Komoditní trhy: Kakao (Cocoa)

Písmo: A ++ A --

Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.

Kakao je prastarou plodinou, pochazejici ze Stredni Ameriky. V Evrope se poprve kakao objevilo v 16.stoleti, nicmene skutecne se „proslavilo“ az v roce 1828, kdy v Holandsku objevili, jak z kakaovych bobu oddelit jejich tuk, tez nazyvany „kakaove maslo“ (cocoa butter). Smichanim cukru s timto kakaovym maslem tak dali zaklad prvni cokolade. Pozdeji v 19.stoleti jejich svycarsti kolegove poprve k cukru a kakaovemu maslu pridali i mleko – a vznikla tak ve svete tolik popularni mlecna cokolada.

Kakaove boby rostou na stromech kakaovnicich v tropickem pasmu ohranicenem 20° rovnobezkou na sever i na jih od rovniku dokola celeho sveta. Potrebuji alespon 130cm srazek za rok. Novemu stromu trva asi 5 let, nez zacne plodit boby, pricemz pote strom plodi urodu dalsich 40 az 50 let, s nejlepsi urodou zhruba okolo 15.roku sveho veku.Tato dlouhovekost kakaovniku zpusobuje urcitou neelasticitu co se tyce reakce na stav poptavky a nabidky. Mam tim na mysli, vysoke ceny kakaa nezvednou pocet novych kakaovniku (coz by u ostatnich zemedelskych komodit okamzite znamenalo zvyseni osevnich ploch) a opacne, nizke ceny nijak nezredukuji vynosy urody v nasledujicich sezonach.

Hlavnimi producentskymi staty jsou africka kakaova velmoc Ivory Coast, dale Brazilie, Ghana, Camerun, Nigerie a staty Jihovychodni Asie a Oceanie. Hlavni uroda zde byva sklizena v obdobi od rijna do brezna, a predstavuje zhruba 3/4 celkove produkce. Zbyla ctvrtina pochazi z jakesi „meziurody“, ktera byva sklizena mezi kvetnem a srpnem. Duvodem takovychto dlouhych skliznovych obdobi je fakt, ze kakaove boby dozravaji pomalu a nerovnomerne.

Jelikoz se veskere kakao pestuje v tropickem pasu a naprosta jeho vetsina se konzumuje v jinych castech sveta, spousty urody jsou ihned po sklizni rozvazeny do sveta k dalsimu zpracovani. Naklady na tento transport se proto vyznamne podepisuji do finalni ceny kakaa. Sklizene kakaove boby nemohou byt skladovany v tropech bez toho, ze by se zacaly okamzite zpracovavat. Z tohoto duvodu se v historii veskera uroda okamzite po sklizeni odvazela k dalsimu zpracovani (a tudiz i ke skladovani) do rozvinutych spotrebitelskych zemi, zejmena USA a Evropy. V posledni dobe zacaly nektere pestitelske staty, zejmena Brazilie, castecne zpracovavat svou urodu, a tim vytvorily dalsi stupen skladovani, ktery nyni musi fundamentalni analytici zmapovat a brat v uvahu pri svych prognozach.

Zpracovani kakaovych bobu musi byt komplexnim procesem. Zrale kakaove tobolky jsou uriznuty ze stromu kakaovniku, obvykle vysokeho okolo 7 metru, a jsou rozdeleny do jednotlivych bobu podobnych mandlim, kterych je v tobolce mezi 20 az 40. Pote se nechaji zhruba tyden kvasit. Proces kvaseni jednak zahubi veskere bakterie a zaroven aktivuje enzymy, ktere daji kakau svou jedinecnou chut. Po vykvaseni jsou kakaove boby suseny, zabaleny do pytlu a pripraveny k transportu ke zpracovateli. Zpracovatel boby vycisti, namicha a uprazi. Po vyprazeni se oloupe jiz popraskana vrchni tenka slupka a zpracovatel tak dostane vnitrni kakaovou duzinu, obsahujici pres 50% kakaoveho masla. Tuto rozdrti a rozhnete do kakaoveho masla. Kakaove maslo je zakladem veskerych dalsich produktu – vsech druhu cokolad a cukrovinek z nich, jakoz i kakaa coby napoje.

