Nordic Skitest 4: Klid běžkařských zbraní? Vyloučeno!

Písmo: A ++ A --

Nordic Skitest 2009: nabídka lyží na nejvyšší doposud poznané
úrovni, konkurence na špici nebývale vyrovnaná. Stvrzen obrázek ze
současných světových pódií, nalezen i jasný vítěz testu. Na závěr si
na nás počíhalo i jedno dráždivé překvapení.

Speciální testovací okruh situovaný hned na výjezdu z
běžeckého stadionu skiareálu Lesná v nadmořské výšce 900 m byl účelově pro
svůj příhodný profil a dispozici vybrán, prošel nákladnými terénními úpravami a je
celoročně udržován právě pro potřeby Skitestu.

Stavba testu
Zamýšlené každoroční použití této standardní testovací trati nám umožní praktikovat velmi poučná přímá porovnání s výsledky testovaných lyží v předešlých letech. Stejná výhoda platí pro
víkendový veřejný Skitest, jenž taktéž využívá jako jednu z variant tento 1 km dlouhý okruh s 23 m převýšením. Ten je také volně přístupný a strojově upravovaný po celou dobu sněhové sezóny, tudíž každý si
může konkrétní lyže kdykoli osobně odtestovat na totožné trati, a opět činit
velmi zajímavá porovnání. Otevřená část okruhu, vedoucí přes lyžařský
stadion, je pod online webkamerou (na webové adrese www.skilesna.com), ze
které jsou patrné aktuální sněhové podmínky na trati. Ve svých budoucích
plánech počítá skiareál Lesná na této trati s výstavbou umělého zasněžování.

Trať okruhu začíná v otevřeném prostoru na lyžařském stadionu, a po zhruba
200 m a výrazné pravotočivé zatáčce pokračuje v mladém smíšeném, a později
vysokém jehličnatém lese. Po další odbočce doprava začíná hlavní stoupání
okruhu až na délkovou kótu 400 m, na němž testující zkoumají zejména
odrazové a stoupací vlastnosti lyže. Poté následuje zhruba dvousetmetrový
mírný sjezd, vhodný pro subjektivní pocit skluznosti i ovládání lyže v
rychlejší jízdě. Sjezd je zakončený prudkým pravotočivým odšlapem, po němž
následuje výjezd z vysokých stromů a již v otevřeném prostoru podél okraje
lesa mírným táhlým stoupáním a posléze po rovině pokračuje trať do
levotočivé zatáčky, odkud již testér přijíždí zpět do depa na stadionu.

V depu testér ještě s lyžemi na nohou nahlásí zapisovateli svá subjektivní
hodnocení tří zmíněných kritérií ve formě školních známek s možností
mínusek, tedy jednička jako nejlepší, následovaná 1-, 2, 2- atd., až po
pětku coby teoreticky nejhorší stupeň. Kde si testér nebyl v hodnocení
jistý, mohl na lyžích ještě před návratem do depa najet do nového okruhu a
svůj soud si ujasnit. Po nahlášení známek zapisovatelům si lyže vyzul a
další pořadatel mu přidělil nový testovaný pár.

Subjektivní známkování testérů jsme pro každou lyži v redakci sečetli a
vypočetli aritmetický průměr, tedy jakousi výslednou známku subjektivního
dojmu. K ní je vhodné vzít v potaz separátní, precizně změřený objektivní
údaj – výsledky čtyřikrát opakovaného testu skluzu identického lyžaře ve
zvláštní sjezdové stopě mezi botobuňkami, který řídil a sám v roli jezdce
přepečlivě provedl Tomáš Gnad z FTVS Praha (detaily v samostatném Tomášově
příspěvku dále).

Jak již bylo zmíněno výše, neoddiskutovatelným faktem zůstává, že Skitest
vypovídá o výkonech specifických verzí lyží použitých právě v těch sněhových
podmínkách, vlhkosti a teplotě, jaké v době jeho konání panovaly. Jak by se
stejné lyže chovaly v odlišných podmínkách, anebo ve stejných podmínkách
jinak vystrukturované či jinak tvrdé lyže, výsledkové tabulky nemohou
věrohodně vypovědět. Tuto skutečnost nelze zastřít – není zkrátka zima jako
zima, sníh jako sníh, lyže jako lyže.

