Emoce do trhu nepatri

Písmo: A ++ A --

Veronika L napsala:

Jednim z nejvetsich lakadel komoditniho obchodovani pro vetsinu obchodniku je a vzdycky byl onen vzrusujici okamzik vitezstvi nad trhem, kdy trh „musi uznat“, ze MY jste meli pravdu. Bohuzel, pravdepodobne jeste casteji je k mani v trzich jeste jeden „vzrusujici“ pocit, a to ten, kdy nas trh usvedcuje, ze jsme se mylili. Vitezstvi nad trhy nam posleze umoznuje citit se skvele, ziskat vysoke mineni o nasich „vyjimecnych“ matematickych schopnostech, umeni cist grafy, ekonomickych znalostech a obchodnim duchu. Byt trhem porazeni obvykle usti do nasi kritiky trhu a vymluv na skalpery zenouci se za nasimi stopy, spatnou praci brokeru pri pracovani na nasi exekuci, atd atd.

Vsechno, uplne vsechno zacina v nasi hlave. Zkusme se pro zmenu podivat na nas obvykly myslenkovy proces z trosku jineho uhlu a pokusme se zamenit komoditni obchodovani coby smrtelne vazny byznys ve kterem jde o nase z potu vzesle penize, za jednoduchou HRU. Tato jednoducha zamena nam s velkou pravdepodobnosti umozni zustavat v nasich pozicich dele, nez ve skutecnosti zustavame. A pravdepodobne zpusobi, ze zustaneme o neco dele v nasich viteznych obchodech, a nase vyhry budou o neco vyssi. Jsem si jista, ze kdyz kazdy z nas zacal se svym papirovym treninkem, pravdepodobne jsme se NIKDY predcasne nestahli z vitezneho obchodu, nikdy jsme nesahli po svych „nezralych“ papirovych ziscich. Nakonec, slo „pouze“ o $400 na papire, nikoliv leasingovou splatku splatnou uz za tyden anebo letosni zimni dovolenou do Alp. Pokud jsme byli ve ztratovem papirovem obchode, pravdepodobne pro nas nebyl problem vystoupit a inkasovat nasi ztratu, jak jsme meli v planu. Zkratka kdyz jsme povazovali tento byznys za pouhou hru, nase obchodovani bylo zabavne, nase vysledky dobre a nase ego nemenne.

Rada z nas pote, co zakusime nekolik ztrat za sebou, zacne jednat mene racionalne a casto mame tendenci byt „presprilis opatrni“ a bojacne nevstupovat do obchodu, i kdyz nam k nim nas system dava regulerni signal. Anebo uvizneme ve falesne pasti typu „Kdyz jsem ztratila sve penize v kakau, musim je dostat zpet opet z kakaa“. Pritom trh vas osobne nezna, trhu je srdecne jedno, ze jste v nem minuly tyden meli tu a tu pozici, trh skutecne neceka na to, az zase nastoupite do dlouhe pozice aby mohl zkolabovat do novych lows. Verte proto svemu systemu, a nic nedejte na vase mozne zdani, ze „meny jsou k vam v posledni dobe nejak krute“… Je to nesmysl. Na konci roku, kdyz budete balancovat, kolik z vaseho obchodovani dostane stat na danich (dostane li vubec neco), vubec nezalezi, jestli jste sve penize ziskali v psenici, ve stribre anebo v indexech. O co vsak pujde – jak jste dokazali mentalne a emocionalne zvladnout sami sebe v kazdem jednotlivem obchode. To bude totiz urcujici proto, jakych vysledku budete dosahovat. Nejvetsi nasi prekazkou na ceste k uspesnemu obchodovani jsme totiz MY SAMI. Ac nam to nyni prijde absurdni, vzdycky si vetsinou najdeme nejaky duvod, proc prijmout maly, predcasny zisk a proc zustavat ve ztrate, az se z ni stane velka. Anebo ze nevstoupime do pozice v teto komodite (i kdyz v ni vidime super nadejnou formaci), protoze posledni dva obchody v tomto trhu pro nas znamenaly ztratu. Anebo naopak ze si musime otevrit pozici prave v tomto trhu, protoze uz nas dvakrat za sebou porazil a my mu dluzime odvetu.

Predstavme si, ze cely nas system by byla jedna nase mince pro stesti, kterou bychom si pred kazdym obchodem hodili. Na pannu bychom nakupovali, na orla prodavali. A nyni si predstavte, ze jste si rekneme ctyrikrat hodili, ctyrikrat poslechli pannu nebo orla, a ctyrikrat vam vas obchod vysel! Mate za sebou ctyri vitezne obchody a jste pred patym. Hazite si minci, a padne vam treba panna. Ruku na srdce – kolik z vas i toto pate znameni v rade uposlechne a pujde long, a naopak kolik z vas si rekne – nesnim sve stesti prilis pokouset, uz je urcite nacase, ze to tentokrat nevyjde… – a vstoupite do OPACNE pozice, nez vam hlasi mince. Jednoduse proto, ze „mira pravdepodobnosti“ se uz tolik „vycerpala“, ze nyni to „musi“ zase nevyjit. Nemyslite, ze by slo o zajimave psychologicke pozorovani chovani kazdeho z nas, jehoz analogii bychom mohli uspesne hledat ve svem kazdodennim chovani v trzich?

Mnohymi jiz zde byla naznacena myslenka, ze pokud i nas civilni zivot vypada usporadane a stastne, tez jako obchodnici budeme vykazovat obdobne atributy. Napada me, ze bychom se na vec mohli podivat i zcela opacne. Pokud dokazeme v nervy drasajicim prostredi trhu obchodovat s klidnou, jasnou mysli a bez chyb, drzic na uzde sve ego a sve emoce, dosahneme takoveho stupne USPECHU, diky kteremu se budeme citit lepe i v „neobchodni casti“ nasich zivotu. Nakonec, proc ne. Obchodujeme prece s rizikovym kapitalem, a pokud se nam snad nebude darit, nemelo by nas to ovlivnit v nasem „ostatnim“ zivote.

Z odpoledniho Londyna vam krasny den preje

Veronika