Komoditní trhy: Ropa (Crude Oil)

Písmo: A ++ A --

Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.

Historicky, zhruba az do 70. let byly energeticke trhy jednemi z nejstabilnejsich a (v ramci moznosti) nejpredvidatelnejsich komoditnich trhu s pomerne pevnymi cenami a spolehlivym distribucnim systemem. Zacatek 70. let vsak v techto pomerech mnohe zmenil. Primarni zlom nastal zejmena v letech 1973 a 74, kdy byl zalozen kartel OPEC (the Organization of Petroleum Exporting Countries), ktery ihned zacal zamerne umele omezovat tezbu. V te dobe okamzite ceny ropy i ropnych produktu vystrelily nahoru a u benzinovych cerpadel ve svete se okamzite vytvorily dlouhe fronty. Hlavni podstatou zformovani OPEC skupiny byla snaha presunout „moc“ a zisky od ropnych distribucnich spolecnosti do rukou vlastnich tezaru. Z OPECu se vsak nikdy nestala dominantni a sjednocena sila, jakou asi chtela byt. Mnozi vyznamni clenove, jako napr. Saudska Arabie nebo Venezuela, pomerne casto podvadeji na dohodnutych kvotach, a nektere dalsi vyznamne tezarske staty se odmitly do tohoto sdruzeni vubec zapojit. Presto vsak, vysledky OPEC mitinku, ktere se konaji velmi casto zejmena v jejich sidle ve Vidni, mivaji na futures ceny casteji nez ne okamzity fundamentalni vliv.

Dva nejvetsi ropni producenti, USA a staty byvaleho Sovetskeho Svazu zustavaji vsak i pres vysi sve produkce celkovymi net importery. Coz dava do velke miry moznost kontroly nad trhem a dodavkami skupine hlavnich svetovych ropnych exporteru, zejmena Saudske Arabii, Iranu, Iraku, Kuvajtu, Libyi, Nigerii a Alzirsku. Tato skupina musi velmi peclive sledovat a regulovat rovnovahu sve produkce vuci svetove poptavce.

V osmdesatych letech se tato skupina (OPEC) domnivala, ze ma oteze svetove poptavky plne ve svych rukou a ze pro ni nikdy nevyvstane problem, ze by svet nechtel jejich ropu. Jednoduse verili, ze jakoukoli cenu stanovi, svet ji zaplati. Stale se zvysujici ceny vsak Americany jednoho dne presvedcily, ze vsechno ma sve meze i v tomto odvetvi, a v roce 1984 poprve ve sve historii zamerne omezily svou poptavku po importovane rope. Tezarske OPEC staty vydrzely pri limitovane poptavce, ktera okamzite vedla k prebytku suroviny na trhu, jeste cely rok 1985 umele udrzovat jeji cenu okolo $30, nez nastal jeji dramaticky pad az na $10 hranici.

Dalsim pro cenu ropy velmi citlivym momentem je stav politicke stability v zemich, majicich co do cineni s produkci teto suroviny. V obdobi valek Iranu s Irakem ci pri Poustni Bouri v Kuvajtu ceny ropy okamzite vyletely do svych rekordnich vysin.

Surova ropa se zpracovava v rafineriich, kde se zjednodusene receno destiluje zahratim az na teplotu, pri ktere se zacne odparovat. Tyto pary (ci plyn) jsou pote opet ochlazeny a premeneny do kapalneho stavu. Tento proces rozdeli surovou ropu na nekolik odlisnych ropnych produktu (diky faktu, ze jednotlive slouceniny ropy se zacinaji vyparovat pri odlisnych teplotach). Cim lehci sloucenina, tim nizsi teplotu potrebuje k vyparovani. Napriklad surova ropa postupne, od nejnizsi k nejvyssi teplote vyparuje tyto slouceniny: butany, gasolin – z ktereho se pote pripravuje benzin, naftu, petrolej, topny olej a nakonec uzitkovy olej.