Nicméně vzhledem k tomu, že jsme testovali při teplotách od -5°C až +2°C na asi 5-10cm čerstvého jarního
prašanu napadaného na starý zmrzlý podklad, lze říci, že Nordic Skitest (i
přes občasné sněžení v průběhu prvního dne) měl to štěstí proběhnout
za velmi typických tuzemských klimatických podmínek – a má tak pro českého
běžkaře významně lepší vypovídací hodnotu, než kdyby panovalo jiné, extrémní
počasí, případně kdybychom test prováděli v cizině, například ve
vysokohorských alpských terénech.

Čtvrtek 19.3.2009 – test klasických běžek
Dlužno říci, že počasí se na Lesné s organizátory Nordic Skitestu a posléze
i se samotnými testéry nijak zbytečně nemazlilo. Na sklonku velmi vydařené
sněhové sezóny, kdy se na místních tratích lyžovalo bez přestávky od 23.
listopadu a typická sněhová pokrývka přesahovala komfortní půlmetr, uhodily
asi týden před začátkem akce vytrvalé, denní i noční teploty nad nulou,
avšak co ještě hůř – doprovázené každodenním, týden trvajícím teplým deštěm,
jenž nemilosdrdně splachoval bílou peřinu krušnohorských kopců po
decimetrech tloušťky denně. Naštěstí pořadatelé ze skiareálu Lesná
nenechali naprosto nic náhodě a na hlavní kilometrový testovací okruh již od
února nahazovali a rolbou pěchovali rezervní zásoby, na které se ukázala být
krátká i takto agresivní obleva.

Pršet přestalo přesně den před akcí, na azurové obloze vysvitlo slunce a odpoledne vytáhlo teplotu z jednoho na asi pět stupňů. Sněhu zbylo všude dostatek – že by nás tedy nakonec po týdenní
nervy drásající oblevě čekala dokonalá lyžařská idyla pod blankytně modrou,
zlatem prosvícenou kulisou, v příjemných jarních teplotách? To bychom
bohužel nesměli znát předpověď počasí na následující noc, ohlašující
agresivní přechod studené fronty doprovázené vichřicí a novým sněhem…

Čtvrteční ráno meteorologickou prognózu potvrdilo. Z temně zatažené oblohy
sypal při rozednění za silného severozápadního – typického krušnohorského –
větru nový prašan, teplota v osm hodin ráno ukazovala -7°C. Naštěstí v
průběhu dopoledne vítr ustal a obloha se začala rozjasňovat. Občas se ještě
krátkodobě roztrhla prachová peřina, to však už organizátoři dokončovali
stavbu výměnného depa a rolba vyjela preparovat stopy v asi
deseticentimetrové vrstvě čerstvého jarního prašanu napadaného na téměř
metrovou masu naházeného, zarolbovaného a díky studené noci kvalitně
promrzlého podkladu. Test 30 modelů klasických lyží tak mohl s mírným
zpožděním odstartovat.

Začínalo se testovat při teplotě vzduchu -5°C, odpoledne se teplota
vyšplhala až na +1°C, později se ochladilo zpět pod nulu. Klasické stopy
byly vinou až dopoledne projížděného čerstvého prašanu spíše měkké,
odpoledne též mírně vlhké. Již od pěti hodin ráno pilně pracující neutrální
mazací tým Swix Wax Service zvolil skluzný parafín Swix LF8 a jako stoupací
vosk dopoledne Swix V40 (pro teploty -1°C až -7°C), postupně s oteplováním
přimazával měkčí vosky až ke Swix VR65 (pro 0°C až +3°C) odpoledne.

Testérům zabrala práce téměř celý den – hotovo měli k páté hodině podvečerní. Každý z
nich měl v tu dobu v nohou přes 30 kilometrů intervalové jízdy, při níž bylo
nutno psychicky se soustředit a vnímat impulsy z lyží doslova na každém
kousku trati. Po celou dobu testování měli účastníci k dispozici vytápěné
prostory k přezouvání, relaxaci a občerstvení v přilehlém hotelu, velkorysý
přísun jídla i pití tamtéž, stejně tak i v depu, kde přezouvali lyže a
hlásili zapisovatelům své verdikty.

