Obchodování tehdy a dnes

Písmo: A ++ A --

Když jsem v časných 90. letech s burzovním tradingem začínal, v tehdy čerstvě rozděleném Československu žádný broker neexistoval – alespoň žádný, o němž bych věděl.

O internetu jsem ještě neslyšel a jediným způsobem, jak se do obchodování prakticky pustit a ne o něm jen snít, bylo faxovat a telefonovat si s náhodně nalezenými americkými makléři; bez znalosti ostatní americké konkurence akceptovat jejich komisní poplatky (začínal jsem na rozpětí $60-$100 na RT/lot) – a pak se nadechnout a s koňskou dávkou důvěry poslat na účet prakticky neznámé firmy peníze k otevření si účtu.

Firma měla 0800 toll-free linku, ta však fungovala vně USA jako regulérně mezistátně placená. Tehdejší státní SPT Telecom doslova trestal každou minutu spojení přes Atlantik sazbou, že nemám ani chuť vzpomínat, jak vysokou.

CBOT burza právě pokusně zaváděla do obchodování kontrakty rýže, a například dnes tak populární futures kontrakty DJIA Indexu byly na trh uvedeny až nějakých 5-6 let později. 15 minut před závěrečnou sirénou už parket neakceptoval žádný příkaz, a samotné vypořádávání příkazů se počítalo na (často dlouhé) minuty.

Grafy a indikátory? Nechával jsem si ze Států poštou posílat (tehdy jediné dostupné) sešitové grafy hlavních komoditních trhů, jejichž vydání mi vždy docestovalo k rukám s dvoutýdenním zpožděním. Jediným způsobem, jak získat alespoň nějaký technický obrázek sledovaného trhu, bylo volat si denně brokerům o hodnoty jednotlivých úseček a ty pak ručně zanášet do svých sešitových grafů.

Co se intradenní akce – a tedy intradenních dat a grafů – týká, neměl jsem tehdy o jejich existenci ani ponětí.

Napadá vás, jak asi mohli obchodníci v takovýchto dřevních podmínkách přežívat?

Popravdě, vůbec ne dobře. Tehdejší statistiky prozrazovaly, že šeredných 90 procent všech obchodníků ztrácelo v trzích peníze – a jen asi 10 % dokázalo nějaké vydělávat.

Naproti tomu obchodování v dnešní době – to je jako bychom mluvili o životě na jiné planetě. Exekuce elektronicky přenášených příkazů se počítá ve zlomcích sekund; živá streamovaná data, zpravodajství a interaktivní komunikace mezi obchodníky jsou k dispozici naprosto každému za minimálních nákladů.

Na papír tištěné grafy morálně zestárly; dnešní velkoplošné monitory na našich stolech i nejrůznější verze mobilních prohlížečů nám servírují grafy v libovolných provedeních, časových úsecích a s tucty nejrůznějších doprovodných indikátorů.

Bezpočet druhů obchodnického softwaru umí dokonce vybírat, rozhodovat i zadávat obchody za nás samotné.

Chtělo by se dodat, že novodobý technologický pokrok KONEČNĚ umožňuje každému z nás vydělat si na živobytí rychle a z pohodlí našich domovů, pracoven či okrajů bazénů.

Přesto, soudobé statistiky dál uvádějí, že okolo 90 % všech účastníků ztrácí v trzích peníze. Dozvěděl jsem se dokonce o statistice specificky zaměřené na segment elektronického daytradingu v Level 2 Nasdaq, v němž dlouhodobě odpadává přes 96 % (!) všech, kteří – vyzbrojeni nejnadupanějšími technologickými nástroji – přicházejí trhy pokořit.

Co je tu špatně?

Technologie se vyvíjí o překot, podmínky se pro každého z nás mění k lepšímu tak, jak se nám o tom před pouhými několika lety nesnilo, přesto vydělávajících obchodníků přinejmenším nepřibývá – opak je pravdou. Naprostá většina z nás dál ztrácí peníze, a vyspělá technika nám v konečném důsledku „pomáhá“ v jediném – proděláváme o to rychleji.

Pro nikoho z nás není tajemstvím, že hi-tech nástroje samy o sobě ještě z nikoho dobrého obchodníka neudělaly. Dobrý obchodník toho potřebuje zvládat sakra víc – mít správný mentální přístup, porozumět davovému chování, dodržovat bezpečný money management, atakdál.

Všechny nové technologie, které dnes má každý z nás na dosah rukou, nás vábí do pasti vidět věci příliš komplikovaně. Přespříliš mnohobarevných vlásenek linoucích se skrz cenové grafy, příliš mnoho čísel, příliš informací, přespousta věcí, na něž je nutno myslet a brát v potaz.

Osobně znám dost vynikajících traderů, co umí trhy příslovečně zahnat do kouta a zmáčknout pod krkem, a které obchodování dobře živí.

Prakticky všechny spojuje skutečnost, že ve svém obchodování používají jen základní, jednoduchou technickou analýzu. Daří se jim v trzích vydělávat, protože se vedou dobře i v ostatních důležitých aspektech – kontrole rizika, mentálním přístupu, disciplíně, dodržování plánu.

Což je věc, kterou sám radím každému ze svých studentů a dokola omílám v každém druhém textu: držte se jednoduchých věcí.

Všechno výše napsané neznamená, že já sám nevyužívám moderní techniku, živá data a sofistikované grafy. Využívám – a nechtěl bych, aby se čas vrátil zpět a já byl znovu bez všech těchto nástrojů.

Ale ruku na srdce – na mé obchodování mají pramalý vliv.

Trading není věda, spíš jemné umění – a vždycky zůstane.

Tom

Dal jsem si práci a sáhl do svých archívů, abych si připomněl, na čem jsem tehdy obchodoval;

Dnešní podoba tradingu, s níž nechci mít nic společného podobně, jako se bráním řídit podle navigace: vyhodnocování, rozhodování i zadávání obchodů provádí počítačový program v rychlostech lidským mozkem nepostřehnutelných.