Komoditní trhy: Zlato (Gold)

Písmo: A ++ A --

Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.

Podobne jako tomu bylo v predchozim dile u stribra, i se zlatem prisel clovek poprve do kontaktu okolo 4,000 let pred Kristem. Nejprve clovek zlato nalezal ve forme zrnek, pozdeji jej zacal tezit. Ackoli zlato nalezlo u cloveka intenzivni pouziti uz od techto prehistorickych casu, je zajimave, ze vice nez cela tretina veskereho nalezeneho mnozstvi zlata od pocatku az do dnesni doby byla vyprodukovana v poslednich 30 letech. Duvodem jsou obrovske pokroky v technologiich tezby.

Jednou z velmi cenenych vlastnosti tohoto zluteho kovu je jeho snadna tvarovatelnost. Jedna unce zlata muze byt udajne vytazena do zlateho dratku temer 2 km dlouheho. Tato vlastnost je jednim z hlavnich duvodu, proc je tento kov po staleti tolik obliben mezi sperkari.

Co se vsak tyka pomeru nabidky a poptavky v tomto trhu, jeho elasticita je tatam. Poptavka po zlate casto byva do velke miry necitliva k nabidce na trhu. Pokud napriklad z nejakeho duvodu nestaci nabidka pokryt pozadavky trhu, stav poptavky to nikterak vyrazne neovlivni. Ve zlate totiz nefunguji stejna pravidla jako napriklad u potravin; pokud by nabidka nestihala pokryt poptavku po jidle, cena by zakonite vyletela nahoru. Pokud je vsak ochromena nabidka v trhu se zlatem, spotrebitele (zejmena prumyslovi zpracovatele) se bez nej jednoduse obejdou, a potrebuji-li pro sve vyrobky nutne nejakou nahradu, naleznou ji casto ve forme stribra, platiny nebo palladia.

Dalsim unikatem zlata v porovnani s vetsinou vsech ostatnich komodit je jeho recyklace a znovupouziti; dusledkem toho zlata ve svete neustale pribyva, na rozdil od ostatnich komoditnich trhu jako jsou treba obiloviny, skot, ropa ci prumyslove kovy, jejichz produkty jsou konzumovany a spotrebou ci prumyslovym vyuzitim „mizi“ ze sveta. Nove zlato prichazi na svet tezbou v dolech. Dominantnim svetovym producentem je zde Jizni Afrika, nasledovana staty byvaleho Sovetskeho Svazu. Zbytek sveta sleduje tento tandem s uctyhodnym odstupem.

Podobne jako u stribra, i v trhu se zlatem je pomer poptavky a nabidky narusovan shromazdovaci zlata. Centralni banky vetsiny zemi drzi ohromne zasoby zlata. Je znamo, ze napriklad centralni banky prvnich 15 nejvyspelejsich prumyslovych zemi maji ve svem drzeni pres 85-nasobek celkove svetove rocni produkce. Pokud se nektera z nich rozhodne utopit byt jen jedine procento z tohoto mnozstvi, okamzite se na trhu objevi dvojnasobek zlata, nez za cely bezny rok obvykle.

Jak jiz zmineno, Jizni Afrika a Spolecenstvi Nezavislych (hehehe) Statu jsou hlavnimi svetovymi exportery. Ovsem na druhe strane se jedna o ponekud nespolehlive dodavatele. Ne vzdy dokazi dodat zlato v nasmlouvanem mnozstvi a terminu. Obe oblasti jsou politicky nevyzpytatelne, a zlato je jednou z na politiku nejsensitivnejsich komodit.

Dalsimi velmi nestabilnimi shromazdovateli zlata jsou staty naftarskeho kartelu OPEC, ktere uvolnuji sve zlate zasoby v souvislosti s aktualnimi cenami ropy. Pokud cena ropy klesa, prodavaji zlato aby mely cim zaplatit sve dluhy. Roste-li naopak cena ropy, za cast svych zisku skupuji dalsi zlate zasoby.

