Obchodujme pouze, když je co

Písmo: A ++ A --

Většina nových obchodníků – totálních začátečníků (tj. těch naostro obchodujících svůj první rok) vykazuje, podle mého pozorování, některé stejné tendence chování.

Jednou takovou bývá nutkání držet nějakou otevřenou pozici každý den, aby jejich obchodnický výpis nezel prázdnotou. V Manuálu to nazývám obchodní horečkou, a ten výraz (doufám) trefně vyjadřuje, oč běží. Každý z nás si můžeme sáhnout do svědomí a zeptat se sami sebe, zda jsme si podobným obdobím neprošli taky. Já rozhodně prošel.

Naše obchody by měly být vybírány z konkrétních, smysl dávajících důvodů, nikoliv proto, že onoho dne nemáme na účtu žádnou čerstvou aktivitu a cítíme se proto nesví. Buďto se před námi rýsuje obchod, v němž z dobrých důvodů očekáváme profit potenciál několikrát převyšující očekávaný risk – a potom je všechno fajn. Pokud to tak ale není, na vstup do trhu zkrátka zapomeňme.

V závislosti na chování aktuální ceny a taky třeba počtu trhů, které z obchodnického hlediska sleduju, můžu zůstat v jedné otevřené pozici třeba 6 měsíců – anebo, na druhé straně, zůstat klidně 6 měsíců mimo trh, nevidím-li v něm žádnou adekvátní příležitost.

(Mimochodem, z několika desítek konvenčních komoditních trhů, z nichž máme na výběr, těžko uhodí týden, v kterém bychom nenalezli žádnou dobrou příležitost, natož delší doba.)

Je na každém z nás, po kterých (na základě svých vlastních kritérií) formacích sáhneme a které budeme raději vědomě ignorovat. Což neznamená, že bychom neměli být připraveni v kterýkoli čas jakkoli dlouhou dobu na tu správnou příležitost UMĚT čekat. Tak se profiluje opravdu vyspělý, disciplinovaný trader, jako den a noc se lišící od nedočkavého, impulsivního gamblera.

Nicméně jakmile se příležitost k obchodu vynoří, můžete vzít jed na to, že zřídkakdy bude trvat déle, než do začátku příštího obchodního dne. Trader, jenž chce za něco stát, tak v sobě musí skloubit nejen železnou trpělivost a disciplínu dokázat čekat a současně pozornýma očima hledat, ale taky patřičnou pohotovost a schopnost rychle a chladnokrevně se rozhodnout.

Zní to jednoduše a jako snadná věc, je to však snadné i v praktickém světě?

Ze své pozice mám možnost komunikovat s významným číslem burzovních studentů, prakticky na denní bázi. Nechybí mezi nimi ti, jimž se nedaří, či v začátcích nedařilo. Řada z nich se snaží upřímnou analýzou svého chování dobrat se příčin vlastního neúspěchu. Až v překvapivě vysokém procentu případů se opakuje stále to samé shledání: studenti zmiňují svou nedočkavost, nadměrné obchodování (co do frekvence i kvantity), netrpělivost/neochotu čekat na excelentní příležitost.

Ti z osvícenějších obchodníků – nejednou ke svému překvapení – časem sami dochází k poznání, jak vzácné vlastnosti v nich burzovní trading kultivuje. Vlastnosti, které nejenomže v ostatním civilním životě s povděkem zúročí, ale které je formují v bez nadsázky pozoruhodné individuality.

Kdo by to do toho zlopověstného, primitivního spekulování řekl.

Tom