Dvema dulezitymi faktory majicimi vliv na finalni kvalitu vyrobku jsou jednak typ surove ropy, ktery je k mani a proces destilace, ktery rafinerie pouzije pri zpracovani. Surova ropa se deli na tzv. sladkou a kyselou. Cim mene siry ropa obsahuje (obvykle okolo 0.5% z celkove vahy), tim je povazovana za sladsi. Kysela ropa obsahuje kolem 1% siry. Toto deleni je velice dulezite, jelikoz ma co do cineni s spalinovymi standardy pohonnych hmot. Dalsi kritickou charakteristikou je hustota ropy. Cim je ropa ridsi, neboli lehci (light), tim je hodnotnejsi, jelikoz se z ni da rafinovat vetsi mnozstvi hodnotnych produktu. Nezanedbatelnym faktorem je rovnez puvod surove ropy. Dulezite jsou takove vlastnosti jako mazlavost, hustota v kapalnem stavu, barva, plamen ci obsah kovu.

Poptavka po bezolovnatem benzinu (Unleaded Gas) kazdorocne stoupa s prichodem leta, kdy nejvice lidi vyjizdi s automobily. Naopak, topny olej (Heating Oil) ma logicky vrchol sve poptavky (a tudiz tendenci mit nejvyssi ceny) v zime. Dalsimi faktory promlouvajicimi do ceny ropnych produktu jsou pocasi (zejmena jak studena byva zima), dale jak vazne si budou brat spotrebitele k srdci apely vlad a dalsich zajmovych skupin k uspore energie, samozrejme politika (valky, blokady a pod. pozenou ceny nahoru, naopak klid v oblasti a spoluprace mezi narody potlaci ceny dolu). Nelze take prehlizet klima uvnitr organizace OPEC – jednota a solidarita vsech clenu posle ceny nahoru, (ne zrovna vyjimecna) rozhadanost a nekooperace posle ceny dolu. Samozrejme dulezite jsou okamzite stavy zasob – spousta zasob je velmi medvedi element, nedostatecne zasoby zase byci. Objeveni novych ropnych nalezist srazi cenu energetickeho komplexu dolu. Ale napriklad na druhe strane, vysoke ceny ropy (ktere zazivame napriklad nyni), mohou zpusobit znovuotevreni uzavrenych, malo efektivnich vrtu.

Jelikoz ropu i jeji produkty lze skladovat rozumne dlouhou dobu, nekdo by mohl logicky ocekavat, ze do ceny vzdalenejsich kontraktnich mesicu je nutno komponovat i adekvatni skladovaci a s tim spojene i pojistovaci naklady, jako je tomu napriklad v pripade grains trhu. Ovsem vzhledem k v kazdy cas vysoke poptavce, a vyvazene sezonnosti dvou dominantnich ropnych produktu (benzin-leto, topny olej-zima), toto neni pravdou.

Coby komoditni obchodnici sledujeme ctyri primarni futures trhy, a to Light Sweet Crude Oil (neplest si s ropou typu Brent obchodovanou v Londyne), Natural gas (zemni plyn), Unleaded Gas (bezolovnaty benzin) a Heating Oil (topny olej). Vsechny tyto trhy se obchoduji na newyorkske NYMEX burze. Co do objemu obchodu byva stabilne nejhojneji obchodovanym trhem Crude Oil, presto vsechny ctyri trhy jsou pro nas coby spekulanty dostatecne likvidni. V trzich dobre funguji support a resistance, SBBA formace, umi se casto tvorit souvisle a dlouhe trendy, ktere lze obchodovat nasimi taktikami jak po trendu, tak i proti. Pozor vsak na okamziky, kdy se trhy nachazi budto v extremnich lows, anebo naopak v extremnich vyskach – jako napriklad prave nyni. V tom pripade se trh takrka zarucene hybe velmi divoce, cenove ztraty jeden den stridaji zisky hned nasledujici. Pokud se nachazi trh na jedne strane techto extremnich, mnohaletych hodnot, nase taktika sledovani trendu v pozicnich obchodech bere za sve a naopak jako velmi profitabilni se ukazuje dokazat byt na spravne strane trhu v planovanem dennim obchode, s vystupem nejpozdeji na konci seance, predtim, nez ma trh sanci novym otevrenim nasledujici den skocit i s nasi pozici v nas neprospech…