Take jednotlive osoby, zejmena ty ze zemi, ktere si prozily sve menove problemy, maji ve zvyku jistit se zlatem. Velmi zretelny je tento zvyk treba v Nemecku, ktere zazilo totalni destrukci sve meny dokonce ctyrikrat v poslednich 100 letech. Odlisne to neni ani ve Francii a Americe. Zlato je zkratka jiz tradicne shromazdovano mnozstvim lidi vsude na svete a neni divu, ze nikdo nedokaze presne odhalit, kolik zlata je po svete poschovavano, ktere se teoreticky muze kdykoli objevit zpatky na trhu.

60% vseho poptavaneho zlata se spotrebuje ve sperkarskem prumyslu, zbytek pak v elektrotechnickem, lekarskem a chemickem prumyslu a v peneznictvi. Velka cast zlata je kontrolovana vladami po celem svete. Snadno se pak tyto strategicke zasoby stavaji nastroji pro domaci ci zahranicni politiku. Je znamo, ze ve tricatych letech president Roosevelt uzakonil drzeni zlatych zasob jako ilegalni a ve velkem konfiskoval veskere zasoby zlatych cihel drzene Americany. Vi se, ze Iran a Irak sveho casu prodavaly sve zlate zasoby, aby mohli financovat svou vzajemnou valku. Mnoho jihoamerickych zemi zase pouziva sve zlato k uplaceni ostatnich zemi a porusovani embarg a sankci proti nim.

Stejne jako v pripade stribra, tak i v teto komodite se cash trh zlatych cihel „stanovuje“ kazde rano pred otevrenim burz v Londyne. Petice dominantnich svetovych brokerskych domu specializujicich se na zlaty cash trh (znamy tez jako „bullion“ trh) se schazi dvakrat kazdy obchodni den a urcuji cenu zlata. Jedna se o jmena N.M.Rothschild, Johnson Matthey, Sharps Pixley, Mocatta & Goldsmid a Samuel Montager. Dalsimi vyznamnymi svetovymi stredisky v bullion trhu zlata jsou Zurich, Hong Kong a Singapur. Hlavnimi burzami pro futures trhy zlata jsou burzy v New Yorku (COMEX) a Chicagu (CBOT).

Stejne jako je zlato jednim z nejoblibenejsich prostredku pro hromadeni si majetku, stejne tak spousty futures obchodniku miluji obchodovat zlato, jelikoz snad kazdy a jeho bratr sleduji tento trh, ve kterem nikdy nezazijete nedostatek likvidity. V trhu existuje jakysi pravidelny sezonni cyklus s vrcholem v obdobi okolo unora a dnem v srpnovem obdobi. Duvod je pro mnoho lidi prekvapivy – migrace farmaru v Jizni Africe. Bez legrace. Tito lide, kteri se zivi na svych farmach a mimosezonne se nechaji najimat na vynosne tezebni prace, odchazeji z dolu v unoru (kdy zacina v Jizni Africe leto), aby zaseli sva pole a starali se o urodu, po jejiz sklizeni se v srpnu vraceji zpet do dolu. Jizni Afrika takrka pravidelne z tohoto duvodu v unoru vyrazne snizuje sve dodavky kovu, aby je naplno obnovila prave od srpna dale az do pristiho unora.

Technicky nahlizeno je zlato trhem, ktery velmi casto tvori souvisle a zretelne trendy. V grafech funguji tez nami vyuzivane S/R urovne, podlouhle SBBA drahy i trojuhelnikove vlajky. Mezi technickymi obchodniky je take znam tzv. „Silver-Gold Ratio“. Jedna se o vzajemny pomer mezi cenami obou kovu, ktery jednoduse ukazuje, kolik trojskych unci stribra je treba k nakoupeni jedne unce zlata. Za voditko se povazuje pomer 60:1. Pokud napriklad tento pomer klesne pod 50:1, znamena to, ze zlato zacina z trhu mizet a jde o nakupni signal. Naopak, presahne-li pomer 70:1, tito obchodnici chteji kupovat stribro.