Výsledky klasiky v kostce
U závodních modelů spolu na špici bez nějakého významného rozdílu soupeřily
čtyři značky, vévodící běžkařským pódiím již několik let – Fischer,
Rossignol, Atomic a Madshus. V tomto ohledu náš Skitest dokonale potvrdil
současné světové status quo. Bodové odstupy u subjektivně hodnocených
kritérií byly na čele opravdu minimální, stejně tak desetiny a setiny vteřin
ve fotobuňkou měřené dráze. Mezi testéry zvítězila karbonová Fischerka RCS
před oranžovou Rossi X-ium C3 a worldcupovými rudými indiány od Atomicu.

Ve fotobuňkách všechny ostatní předjely Madshusky Hypersonic před Peltonenem
Infra XTT8. Pozoruhodně si v testu vedla i dvojice sportovních modelů –
Fischerka SCS a Rossignol Delta. U nás doma dlouho avizované nové závodní Sporteny
se naprosté většině testérů nepříliš zamlouvaly svými vlastnostmi, zejména v
ovládání, překvapivě rychle však jely. Podobné, avšak ještě výraznější
překvapení si tato značka přichystala i u bruslících běžek.

Pátek 20.3.2009 – test bruslících běžek
Druhý den testů byly na pořadu skatingové lyže v počtu patnácti modelů.
Bohužel se mou organizační chybou tento den nedostaly opětovně do testu dva
combi modely ze čtvrtečního dne, a jsou tak hodnoceny pouze v klasickém
stylu jízdy. Za tuto svízel se čtenářům našeho časopisu i postiženým značkám
– věřte, že poučen – omlouvám. I druhého rána jsme se probudili pod
zastřenou oblohu, vítr však již foukal pouze mírně a sněhu od minulého dne
nepřibylo. Na testéry tak čekal čerstvý, křupavoučký bruslící manžestr
natažený ještě předchozího večera, optimálně vymrzlý v nočních mínus osmi.

Testovat se začalo po příjemně uvolněné snídani dopoledne za teploty vzduchu
-2°C, která okolo poledne začala olizovat nulu a po ránu vymrzlý povrch
začal maličko mýdlovatět. Testéři po celý den jezdili na Swix LF8 parafínu a
svých patnáct párů měli odtestováno do dvou-tří hodin času, během kterých
se teplota ani sníh nestačily změnit nijak významně, což všem velmi pomohlo
udržet při posuzování konzistentní metr.

Ještě příznivější klimatické podmínky v tomto ohledu zakusil pro svůj test
skluzu ve fotobuňkách Tomáš Gnad, který si na vedlejším fialovém testovacím
okruhu sám vybral ve vysokém lese schovaný úsek pro náročné celodenní
testování nejprve klasických, po obědě pak bruslících modelů. Jeho obětavou
dřinu ve fotobuňkách popisuje jeho vlastní samostatný text dále v tomto
bloku. Z něj je patrné, že teplota sněhu i vzduchu v této odlehlé lesní
části tratí kolísaly pouze zanedbatelně, což je pro test skluzu klíčové.

Vzhledem k faktu, že Tomáš každý pár lyží prohnal fotobuňkami ne jednou,
nýbrž čtyřikrát, jím získané a o kus dál publikované údaje jsou vzájemně
plně srovnatelné a takto sofistikovaně propracovaný test je naprostým
unikátem nikoli jen u nás, nýbrž i ve světě. Osobně jsem pátral ve všech
dostupných anglosaských zdrojích, a na žádnou podobně komplexní a detailně
propracovanou analýzu nenarazil.

Testované brusličky ve zkratce
Pokud lze obrazně hovořit o tom, že nadmíru vyrovnaný souboj klasických lyží
pro sebe o prsa rozhodl Fischer, o den později ve skatovém testu byla vláda
této značky ještě o poznání zřetelnější. V případě absolutního vítěze,
Fischer RCS Carbonlite Hole, v mluvě metafor s klidem vyměňme prsa za
parník. Výstřední děravá lyže bezkonkurenčně zvítězila u naprosté většiny
testérů v každém jednotlivém podkritériu (nejvíce byla vychvalována za
excelentní, precizní odraz) a od pomyslného pelotonu ostatních se v celkovém
součtu velmi výrazně odpoutala. Aby toho nebylo dost, jistila ji z druhého pořadí její
něproděravělá sestra RCS Carbonlite.

