Nomen Omen: Krušné hory 2/2

Písmo: A ++ A --

POHNUTÁ HISTORIE SUDET

Fenomén odsunu původního německého obyvatelstva v 50.letech minulého století se významně podepsal i na charakteru krušnohorské krajiny. Dramaticky v této době ubývá obydlených lidských stavení, ta opuštěná nezadržitelně zarůstají a ztrácejí se v nově rašícím lesním porostu. Vylidněná krajina je romantičtější, divočejší. Pastviny a louky zplaněly, někdejší pečlivě obdělávaná pole zarůstají plevelem. Začínají chybět (a dodnes chybí) hospodáři ke kultivaci krajiny. Rapidní pustnutí zdejších horských lokalit se zastavilo až zhruba v 70.letech díky vlně chatařské a chalupářské módy, kdy byly opraveny tisíce prázdných a chátrajících místních stavení pro účely letní i zimní rekreace. Návazně na to byla opravena i část komunikací; stav historicko-kulturních památek byl v tomto socialistickém období ignorován.

Na ty se dostalo až po sametové revoluci. V řadě krušnohorských obcí byly po roce 1989 opraveny kostely, kaple a hřbitovy, k čemuž významně přispěli a nadále štědře přispívají finančními sbírkami odsunutí němečtí rodáci, kteří své rodné domovy a místa svého mládí rádi a hojně navštěvují. Mnohá města a regiony Krušnohoří s nimi mají dobré kontakty a snaží se udržovat vřelé partnerské vztahy.

LESK A BÍDA JÁCHYMOVA

Jáchymov byl jedním z prvních, a rozhodně nejslavnějším krušnohorským hornickým městečkem, založeným roku 1516 v okolí stříbrných dolů v hlubokém údolí pod Klínovcem. V 16.století se zde v královské mincovně razily slavné stříbrné mince – tolary. A právě od nich byl dle historických pramenů v roce 1785 Kongresem USA odvozen a přijat název amerického dolaru. Jáchymov býval významným, slavným a bohatým městem; v době svého největšího rozkvětu kolem roku 1530 tu žilo téměř 20 000 obyvatel (Jáchymov byl v té době druhým největším městem v Čechách) – oproti dnešním necelým třem tisícovkám a jejich, na první pohled zjevnému, ne právě snadnému životu.

Zlomovým historickým bodem byl objev rádia v jáchymovské uranové rudě (1898). Bezprostřední okolí Jáchymova bylo (zejména v období mezi světovými válkami) velmi významným evropským uranovým revírem. V souvislosti s unikátními léčivými účinky rádia zde byly v roce 1906 založeny vůbec první radonové léčebné lázně na světě, specializující se na léčbu pohybového ústrojí.

Neslavným způsobem vstoupil do jáchymovské historie fenomén komunistických pracovních táborů, v nichž byly vězněny a k otrocké práci ve zdejších uranových dolech nuceny tisíce politických vězňů. V tehdejší lidové hantýrce se jim říkalo „muklové“ (iniciály oficiálního termínu „muž určený k likvidaci“). Oblast Jáchymova byla v 50. letech uzavřenou a přísně střeženou zónou. Zdejší uranové rudy byly téměř výhradně těženy pro průmysl tehdejší SSSR, veškerá těžba probíhala pod přísným ruským dozorem.

Na hřebeni bezprostředně nad Jáchymovem je ve vysokém lese v nadmořské výšce 930 m udržován známý biatlonový areál Eduard (na výsypkách zrušeného stejnojmenného uranového dolu) s asi 12 km propletených běžeckých tratí, střelnicí a dalším zázemím typického závodního areálu. V letním období tu lze trénovat na kolečkových lyžích či inlinech. V zimě je areál běžeckou stopou napojen na nedaleko probíhající Krušnohorskou magistrálu.

KRUŠNOHORSKÉ CESTOVNÍ TIPY & RADY

Pro cestování do krušnohorských destinací lze využívat poměrně husté železniční sítě, a to jak na české, tak zejména na saské straně hor. V západní části pohoří lze výhodně využít přeshraniční slevový dopravní systém EgroNet. Více na www.egronet.de.

Dopravními východisky pro lokální spoje do hor jsou na českém území od západu směrem k východu města Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Ostrov n/O, Klášterec n/O, Chomutov, Most, Litvínov, Teplice a Ústí n/L. Z většiny těchto měst též vyjíždí do nejbližších horských středisek pravidelné skibusy.