Kakao je velmi unikatni komodita, ktera ma velmi limitovane a velmi specificke vyuziti, a neexistuje za nej prakticky zadna nahrada. Zaroven se jedna o bez nadsazky luxusni polozku, ktera je nejvice konzumovana ve vyspelych zemich s vysokymi prijmy, zejmena v USA, Nemecku a Holandsku. Z tohoto duvodu je castecne izolovana od cenovych fluktuaci. Mineno, nezavisle na vysi ceny, poptavka od techto „vyspelych“ konzumentu bude stale ve stejne (anebo ve velmi podobne) urovni.

Zatimco kakao pro konecnou spotrebu nakupujeme v supermarketech za stabilni, prakticky nemennou cenu, na futures trzich se naopak potykame s poradnou porci cenove aktivity.

Kakao je komoditou velmi nachylnou na „reci“, na „zarucene zpravy a informace“. Diky tomu, ze se pestuje ve vzdalenych, v mnoha pripadech rozvojovych zemich, je obtizne dokonale zmapovat stav nabidky. Male totalitni vlady techto zemi casto z ruznych duvodu zadrzuji ci prekrucuji informace.

Dalsi promennou majici velky vliv na cenu je pocasi. Kakaovniky, jak jiz bylo receno, potrebuji mnoho deste. Pokud ho nedostanou, uroda je vyrazne nizsi. Pokud je vsak deste prilis pres „zdravou“ normu, uroda zacne byt velmi nachylna k chorobam. Znamy „Harmattan“ (silny suchy a pisecny vitr ze Saharske pouste) muze napriklad vyrazne poskodit urodu v Ivory Coast, nejvetsiho svetoveho producenta kakaovych bobu.

Pokud se nekteremu narodu zacne ekonomicky darit a jeho obyvatelstvu vyroste prijem, zakonite to vede ke zvysene poptavce po kakau. Citankovym prikladem tohoto pravidla muze byt Irsko, kam se behem poslednich 20 let import kakaa (ci vyrobku z nej) zmultinasobil.

Dalsim sensitivnim faktorem je bezesporu politika pestitelskych zemi. Rada z nich ma vysoce statem kontrolovane ekonomiky. Casto je farmarum temito vladami nasilne zadrzovana produkce, vyjimkou nejsou ani (umyslne) „nahodne“ pozary sklizene urody.

Jak jiz bylo zmineno, vice nez v mnoha jinych komoditach je nutno kalkulovat s vysokymi transportnimi a skladovacimi naklady. Opomenout nelze ani na aktualni hodnotu dolaru – silny dolar ma tradicne tendenci tlacit svetovou cenu kakaa dolu.

Zejmena diky extremne dlouhemu obdobi sklizne neexistuje v Cocoa trhu nejaky vyrazny sezonni cenovy cyklus. Presto, casto se kontraktni lows vyskytuji v prvnim ctvrtleti roku a highs mezi cervencem a srpnem. Obecne je kakao trhem velmi obtiznym k obchodovani z fundamentalni strany, jelikoz se obchodnici musi spolehat na casto velmi „nespolehliva“ data a informace. Technickym obchodnikum zase nejednou udelaji caru pres rozpocet neocekavane a velmi divoke nenadale pohyby, pozdeji zduvodnene nejakou skutecnou fundamentalni udalosti ci pouze panikou z nepodlozene zpravy, podporene faktem, ze kakao je trhem bez stanoveneho denniho limitu a koneckoncu i holou skutecnosti, ze se jedna o NY ztrh s obavanymi NY skalpery. Kdykoli budete obchodovat, budte obezretni a radeji pocitejte s nejhorsim.