Oba tyto modely taktéž dosáhly nejrychlejších jednotlivých jízd ve fotobuňkách, když se každý z
nich jedenkrát dostal pod hranici 14 vteřin, což se žádné jiné lyži
nepodařilo. Za Fischerkami v celkovém hodnocení následovala dvojice taktéž
vynikajících karbonových Madshusů Nano, a s miniaturním odstupem za nimi –
aby byl znovu stvrzen současný stav bitevního pole i ve skatových lyžích –
worldcupové Atomicy a tvrďácké Rossi X-ium. Po prvním dnu už nás příliš
nepřekvapilo, když nejhorší testérské subjektivní pocity ve všech kritériích
opět sklidily novoměstské Sporteny.

O to víc provokující překvapení přinesl z odlehlé lesní stráně odpoledne ve svých záznamech Tomáš
Gnad: nejvyšší český model, zbrusu nový Sporten RCX dokázal na setiny vteřin držet krok s těmi
nejlepšími od ostatních značek a celkově se ve světové top konkurenci prodral na doslova šokující
třetí stupínek; jel tedy rychleji než černožlutá děravá superstar letošního Nordic Skitestu!
Dlouho, avšak marně jsem si lámal hlavu, jaký zašifrovaný vzkaz nám to tento mladičký prototyp Sportenu
svou robinsonádou posílá. Každopádně bude zajímavé sledovat, jak a zda se tento bizarní poznatek, jenž je znám novoměstské fabrice prakticky od jara, projeví v jejich sériové výrobě.

Sobota 21.3.2009 – test pro veřejnost
V sobotu v devět ráno se Nordic Skitest otevřel široké běžkařské veřejnosti.
Lyžařům dorazivším z různých koutů republiky se Lesná představila v počasí,
o kterém se zdá profesionálním fotografům pohlednic. Blankytně modrá obloha,
celodenní slunce, dva dny starý (čili stále zánovní?) běloučký sníh a teplo
(po ránu ještě -2°C, na poledním slunci až +10°C) a – alespoň já si jej
nezaváhal užít – lyžování v krátkém rukávu. První domácí letošní, avšak
nikoli poslední… tato zima nadělila některým z nás opravdu nezapomenutelné
lyžařské tečky.

Katka z našeho týmu (a děvče z plakátu NST 2010) si tento
den odběhla pro medaili z mistrovství republiky v krosu, my ostatní si jej
vychutnávali v tmavých brýlích na lesenském jarním sněhu. Mazací servis
lidem aplikoval parafín Swix CH8 a stoupací tuhé vosky Swix V50 a postupně
teplejší, po poledni pak už klistry až po Swix K21N. Já osobně volil do
tající klasické stopy vrčáky – držely i klouzaly báječně. Namísto dlouhého
popisování výjimečného dne jsem pár účastníků veřejného testu požádal o
jejich vlastní pohled (viz samostaný box na této straně).

Analýza a hodnocení
Poté, co účastníci testů odjeli vylyžovaní, někteří opálení, všichni
bezpochyby unavení – ale doufám také, že spokojení – domů a historicky první
Nordic Skitest navenek stáhl svou oponu, v redakci našeho magazínu začala
teprve ta správná kancelářská řehole. Na 4000 dílčích údajů muselo být z
papírových testkaret přepsáno do počítače a podle stanoveného klíče
přetransformováno v obsáhlou statistickou analýzu, jejíž výsledky můžete
studovat na následujících stranách.

