Komoditní trhy: Káva (Coffee)

Písmo: A ++ A --

Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.

Kava je velmi velmi prastarou plodinou, prvni zminky o ni pochazeji ze stare Etiopie. Odtud se kava dostala do Arabskeho stareho sveta, do Egypta a Turecka. Okolo roku 1600 se kava dostala pres Italii do zbytku Evropy a odtud pak i do Ameriky. V Americe se piti kavy stalo velmi popularni a Americane se stali nejvetsimi svetovymi konzumenty, zatimco v Evrope, a zejmena pak ve Velke Britanii neni piti kavy az do takove miry oblibene, zde ve zvycich mnoha lidi souperi s kavou caj.

V podstate existuji dva zakladni druhy kavy. Nejpopularnejsi a nejzadanejsi odrudou kavy je tzv. Arabica. Jde o velmi jemny druh kavy pestovany zejmena v Brazilii, Kolumbii a nekterych dalsich castech Latinske Ameriky. Arabica se muze pochlubit nejbohatsi a nejdelikatnejsi namixovanou smesi. Arabica se pestuje v nadmorske vysce okolo 600 m/nm a potrebuje okolo 100cm deste za rok.

Druhou nejrozsirenejsi odrudou je tzv. Robusta, ktera pochazi z Afriky. Zde se jedna o daleko drsnejsi a odolnejsi druh vuci chorobam i skudcum, ovsem na druhou stranu postradajici lahodnou chut a aroma Arabicy. Z Robusty se casto vyrabi mene narocna instantni kava. Robustu lze pestovat i v nizsich nadmorskych vyskach, a taktez tento druh kavovniku dokaze bez uhony preckat daleko vetsi povetrnostni extremy, nez jeho citlivejsi „sourozenec“.

Mlade stromky kavovniku zacinaji plodit od zhruba ctvrteho roku sveho veku, az zhruba po svou 25. sezonu. Kazdy stromek kavovniku v prumeru kazdorocne vyda okolo jedne libry (pozdeji finalne upravenych) kavovych zrnek, tj. zhruba pul kila prevedeno na nasi metrickou soustavu. Kazdy kontrakt nami obchodovane Arabicy na CSCE burze obsahuje 37,500 liber kavy. Proces tvorby plodu zacina bilym okvetem, ze ktereho vyrostou plody vzhledove dost podobne tresnim, ktere jsou zpocatku zelene, a pri dozrani zcervenaji. V dobe sklizne se tyto plody rucne otrhavaji a jde o sladke, duzinate plody, ktere pokryvaji dve „fazolky“ – budouci kavova zrnka tak, jak je zname.

Sklizene plody lze zpracovat do finalnich kavovych zrnek dvema zpusoby. Nejcasteji jde o tzv. mokrou metodu, kde jsou fazolky jiz po odstraneni vrchni duziny vymyvany ve kvasicich nadrzich, kteryzto proces jim doda spravnou chut a barvu. Pote jsou opet vymyty a ususeny. Druhou cestou je tzv. sucha metoda, kdy jsou plody suseny na otevrenem slunci, a v prubehu suseni je odstranena jejich duzina. Tato sucha metoda neni tolik rozsirena, jelikoz je narocna na dlouhodobe optimalni pocasi. Jakmile je jeden z techto dvou procesu u konce, kavova zrnka jsou roztridena podle velikosti a kvality. Pote jsou zabalena do tradicnich, 123 liber tezkych pytlu, a v teto forme jsou dopravovana a skladovana. Nejcasteji takovato kava putuje ke zpracovani do New Yorku, New Orleans, San Francisca, Le Havre anebo Antwerp, kde se kava prazi, micha a bali pro konecne uzivatele.

Byt se kava nepije pro uhaseni zizne ci svou nutricni hodnotu, jeji spotreba je globalne vice nez uctyhodna. Tajemstvi popularity tkvi v jejim pouziti jako stimulantu, diky svemu obsahu kofeinu. Na kavu si lze snadno vypestovat emocionalni navyk, jak sama na svou kuzi vi vetsina z nas. Miliony a miliony lidi na celem svete „musi mit“ svou ranni kavu k tomu, aby mohli zacit toho dne „fungovat“. Tento fakt ma za nasledek pomerne neelastickou situaci v poptavce, tj. cena kavy by se musela velmi velmi dramaticky zvednout, nez by se zacala poptavka snizovat. Z tohoto duvodu take lze pomerne snadno a presne urcit kratkodobou budouci spotrebu/poptavku po kave.

Duvody k casto divokym cenovym zmenam musime hledat na strane nabidky. Kavovnikovy stromek je sam o sobe velmi nespolehlivym producentem. Bez nejakeho jasneho duvodu muze stromek „z niceho nic“ zvysit svou produkci az desetinasobne, coz muze zpusobit nadurodu az na nekolik let dopredu. Hned nasledujici sezonu vsak muze odstartovat serie velmi slabych roku (vynosu), opet bez nejakeho zjevneho duvodu.

Kavovniky jsou take velmi sensitivni na vitr a vseobecne na chladne pocasi. Pouhy strach z mraziveho pocasi v dobe sklizne muze vyhnat a casto vyhani ceny do vysin. Brazilska uroda se sklizi v cervnu a cervenci, kolumbijska od rijna az do brezna, africka (Ivory Coast) od listopadu do dubna. Jak vidno, kava se sklizi a dostava ke zpracovatelum v prubehu celeho roku, tudiz v ni nelze nalezt zadny definovatelny sezonni cyklus tak jako v ostatnich trzich.

Fundamentalni analytik pri svem vyzkumu nesmi ztratit ze zretele nekolik dulezitych faktoru. Predne, dopravni naklady. Naprosta vetsina kavy se musi dopravit ze zeme sveho puvodu do jine zeme ke zpracovani a dalsi distribuci. Jakakoli komplikace na teto logisticke linii (napr. stavky delniku v pristavu, valecny stav v transitni zemi apod) muze velmi pravdepodobne primo ovlivnit cenu kavy. Dalsim faktorem jsou skladovaci naklady. Schopnost pomerne dlouhou dobu skladovat kavu bez ztraty chuti a aroma cini z nakladu na skladovani jednu z dulezitych polozek. Vladni restrikce a politicka situace – vetsina zemi produkujicich kavu je bohuzel povazovana za ne zrovna stabilni co se politiky tyce. Rika se, ze brazilska vlada dokonce jednou v historii sla tak daleko, ze se rozhodla spalit vetsinu sve urody v pokusu umele zmanipulovat ceny kavy. V roce 1976 byla podepsana mezinarodni smlouva, osetrujici s rocnim predstihem pestitelske, importni a exportni kvoty kavy 75 zemi sdruzenych v ICO (International Coffee Organization) za ucelem stabilizace cen kavy na trzich.

Z technicke stranky je kava trhem velmi divokym a velmi nevyzpytatelnym, jde o cistokrevny pocasim rizeny trh se vsemi zaludnostmi, kterymi se takoveto trhy vyznacuji. Kava Arabica se obchoduje na CSCE burze v New Yorku, kava Robusta v Londyne. My si vsimame vyhradne trhu s Arabicou. V trhu do urcite miry funguji S/R urovne a SBBA formace, kdyz se vsak trh rozhybe, umi skakat jakkoli se mu zachce, neni totiz omezen zadnym dennim limitem. V tom pripade jde potom jakakoli technicka analyza stranou. Velmi nebezpecny trh pro male ucty.