Komoditní trhy: Úrokové sazby (Interest Rates)

Písmo: A ++ A --

Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.

Jednoduse receno, urokove sazby nam stanovuji cenu, za kterou si lze pujcit penize. Stejne tak jako ma svou cenu jakekoli zbozi ci sluzba, kterou si chceme koupit, pujcit ci pronajmout na splatky, stejne je to i s pujcenim si penez. A stejne tak jako cena jakehokoli vyrobku ci komodity, tak i cena penez odvisi od vztahu poptavky a nabidky na trhu.

Urokove sazby primo i neprimo ovlivnuji kazdou komoditu obchodovanou na futures trzich. Napriklad, nizsi urokove sazby dovoluji farmarum ci tezarum expandovat ve sve produkci. Cimz se primo zvysi nabidka psenice, kukurice, hoveziho, atd. Zvysena nabidka komodity na trhu automaticky zacne tlacit na jeji cenu, ktera zacne klesat. Anebo jiny priklad: pokud velci producenti diky nizkym urokovym sazbam expanduji, pravdepodobne zvysi sve vynosy, coz zvedne hodnotu jejich akcii a zaroven treba prispeje i k rustu S&P 500 trhu. Zmeny urokovych mer maji tez primy vliv na obchodovane dluhopisy na burzach. Stoupnou-li sazby, dluhopisy v dusledku toho klesnou, a naopak. Obchodovanymi dluhopisy zde minim zejmena nejrozsirenejsi kontrakty T-Bonds, T-Bills a T-Notes.

Rozumnet a vedet, v jake fazi sveho cyklu se prave ekonomika nachazi, je pravdepodobne nejdulezitejsim ze vsech fundamentalnich faktoru. Praxe potvrzuje zas a znovu, ze urokove miry opisuji uroven vseobecne ekonomicke aktivity. Kdyz ekonomika roste, poptavka po penezich (a tim i jejich cena) se zvysuje. V dobach recese vsak nabidka penez prevysuje nad poptavkou a zpusobuje pokles urokovych sazeb.

Navic, nelze opomenout ani fenomen „davove psychologie“. Kdyz napriklad ekonomicky rust prave skonci, poptavka po penezich jeste nejaky cas pokracuje, navzdory faktu, ze ekonomicka krivka jiz nabrala klesavou tendenci. Jakesi „momentum pohybu“ zde vykonava sve – poptavka po penezich nejaky cas jeste „drzi“ – a s ni i vysoke sazby. Zrcadlove obracena vec se zase deje v pozdnich fazich ekonomicke recese – urokove sazby budto nadale klesaji, anebo alespon zustavaji na nizke urovni, zatimco jiz nastava nova ekonomicka expanze.

Je vseobecne znamo, ze existuje silna korelace mezi vysi urokovych sazeb a mirou cerpanych bankovnich rezerv. Pokud jsou bankovni rezervy nizke, urcite je v te dobe nizky i pujcovaci urok. A naopak – zvysit rezervy znamena jednoduse (krom jineho) zvysit i urokove sazby. Tudiz, stav bankovnich rezerv je velmi dobrym indikatorem situace mezi penezni poptavkou a nabidkou. Zpravu o stavu bankovnich rezerv (The Bank Reserve Position Report) podava pravidelne kazdy patek centralni banka Federal Reserve („The Fed“).

Fed ma v podstate tri manipulacni moznosti, jak kontrolovat stav bankovnich rezerv v zemi a potazmo tak i vysi urokovych sazeb. Prvni moznosti jsou diskontni sazby. Jejich snizenim se docili vyssich rezerv, a naopak. Druhou moznosti je pevne stanoveny limit rezerv, ktery Fed naridi bankam drzet. Tento zpusob, stejne jako predesle diskontni sazby, pouziva Fed pouze vyjimecne, ve stavu vyjimecneho „financniho ohrozeni“. Tretim, a dominantnim zpusobem, ktery Fed bezne pouziva, je metoda otevreneho trhu formou obchodovani vladnich dluhopisu. Chce-li Fed stlacit urokove sazby dolu, bude nakupovat sve dluhopisy, chce-li je zvysit, bude prodavat. Kritickym faktorem u vsech urokovych trhu je tudiz vystihnout zamery Federalni banky. Pravidelne v den, kdy predseda Fedu Alan Greenspan mluvi v kongresu, takrka cely svet velmi peclive nasloucha a dedukuje vse co Greenspan rekne a mozna jeste vic to, co nerekne.

Urokove trhy jsou mezi investory pomerne popularni, osobne znam nekolik obchodniku, kteri se specializuji na nejlikvidnejsi a nejsilneji obchodovany urokovy trh – Treasury Bonds. V trzich se dle mych zkusenosti lze spolehnout na nami vyznavane S/R urovne i SBBA formace. Bohuzel trh miva nezridka tendenci tvorit oteviraci skoky, a tudiz pro nas ochodniky s malymi ucty je casto nejrozumnejsim resenim uvazovat pouze o denni, pres noc nedrzene pozici.