Trasy ski/cyklo stezek jsou v terénu na obou stranách hranice přehledně a v dostatečné míře značeny. Mimo trasy těchto magistrál funguje na české straně spolehlivé, přehledné a dobře udržované jednotné barevné turistické značení KČT. Na saské straně takovýto systém chybí, značení turistických cílů (byť velmi hojné) je tu různorodé, s množstvím lokálních směrovek a orientačních tabulí.

Při výletech v blízkosti státní hranice a samozřejmě pro případ přejezdu do Saska (nové pěší přechody zde přibývají rychlostí několika ročně) mějte s sebou platný pas, stačí i občanský průkaz. Pěší na přechodech běžně kontrolováni nebývají, povinnost prokázat se na vyzvání platným dokladem však stále trvá.

Na spoře zalesněných vrcholových partiích hor a v rozlehlých pláních nových výsadeb je velmi snadné zabloudit – zejména v kombinaci s nezřídka se vyskytující mlhou. V takových situacích opatrnicky lpěte na souladu situace v mapě s označením v terénu.

Ve spadajících úsecích cest na celé dlouhé zlomové linii české strany pohoří dbejte zvýšené opatrnosti; kvalita stopy/sněhu často s rychle se ztrácející výškou ubývá obdobným tempem. Prakticky všechny vrcholové partie Krušných hor jsou naproti tomu příjemně rovinaté a pro běžecké lyžování z hlediska profilu terénu doslova ideální.

Možnosti ubytování a stravování jsou na saské straně hojné a co do (německého) standardu konstantní, v české části rok od roku se zlepšující, avšak nadále poplatné momentální podnikatelské úspěšnosti provozovatele. Pozor na jeden, pro našince jistě nepřekvapivý, fenomén: cenová hladina služeb kolísá, místy dramaticky, podle vzdálenosti a dostupnosti od státní hranice.

NEBOJTE SE SASKÉ ŽELEZNICE

Na německé straně nedaleko našich hranic funguje romantická Přísečnická úzkokolejka, jíž je letos úctyhodných 115 let. Osmikilometrová trasa úzkokolejky mezi městečkem Joehstadt a vesnicí Steinbach má osm zastávek, a loni se jí projelo na 35 tisíc turistů, z Česka však jen necelá tisícovka. Železnice je přitom jen necelých 8 km od hraničního přechodu Hora Svatého Šebestiána či Vejprty, anebo jen 2 km od turistických přechodů Kryštofovy Hamry nebo Černý Potok.

Spolek, který trať provozuje, se proto rozhodl vyjít českým turistům vstříc. Vydal informační brožury v češtině a nabízí pro Čechy ceny, jež jsou čtvrtinové oproti těm v eurech. Jízdenka tam i zpět s možností kdykoliv vystoupit, užít si turistické zajímavosti a vydat se opět dál přijde na 70,-Kč, pro děti pod 14 let věku dokonce jen na 30,-Kč. Běžné jízdné přitom stojí 9 EUR.

Kromě scénické horské krajiny v hlubokém údolí Černého potoka se skalními vyhlídkami je cestou romantickým parním vláčkem k vidění třeba bývalá stříbrná štola Andreas-Gegentrum nebo historická tavicí pec ve vesnici Schmalzgrube. V bezprostředním okolí Joehstadtu (5 km od přechodu Vejprty) navíc přepečlivě upravují asi 30 km běžeckých stop v zhruba 800 m nadmořské výšce, v provozu tu jsou i dvě mírné sjezdovky.
Více na www.pressnitztalbahn.de.

KRUŠNÉ HORY V ČÍSLECH

2,2°C – průměrná roční teplota na vrcholku Klínovce
4,1°C – průměrná roční teplota v nadmořské výšce 900 m (v té se běžkaři v Krušných horách často pohybují)
19 – celkový počet krušnohorských tisícovek
100 – průměrný počet sněhových dní pro pohoří
113 – mlhavých dní v roce
214 – dní v roce, během kterých leží na Klínovci sněhová pokrývka
1028 m – nadmořská výška nejvýše položeného středoevropského městečka, Božího Daru
1215 m – nadmořská výška nejvyššího bodu německé strany Krušných hor, Fichtelbergu
1244 m – nadmořská výška nejvyššího vrcholu Krušných hor, Klínovce
1540 – zahájena 4 roky trvající výstavba pozoruhodného, 12 km dlouhého Blatenského příkopu
1771 – katastrofální neúroda a následný hladomor v celých Krušných horách
1817 – na Klínovci postavena první dřevěná vyhlídková věž (shořela v roce 1868)
1906 – založeny známé Jáchymovské radonové lázně, které jsou v provozu dodnes

Text: Tom Řepík
Vyšlo v tištěném běžkařském magazínu NORDIC, 2008