(Q)
Ahoj Tome!
Pokaždé, když narazím na CNBC anebo v Money Line na CNN na relaci, kde představují nějaké nové žhavé akcie, mám práci odolávat silnému pokušení nejít do nich. Vím že to není racionální, spíš pořádně impulsivní nápad, přesto ale… když oni tu reportáž vždycky podávají tak přesvědčivě, že všechno dává ten nejlepší smysl a člověk se skoro cítí jako hlupák, kdyby ty akcie nechtěl hned koupit. Nemáš Ty s tímto někdy také podobné problémy?
Díky, Petr
(A)
Nemám a nikdy jsem neměl. Pokud mám tyto stanice u sebe zapnuty, je to vždy pouze za účelem zábavy než sběru informací, na jejichž základě bych chtěl obchodovat. Nikdy nehledej motivaci k obchodování v médiích, jinak skončíš rychle a špatně.
Čímž jsem hotov s odpovědí na téma „nové žhavé akcie v médiích“. Nyní bych se však rád dotkl fenoménu „nových žhavých akcií“ samotných, jelikož ne nezbytně na takové můžeš narazit pouze v médiích.
Předpokládejme tedy, žes k nim přišel nějakou o HODNĚ racionálnější cestou, než z novinového článku či TV reportáže.
Nebude to nic měnit na skutečnosti, že stále držíš „nové žhavé“ akcie, a ty již z obecné definice byly, jsou a vždy budou extrémně rizikovou investicí.
Mnoho takovýchto akcií se totiž nalézá v relativně nových, vycházejících a/nebo bouřlivým vývojem procházejících odvětvích. V takových je naprosto běžným jevem, že ačkoli samo odvětví se takřka vždy vcelku úspěšně vyvine, mnoho jeho jednotlivých firem, byť na počátku slibně vyhlížejících a rostoucích, naopak v procesu této minievoluce zanikne. A může jít v rámci odvětví o skutečně ta nejžhavější jména.
Jako včera si vzpomínám na přelom milénia, kdy splaskla internetová bublina a v roce 2000 krachovaly a z Nasdaq burzy mizely doslova stovky a stovky firem. Krom očividně stupidních internetových nápadů, kterými se to na sklonku 90.let jen hemžilo a které vznikaly jen proto, aby si urvaly své sousto z celosvětové mánie, kdy každý (i jeho pes) musel vlastnit nějaké internetové akcie, zanikly i takové ve své době super-úspěšné projekty, jako Pets.com anebo Living.com. Každý, kdo se tehdy na přelomu milénia o akciové obchodování aktivně zajímal, dobře ví, jakého kalibru tyto firmy byly – lidé se o ně rvali v touze vlastnit nový Amazon.com.
Tak už to zkrátka v akciovém světě chodí. Pokud se chceš s (relativní) jistotou vyhnout nepříjemným překvapením v podobě bankrotů či fůzí podniků, jejichž akcie vlastníš, zaměřuj se na klasiku – ve své podstatě na firmy ze žebříčku S&P 500 a jim podobné. Pravda, s takovými žádné super-rychlé terno obvykle neuděláš, avšak kvůli zbohatnutí přes noc bys (podle mého názoru) v akciích stejně neměl co pohledávat. Pokud však budeš aplikovat čistokrevně investorský – tedy dlouhodobý – přístup, a nepodceníš svůj fundamentální průzkum, budeš si s těmito klasickými „držáky“ vést v dlouhodobé perspektivě fajn.
Čímž netvrdím, že máš dávat apriori ruce pryč od mladých, nadějných, potenciálních nových Microsoftů. Sám to nedělám. Avšak vždy se o ně zajímej na základě svého vlastního poctivého průzkumu, nikdy ne z TV reportáže (což je v mnoha případech placená PR záležitost – to proto ten příběh zní – jak sám říkáš – „tak přesvědčivě a dává ten nejlepší smysl“).
A vždy si buď vědom, že držíš extrémně rizikový titul, se kterým se může stát doslova cokoli. Tudíž by sis takový nikdy neměl pořizovat za jakékoli jiné peníze než ty, které si můžeš dovolit ztratit, a pouze v rámci diversifikace svého portfolia, jehož nosnými pilíři jsou stabilní firmy, optimálně alespoň několik ze zmiňovaného S&P 500 koše.
Tom