ramci Ameriky se bavlna pestuje zejmena v delte Mississippi mezi Lousianou a Jizni Missouri, v nahornich planinach Texasu a Oklahomy, v San Joaquin Valley v Kalifornii, v Arizone a Novem Mexiku. Puvodne se bavlna hojne pestovala na Americkem Jihovychode (Sev. a Jiz. Karolina, Georgia a Alabama), pozdeji vsak odsud byla bavlna vymenena za jine, lukrativnejsi plodiny.

Zhruba polovina na americky trh urcene produkce se pouzije v odevnim odvetvi, druha polovina nalezne pouziti v domacnostech a ostatnich prumyslovych vyrobach. Velky negativni dopad na poptavku po bavlne ma po celem svete stale se rozsirujici pouzivani syntetickych materialu. Lide si velmi rychle oblibuji obleceni z materialu, ktere jsou levne, elasticke a nemusi se mnoho zehlit. Cely svet je rovnez stale vice zaplavovan levnym textilem z Dalneho Vychodu, zejmena z Ciny a Korei. Veskera tato fakta se negativne podepisuji na poptavce po klasicke bavlne.

Bavlna je rostlinou, ktera poskytuje svou urodu jednou za rok. Prestoze se pestuje v mnoha desitkach zemi po celem svete, jak jiz bylo zmineno, absolutni vetsina statu pravidelne spotrebovava celou svou produkci. Fundamentalni cenovy analytik ma proto do velke miry zjednoduseny zivot, jelikoz potrebuje mapovat stav produkce pouze peti vyse zminenych svetovych exporteru. Zmeny v poptavce po bavlne se casteji nez ne deji zpravidla pomalu a vice ci mene predvidatelne. Zmeny v nabidce naproti tomu prichazeji velmi neocekavane, bez varovani a v plne sve sile. Tento fakt tolik prispiva k „divoke nature“ bavlneneho trhu, ktera je zjevna pri prvnim pohledu do grafu snad v kteremkoli obdobi.

Snad nejdulezitejsim faktorem, ktery dokaze ovlivnit stav nabidky a poptavky na trhu, je pocasi. Jak jiz bylo receno, behem pulrocniho obdobi, kdy je uroda v zemi, bavlna potrebuje teple a pravidelne vlhke podminky. Napriklad prilis mnoho deste a chladu na jare casto zpozduje dobu vyseti plodiny. Pozde vyseta bavlna zase muze (tesne pred sklizni) byt znicena ci vyrazne znehodnocena prvnimi mraziky. Anebo chladny a vyrazne destivy podzim zase muze zpusobit, ze bavlnene tobolky pred sklizni zacnou plesnivet. Pokud treba dest splachne z rostlin veskere ochranne postriky, mnoho druhu skudcu muze do sklizne napachat ohromne skody a prakticky znicit urodu. Prilis malo vlahy snizuje vynosy pri sklizni, prilis mnoho naopak zpozduje dozravani a zpusobuje pozdni sklizen.

Dalsim nezanedbatelnym faktorem je moda. Po dlouha desetileti byla poptavka po bavlne trvale snizovana poptavkou po permanentne tistenem ci barvenem textilu, a po syntetickych alternativach. Tato poptavka, zda se, jiz dosahla sveho „vrcholu“ a nyni opet zacina byt stale vetsi a vetsi zajem po klasickych, cistych prirodnich materialech.

V trhu s bavlnou lze vypozorovat jakysi sezonni cyklus, ktery tvori sve vrcholy obvykle mezi kvetnem a cervencem, s nejnizsimi cenami v pozdnim podzimu – behem sklizne. Jak jiz drive zmineno, bavlna patri mezi velmi divoke, volatilni trhy. Dokaze tvorit i pomerne dlouhe a souvisle, casto strme trendy, jakoz i skakat nahoru-dolu jako nefalsovana Lochnesska. Pomerne spolehlive v trhu funguji S/R urovne, trh se vsak dokaze hybat klidne i $1,000 a vice behem jedine seance. Z tohoto duvodu bavlna neni trhem pro nezkusene zacatecniky s ultra-malymi ucty. Dostatecne dlouho obchodujte tento trh na papire a sami poznate jeho vrtkavou naturu, ktera vsak, ocitnete-li se na spravne strane trhu, umi byt neuveritelne stedra.