Softwarové mytí mozků

Písmo: A ++ A --

Tuhle neuvěřitelnou otázku se mě nově příchozí do tradingu ptají už roky. „Proč ztrácet čas a úsilí učením se systému, testováním, mořit se papírovým tréninkem a pak ještě namáhavě vymýšlet vlastní nejisté obchody, když v branži inzeruje tolik poskytovatelů mechanických programů, vykazujících úspěšnost a sypajících jeden obchod za druhým?“

V mnoha zdejších textech na tohle implicitně odpovídám, možná však ne dostatečně výstižně.

Zkusím blbuvzdorněji. Pro KAŽDÉHO nového obchodníka s limitovanými zkušenostmi a limitovaným kapitálem je nápad na přeskočení papírového tréninku samotného takřka jistou finanční sebevraždou už v krátkodobém horizontu, v řádu týdnů či měsíců. Takový rádoby trader nevydrží profesně naživu půlrok a déle AKTIVNÍ expozice v trzích. Garantuju.

Žádné zkratky v tomhle ohledu neexistují.

Nejeden z nás (a troufám si tu psát z osobní zkušenosti) si byl takovou lekci nucen protrpět na vlastní kůži: jakmile nás opravdové trhy něčím do neschopnosti racionálně uvažovat a reagovat zaskočí, bývá to zřetelný varovný signál k násilnému výstupu ze všech ostrých pozic, pokornému posazení se stranou a poctivému, trpělivému doučení se na papíře všemu, co mělo být naučeno a zažito už napoprvé.

A lituju, pokud někomu kazím den; sebevětší kopec načtené literatury, probrouzdaných webů, navštívených seminářů a nakoupených programů nemůže NIKDY nahradit čas OSOBNĚ strávený nad historickými daty a zejména sledováním aktuální odtikávající ceny tady a teď – bez jistoty, kam se trh vrtne zítra.

Proč má být tak důležité zažít si trhy z první ruky, namísto pasívního spolehnutí se na softwarový program, který plive ven přesné instrukce jak na pásu?

Proč se vůbec vydávat za hranici tolik pohodlného a kdekomu srozumitelného mechanického obchodního systému? Proč nezkusit vyhnout se stresu a lopotě poznávání trhů skrz-naskrz a bolavého sžívání se s nimi, když lze svěřit veškeré rozhodování mechanickému programu?

Vysvětlím proč.

Většina těch, kdo tíhnou k mechanickým softwarovým přístupům, je buďto líná nebo podělaná strachy. Udělají cokoliv, jen aby se vyhnuli konfrontaci s vlastní hlavou.

Nechce se jim myslet, anebo se myslet bojí. Chtějí totálně a co možná největším obloukem obejít emocionální a osobní aspekty tradingu. Vyhnout se emocím, aby se jim nepřipletly pod nohy při vlastním obchodování.

Lidský mozek je přitom zdaleka nejdokonalejším a nejkomplexnějším softwarovým programem, který kdy byl stvořen. Tam, kde mechanické systémy generují vstupní a výstupní signály na základě předdefinované sady parametrů, trénovaný lidský mozek vykazuje schopnost předstihnout fixní parametry a dosáhnout vysoké rozlišovací citlivosti a flexibility.

Flexibility, jež hlavě umožňuje neustálou schopnost racionálně vyhodnocovat vzniklou situaci a přizpůsobit se novým podmínkám.

A lhostejno nakolik jsou dnešní obchodnické programy neuvěřitelně komplexní (či to o sobě píárují) a některé se dokonce dokážou v limitovaném rozsahu adaptovat na vybrané měnící se tržní podmínky, s člověčí šedou kůrou se srovnat nedají. Chválabohu.

Trénovaný lidský mozek dokáže odhalit skryté obrazce a opakující se tendence v grafech cenové akce. Střízlivý obchodníkův mozek umí integrovat široké spektrum nejrůznějších konceptů technické i fundamentální analýzy způsobem, jakým to žádný počítač na světě nedokáže. Lidská mysl může kombinovat všechny vstupní informace navzájem a unikátním způsobem je harmonizovat s trhy.

Dominantní většina zkušenějších obchodníků si už po několika měsících – případně letech – nezanedbávané praxe začne všímat stále víc se kultivujícího fenoménu uvnitř sebe samých: CITU PRO TRH.

Takovou věc nemůžete od žádného počítače nikdy chtít.

Osoba, jež tíhne k používání mechanické šablony, vědomě obětuje tento vzácný – a troufám si tvrdit NEJDŮLEŽITĚJŠÍ – element v kariéře každého seriózního obchodníka.