Výsledkové tabulky Nordic Skitestu jsme krom tržních kategorií rozdělili
podle dalších tří dílčích podkritérií, což umožní každému čtenáři zkoumat
vlastnosti lyží do významného detailu podle jeho vlastních osobních
preferencí. Má-li například lyžař potíže se stabilitou při rychlejší jízdě
ve sjezdech a ovládání náčiní v ostrých zatáčkách, terénních nerovnostech či
dynamických odšlapech, zřejmě jej bude specificky zajímat subjektivní
hodnocení testérů „ovládání lyže“. Kdo vyhledává spíše turističtější styl
lyžování a jde mu o pohodu a komfortní a relativně jistý odraz, najde si své
důležité informace v kolonce „odraz“. Ambiciózněji orientovaní sportovní a
závodní lyžaři s velmi dobře zvládnutou technikou budou naproti tomu hledat
data spíše ve sloupcích skluz, sjezd, eventuelně hodnotit optimální
vyváženost více anebo všech kritérií. Celková známka nutně nevypovídá o všem
pro každého z nás klíčovém, jelikož je de facto pouze zprůměrovanou
statistickou hodnotou velmi specifických dílčích ukazatelů.

Neopakujte chyby druhých
Nezávisle na tom, zda na vás z výsledkových tabulek bude hlasitě křičet ten
váš typ lyže „Tady jsem!“ anebo ne, bude moudré, vyzkoušíte-li si před
vlastním nákupem daný model na sněhu, vyhovuje-li opravdu i vám, nejenom
našim tabulkovým testérům. Každý z nás jsme, díkybohu, individualita.

Zároveň nakupujte pouze tam, kde vám budou schopni flextesterem na základě
vaší hmotnosti a výšky postavy určit odpovídající tvrdost lyže. Vím, vím –
zní to jako kolovrátkový evergreen; přesto tento zdaleka nejdůležitější
aspekt pořizování si nových běžek je většinou veřejnosti znovu a znovu
opomíjen. Kdyby se kdekoli na horách mohla udělat mezi rekreačními lyžaři
revize, vůbec by mně nepřekvapilo zjištění, že alespoň polovina z nich
používá nevhodně zvolený materiál co do tvrdosti či délky.

Osobně tento aspekt považuji za vědomý hřích výrobců lyží – neznám žádný
racionální důvod, proč by nemohli uvádět konkrétní hmotnostní doporučení
uživatele ke konkrétnímu modelu příslušné délky. Podobně, jako to v
současnosti na grafice svých lyží uvádí jediná značka, o které vím –
Madshus. Jistě, vím proč to ostatní nedělají – typický obchodník snáze (a
raději?) objedná i prodá víc lyží hmotnostně specificky neoznačených, než
naopak. Většinu zákazníků při takovém nákupu (nevhodně tvrdých lyží) ani
nenapadne, že právě dělají jednu z nejfatálnějších chyb pro jejich budoucí
lyžování. Nepochybuji že vy, kteří jste dočetli až sem, jste (či odteď už
budete) jiní.

V době, kdy poprvé čtete tyto řádky, pravděpodobně stále ještě čekáme na
první tuzemský sníh, napnuti, jaká bude ta nastávající zima. Doufejme, že
přinejhorším taková, abychom za půl roku mohli spokojeně odtušit, že
„…slušná, a mohla být i horší“. V tom lepším případě bude třebas podobně
velkorysá, jako ta poslední. Abychom si mohli užívat týdny a měsíce naší
bílé, studené radosti. A proč ne třeba právě na nových běžkách, které jsme
pro vás na jaře testovali?

Věřte, že Nordic Skitestu zdaleka nešlo pouze o to oznámkovat lyže jako
„dobré“ nebo „špatné“. Naším zájmem bylo spíš seznámit vás s jejich
vlastnostmi, charakteristikami a technologiemi, s jejich potenciálem.
Nakonec, co pro někoho dělá lyži špatnou, jiný či jiná může preferovat.
Takže: hodně štěstí, lyžařky a lyžaři! Ať si najdete běžky takové, které vám
budou dokonale vyhovovat. Vám osobně – nezávisle na tom, jaké si odnesly z
Nordic Skitestu známky od druhých.

A pak, pokud snad tohle bude číst i Někdo tam někde Výš… přimlouvám se o
trošku štěstí i pro nás všechny ostatní, kteří doufáme ve sněhově hojnou,
férově dlouhou zimu. Moc díky předem.

P.S.: Půlrok, myslím, bude dostatečně fér.

Text: Tom Řepík
Vyšlo v printu NORDIC #11, 2010