Elektronicky vs zivy broker 2

Písmo: A ++ A --

Vaclav P napsal:

Souhlasim s predchozim clankem. Ja osobne tez preferuji existenci ziveho brokera, a to dokonce FS brokera, i kdyz jiz obchoduji vice nez rok a mohl bych hledat discont. Jde o to, ze jsem poznal, ze obchodovani alespon v mem pripade se podoba necemu jako jizda na horske draze, okamziky uspechu a opojeni z nich se stridaji s ponekud chmurnymi stavy, kdyz se mi tolik nedari. A zejmena v mych zacatcich, kdy jsem delal z meho nynejsiho pohledu spousty az nepochopitelnych zacatecnickych chyb a na mych vysledcich to bylo velmi znat, jsem ocenil rady a vedeni sveho FS brokera. Samozrejme ze je pouze na me samotnem, kolik toho brokerovi dovolim, aby mi rikal anebo kolik si toho z jeho rad vezmu. Vzdy na me ale pusobi dobre, pokud zjistim, ze oba myslime stejne a i on ma stejny nazor na trh, ktery chci obchodovat.
Prijde mi legracni ale verim tomu, ze nekteri lide jsou po svych ztratach (zpusobenych jak jinak nez sebou) tak podrazdeni a potrebni si najit nejaky duvod sve porazky, az ho najdou u brokera nebo skalperu, (nebo nekoho jineho). Zajimalo by me jenom, jestli take zasluhu za sve ziskove obchody potom pripisuji brokerovi, anebo to je zasluha jejich vlastni? 🙂

Je to z psychologickeho hlediska zajimavy postoj. Dokazu si predstavit, ze i kdyz to temto obchodnikum jejich ztratu neodstrani, urcite se potom co najdou pro svuj neuspech ciziho vinika, citi lepe. Podobne tomu asi byva i v ostatnich oblastech lidskeho zivota, nejedna se urcite pouze o fenomen spojeny s obchodovanim. Svalovani viny na nekoho jineho potlaci nasi frustraci a zpomali, nebo snad i zastavi, nase zmensujici se sebevedomi. A necitime se tak hloupi 🙂 Dava nam to urcitou malou sanci, ze preci jenom dokazeme po tomto svete po svych nohou (v obchodnim slova smyslu jeste sami za sebe obchodovat)…

Asi kazdeho obchodnika v urcite fazi sve kariery prepadne touha najit si discontniho brokera a usetrit tak „vyrazne penize“ za komisni poplatky. Mne osobne tyto myslenky take brzo potkaly, avsak az doposud jsem je neposlechl a stale obchoduji u FS brokera a necitim nejakou urgentni potrebu tuto vec menit. Myslim si, ze jadro problemu mnoha lidi kteri jsou nespokojeni s vysi castky, kterou plati na brokerskych komisich muze spocivat v tom ze obchoduji prilis casto nez ve skutecne vysi jednotliveho poplatku. Rozhodne to ale neni pravidlem, nejsem naivni a vim ze nekteri brokeri pozaduji velmi vysoke poplatky a nakonec clovek zjisti, ze ani mnoho FS nedostava. Na druhe strane si myslim, ze rada zejmena tech obchodniku, kteri zmeni FS brokera za discont velmi brzo, musi asi byt potom docela sokovana zmenou prostredi. Nevim, nezazil jsem to ale docela by bylo zajimave slyset od nekoho, komu se to stalo. Dokazi si predstavit, ze takovy clovek najednou citi osamelost, nikdo s nim nediskutuje, nikdo neprobere trhy a sance, nikdo ho neupozorni, ze se za tyden z duvodu svatku neobchoduje, atd. A co je asi pro ne nejhorsi, neni nikdo, na koho si stezovat za sve nepovedene obchody!! 🙂
Vim ze je to nadnesene, ale nekde jsem slysel nebo cetl primer, kdy taky hned „nejdeme discont“ kdyz nas neco boli, a namisto k doktorovi (FS) si nekoupime prirucku a nezkousime se odoperovat sami… 🙂

A co se tyce meho „strachu“ ze skalperu, tak tim se vubec nezaobiram. Snazim se obchodovat po co nejjednodussi linii a do ni spekulace kdo memu obchodu „ublizuje“ cesto na parket rozhodne nepatri :-). Obchodovani me bavi, obchoduji jiz jeden cely rok a zhruba „uz“ pul roku zacinam citim vysledky. Celkove jsem po roce v mirnem zisku, mozna by bylo priznacnejsi rici na nule, a to podle mne neni az tak mizerny vysledek. Mnoho lidi psalo, jak ztratili sve ucty, a to se mi (alespon doposuid) vyhlo. V nejhorsim momente jsem ale tez mel na male, ztracel jsem skoro 60% pocatecniho stavu, ale dokazal jsem se vratit a po necelych 13 mesicich jsem na skoro 120%.

Vysledky pro mne v teto fazi jeste nejsou tim nejdulezitejsim, co me ale fascxinuje, je vyrazna zmena meho sebevedomi. Posledniho pul roku mam hodne prijemny pocit, ze dokazu delat vysledky, ze vim co delam a nedopoustim se fatalnich hlouposti. Ten pocit je k nezaplaceni a dodava mi optimismus pro me dalsi pokracovani obchodnicke kariery.