Chápu, že někteří lidi jednoduše nevydýchají představu, že by měli čelit SVÝM VLASTNÍM vnitřním povahovým charakteristikám. Jde o zřejmě stejný typ lidí, co nedokážou skoro nic dělat sami – a zůstat sami; všude potřebují být s někým, na koho mohou mluvit, koho mohou vidět. Když není zbytí a nevyhnou se samotě, aspoň si pustí rádio, televizi nebo hudbu, jen aby nemuseli zůstat ani na moment sami se sebou.

Díky těmto lidem existuje stále víc bohatnoucí množství výrobců a poskytovatelů nejrůznějších prakticky BEZCENNÝCH softwarových řešení.

Pro férovost – připouštím, že existují mechanické systémy, které mohou vykazovat dlouhodobě ziskové výsledky. Potřebujete k nim však mít adekvátně velký účet a taky skálopevné nervy, abyste překlenuli výrazné poklesy během nepříznivých sérií produkovaných signálů, co nebudou vycházet.

Podle mého přesvědčení, ten, kdo má strach z vlastních myšlenek a emocí zažívaných během ostrého obchodování a snaží se jim vyhývat, se tím okrádá o nejcennější obchodnickou výhodu – a tou je mysl a její schopnost kreativní adaptace.

A jakkoli mohou (a často se tak u začínajících obchodníků děje) nezvládané emoce a konfliktní myšlenky mrzačit i sebegeniálnější obchodnický plán, zkušený trader, který své myšlenky a emoce dokázal dostat pod kontrolu a vypěstoval si vysoký stupeň disciplíny a trpělivosti, umí naopak všechny své vlastnosti využít jedním jediným směrem: k posílení vlastní výkonnosti v tradingu.

Tradingu, v němž stojí právě proti početné – a bez ustání se doplňující – armádě ustrašených, naivních a neadekvátně vybavených (zkušenostmi, vědomostmi, kapitálem) nováčků.

Věřte mi v jednom; jakmile začnete v trzích spíš nepanikařit, přestanete být překvapováni a začnete neprohrávat ve všem, na co sáhnete (což je znamením, že jste začali VNITŘNĚ dostávat pod kontrolu sami sebe), těžko už se to v tradingu s vámi zase nachýlí zpátky. Je to dost stejné, jako s učením se chodit, číst, řídit, jezdit na kole, lyžích, psát na klávesnici, a s čímkoli jiným, co se už „nezapomíná“.

grain chartPodle mého názoru, každý obchodník v takovém stádiu by měl při pohledu do podobného grafu jako tohoto (záměrně nepojmenovaného, čerstvě aktuálního, denního + týdenního pod ním) jedné zemědělské komodity okamžitě a téměř intuitivně přečíst, zda v něm něco pohledávat, anebo ne.

Pokud tedy rovnou nerozpozná podle cenových křivek, o jaký trh konkrétně jde. (A jak nenákladné opce v něm jsou právě k mání, před jeho nadcházejícím letním dramatickým obdobím – jež může, i nemusí přijít.)

Nejednou od studentů čtu a slýchám, že na ně mívám nepohodlně tvrdé nároky.

Rozhodně ne jiné, než sám na sebe, na svůj vlastní trading, na své vlastní intuitivní rozpoznávání křivek a signálů kdejakého trhu, jenž sleduju den po dni dlouhé roky. Dlouhé roky – bez legrace.

Sledujete trhy denně roky i vy? Pak nejspíš obilné křivky hravě identifikujete a nejen to – pravděpodobně máte i rozkupovány/rozbidovány na tu správnou stranu opčního trhu kusy prémií tak nenákladné, že tomu ti, kdo trh sledují ledabyle nebo vůbec, nebudou ochotni uvěřit.

Jenže konzistentně roky se připravovat, trénovat, cvičit, sledovat, VĚŘIT, že to celé bude mít nějaký smysl – to všechno vyžaduje námahu. Občas to bolí, často se nechce.

Tenhle text jsem začal psát v noci chvíli po závěru Masters v Augustě. Neuvěřitelný turnaj se spoustou nádherných ran a nezapomenutelných momentů. Zelené sako si oblékl 21letý texaský talent Jordan Spieth. Něco jsem na něho našel.

Tohle světu říkal před lety, ve svých – považte – čtrnácti. 14letý kluk, který se takhle vyjadřuje, takhle na sobě pracuje, takhle je odhodlaný jednou VYHRÁT (nejenom hrát!) Masters.

Dnes TO dokázal.

Začínat tak tenhle kluk s tradingem – myslíte, fňukala by jeho cílevědomá a ZAŤATÁ nátura nad pracností a nejistotami papírového trénování, nad nutností jednat podle svých vlastní nápadů, nad čímkoli jiíným?

Tom