Přemýšlíte o komoditách?

Písmo: A ++ A --

(Původní text pro Lidové noviny)

Mně osobně coby komoditního tradera žádné důvody, proč se ten který trh pohnul nahoru, do strany nebo dolů, z úst analytiků nikdy nezajímaly. Jakkoli mohly být přesné, či nemusely.

Každý burzovní spekulant totiž potřebuje být přízemně praktický a soustředit se na SVŮJ VLASTNÍ odhad, kam se cena bezprostředně pohne v následujícím bezprostředním budoucnu – a ne hledat důvody, proč a co udělala včera. Ono „vlastní“ v předešlé větě má svůj klíčový význam, jelikož obchodování podle názorů a rad druhých lidí (obvykle makléřů, analytiků či jinak zainteresovaných) je stejně vadné, jako svěřit jim ke správě vlastní peníze a doufat, že se o ně budou starat, jak nejlíp dovedou.

Nebudou.

Zájmy mé a zájmy „tvůrců obchodních doporučení“ bývají stejně protichůdné, jako zájmy kupujících a prodávajících v kterékoli jiné sféře. Nikdo druhý nikdy nebude o vaše vlastní peníze pečovat tak svědomitě, jak byste to dokázali vy sami. Vy jste tím nejlepším a jediným správným správcem vlastních peněz, žádní údajní experti.

Obchodovat na základě vlastního úsudku je tedy prvním klíčovým předpokladem.

Tím dalším je dokázat korektně odhadnout, kam se cena v bezprostředním budoucnu pohne, abych na onen (budoucí) pohyb coby spekulant dokázal zareagovat akcí, po hráčsku si vsadit, chcete-li. K tomu mi slouží cenové grafy trhů, jež mi prozrazují, jakým způsobem se cena pohybovala v minulosti. Ale nejen to.

Pohybující se cena není v praktickém smyslu ničím jiným, než graficky vyobrazeným počínáním si jednotlivých obchodníků; ukazuje mi, za jakou cenu jsou ještě ochotni nakupovat či prodávat a za jakou už ne. Prozrazuje mi reakce obchodníků na různé formace, jež se v cenových grafech stále vytvářejí.

A jelikož se tyto psychologické reakce obchodníků mají tendenci stále dokola opakovat, tajemství technických spekulantů (tj. těch, kteří hledají budoucnost ne v kávové sedlině, nýbrž v grafech) je nabíledni: jakmile si všimnou formujícího se jimi rozpoznatelného obrazce v grafu, už tuší, kterým směrem bude cena mít tendenci se vydat.

Věci v našich životech totiž bývají prozaičtější, než se mnohým zdá – a burzovní trading není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Hodně laických lidí hledí na burzovní obchodníky s neadekvátním respektem jako na geniální mozky s výjimečnými schopnostmi. Nic takového. Žádné nadpřirozené nadání, žádná věštící koule; jen schopnost vidět v grafu srozumitelné signály, otevřené oči a probuzená mysl.

Občas se mě někdo zeptá, jak si vedou komodity. Jak to je na tom libra, jak ropa, jak kakao. Odpovídám, že vždycky dobře. virtuální kancelář . V komoditách žádné dobré a špatné časy neplatí – na rozdíl od například akciových trhů, jež chce naprostá většina světa vidět růst. To v komoditách jsou jen nízké ceny – a vysoké ceny. Obojí je pro mě jako spekulanta dobrou zprávou, jelikož všechno, co potřebuju, je dobrá aktivita, hýbající se cena.

Ačkoli některým laikům není následující koncept nejlíp srozumitelný, komodity mi nabízí snadnou možnost vydělávat i na klesajícím trhu tím, že nejdřív prodám (aniž bych něco vlastnil), a až posléze zpátky koupím. Jinými slovy, chci prodat vysoko, a (později) nakoupit zpět za nízko.

Ale nejen pro burzovní spekulanty nezbytně neznamenají vysoké ceny komodit dobrou zprávu a nízké zas špatnou – v komoditách dobré a špatné neplatí. Vysokých cen stříbra se dřív děsil Kodak (jelikož šlo o jednu ze stěžejních surovin pro výrobu fotofilmů), přičemž legendární Warren Buffett, v těch časech vlastnící pětinu všech světových zásob kovu, si rostoucí křivku ze srdce přál. (Aspoň doufám, pokud mu to nebylo putna.) Drahá ropa těší těžaře a nenávidí ji dovozci (a spotřebitelé). Nízké ceny kukuřice se obávají zemědělci, ale stejným dechem v ní doufají chovatelé skotu, jenž ji v naprosté většině skrmuje. Atakdál.

Text: Tom Řepík, účelově laické podání tématu zadáno Lidovými novinami, publikováno v LN 07/2002