Komoditní trhy: Stříbro (Silver)

Písmo: A ++ A --

Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.

Stribro bylo clovekem pouzivano uz minimalne 4,000 let pred Kristem, z kterezto doby pochazeji vykopavky z Asijske oblasti. Stribro clovek „objevil“ o neco pozdeji pote, co jiz znal zlato a med. Prvni vyuziti stribra bylo na dekorativni ucely, zejmena na tehdejsi sperky na bojove nastroje a stity. Podle zaznamu uz ve ctvrtem tisicileti pred Kristem se pote zacalo stribra vyuzivat zejmena jako platidla; nejrozsireneji ve starem Recku. Kontinentalni Evrope zustalo stribro „utajeno“ az do 16. stoleti, kdy ho z obou Jizni a Severni Ameriky dovezli spanelsti a portugalsti objevovatele. Zajimave, ne?

Celkove se kazdy rok na svete vytezi neco mezi 300-500 miliony trojskych unci bileho kovu. Hlavnimi svetovymi producenty jsou Australie, Kanada, Mexiko, Peru, USA a staty byvaleho Sovetskeho Svazu.

Drtiva vetsina puvodnich stribrnych dolu je jiz vytezena; v soucasne dobe se velmi casto stribro tezi jako vedlejsi produkt pri tezbe zakladnich prumyslovych kovu jako med, zinek ci olovo. Tez se velmi casto stribro objevuje v oblasti nalezist zlatych rud. Tento netypicky fakt, ze stribro je ve sve vetsine tezeno jako vedlejsi produkt, znamena jeho „produkci“ v mnozstvi zcela necitlivem k aktualni poptavce po tomto kovu. Z tohoto duvodu se pomerne casto stava, ze zvysena poptavka po zminenych jinych zakladnich kovech s sebou prinasi prezasobeni trhu stribrem.

Lide maji v sobe zakorenen zvyk shromazdovat cenne kovy. Tento fakt muze casto zdeformovat pomer na vahach poptavky a nabidky. Otevrete-li si tydenni ci mesicni graf stribra, snadno uvidite strmy vystrel ceny v unoru 1998 pres 700 centu. V tech dnech vydal (v te dobe) druhy nejbohatsi muz sveta Warren Buffett oznameni, ze ma ve svem drzeni takrka ctvrtinu vsech svetovych zasob stribra. Po tomto oznameni se strhla panika, kazdy chtel drzet nejake stribro, poptavka velmi prudce vzrostla a cena behem velmi kratke doby vyletela do stratosfery. Jak asi tusite, presne tohle mel Warren v planu, a kdyz zacinalo ubyvat kupujicich a cena zacala tvrorit vrcholovou formaci, jednoduse sve mohutne zasoby prodal presne podle hesla nakoupit nizko, prodat vysoko – aby doslova behem par tydnu vydelal dalsi stamiliony…

Stribro je velmi volatilni trh, a dostane-li se cena do svych vyssich urovni, vsichni tzv. „shromazdovatele“ prodaji sve zasoby a cena pote casto velmi zostra zkolabuje. Dalsi zvlastnosti, ktera jen prizivuje „magicky“ pohled na tento trh je skutecnost, ze nikdo presne nevi, kolik stribra je ve svete „poschovavano“. Napriklad o samotne Indii se odhaduje, ze ma ve svem drzeni asi 5 miliard trojskych unci stribra – tedy zhruba ekvivalent 12-lete kompletni svetove produkce! Dalsim svetove znamym „sberatelem“ stribra jsou napriklad Francouzi. V poslednim stoleti se stribro pouzivalo zejmena ve fotografickem a farmaceutickem (dentalnim) prumyslu. Avsak nove technologie v obou odvetvich pouzivaji ve stale vetsi mire nahrazky tohoto tradicniho kovu, a zaroven svet dokaze cim dal kvalitneji recyklovat stribro a tudiz ho znovudodavat na trh; vse toto se nepriznive podepisuje na globalni poptavce a udrzuje cenu teto komodity po vetsinu casu ve spodnich cenovych urovnich grafu.

V dnesni dobe poptavka po stribru coby platidlu je tatam, pouze mizive procento z celkoveho mnozstvi je pouzivano k vyrobe minci. Hlavni miru vyuziti dnes zaujima sperkarsky, elektronicky a fotograficky prumysl. Stribro ma nekolik vzacnych fyzikalnich charakteristik, ktere jej cini vyjimecnym. Je napriklad lepsim tepelnym ci elektrickym vodicem nez med. Nektere z jeho slozek jsou velmi sensitivni na svetlo a radiaci. Stribro i pres ruzne pokrokove technologie nadale zustava jednim ze strategickych materialu ve fotografickem prumyslu.

Stribro se obchoduje na nekolika svetovych burzach. V Londyne, ktery je povazovan za hlavni „stribrne“ mesto sveta, se obchoduje silny cash trh se stribrem, jeho cenu prakticky kazde rano urcuje velmi silna skupina na stribro specializovanych brokerskych domu – Mocatta Metals, Goldsmiths, Samuel Montager a Sharps Pixley; co jmeno, to pojem na svetovem cash trhu se stribrem. Hlavnim futures trhem (ktery obchodujeme my), je newyorksky COMEX trh; zaroven se stribro velmi silne obchoduje i na burzach v Hong Kongu, Singapuru a v Tokiu.

Z fundamentalni stranky ma na cenu stribra vliv nekolik faktoru: zejmena jeho prumyslove pouziti (hlavne fotograficky a elektronicky prumysl). Dalsim faktorem je momentalni hodnota svetovych men – stribro ma tendenci reagovat na menove pohyby vetsiny hlavnich platidel, ackoli neni tou nejoptimalnejsi ochranou proti inflaci. Cenu stribra mohou snadno ovlivnit tez politicke udalosti; nestabilni politicka situace nahrava tendencim shromazdovat stribro i dalsi drahe kovy; jine staty, jako napr Indie, dokonce bez skurpuli oficialne omezuje moznost exportu kovu ze zeme.

Technicky nahlizeno je stribro trhem velmi divokym. Pomerne casto ma cena tendenci tvorit svou podlahu formou kulateho dna, ktere se muze tvorit i relativne dlouhou dobu; na druhou stranu sve vrcholy stribro casto tvori velmi rychle, ve velmi strme a ostre forme. Sezonni dno muzeme ocekavat ve vice pripadech nez ne behem letnich mesicu, pricemz rocni vrcholy se casto odehravaji na zacatku kalendarniho roku.