V oboru dosud platilo za výsadu, dokázal-li skiareál (aspoň ten americký) otevřít už na listopadový svátek Díkůvzdání. Kdeže však staré sněhy jsou.
Významný aljašský skiresort Alyeska letos vědomě neotevře na Díkůvzdání jako dosud tradičně, nýbrž svůj opening o tři týdny zpozdí až na termín před Vánoci. Rozhodl se tak už v létě. Argumentuje nepříznivě se měnícími klimatickými podmínkami a – jakpakbyne – ekonomickými důvody.
Areál totiž dusí mizerná investiční návratnost při brzkém částečném otevření provozu; vedení tak plánuje otevřít až kompletní kopec. Bez obalu přeloženo, Alyeska chce vidět víc regulérně platících lyžařů a snowboarďáků než jen nadržené sezónkářské chrtiče třesoucí se na první sníh jak… (paralely netřeba).
Zdá se být nejspíš jen otázkou času, kdy se začnou – plíživě a nenápadně – přidávat další a další skiresorty.
Agresivně konsolidující se obor (podrobněji situaci anylyzujeme v listopadovém SNOWtime 106, vycházejícím zanedlouho) tu velmi pravděpodobně zakládá na nový trend, kdy skiareály budou otevírat později a zavírat dřív, než by mohly. (Nic, co by už dobře neznali a nad čím by čím dál hlasitěji nežehrali sezónkáři třeba vailští, ale nově i ti tuzemští na Gopassu.)
Hlavní oboroví hráči se budou čím dál agresivněji snažit zákazníky uvázat do brzké koupě diskontní sezónky (odstupňovanou cenotvorbou předplatného, uživatelskými bonusy, partnerskými aliancemi, nadstřelenými denními cenami na pokladně atd.), čímž v budoucnu dál poroste poměr sezónkářů vůči návštěvníkům lyžujícím na jednorázový lístek a středisko tím bude mít míň a míň důvodů otevřít co nejdřív, aby vygenerovalo nějaké ty tržby na oknech pokladen. Většinu tržeb už totiž bude mít doma z jaroletních předprodejů.
Marketingový ředitel Alyesky Eric Fullerton vysvětluje v televizní reportáži linkované níže: „Občas tu máme inverzi, kdy ve spodní části kopce prší, zatímco nahoře je plno sněhu a je prakticky nemožné sjet středisko odshora dolů. Jindy zas máme sníh dole a nahoře chybí. Museli jsme se konečně začít dívat na realistickou návratnost. Pokud bychom měli otevřen jen spodek střediska s jedinou restaurací, je nám jasné, že provoz nemůže vydělávat.“
Že skibyznys není snadným podnikáním pro padavky, nechal se slyšet do novin už před bezmála půlstoletím pionýrský zakladatel Snowbirdu Dick Bass. Že provozovatelé si potřebují nejen přikrýt náklady, ale i chtějí vydělat něco až mnoho navrch, se ví taky.
Přesto, tento rodící se trend zkracování sezóny z obou jejích stran bez ohledu na sníh se zdá být pro tradičního skalního lyžaře další nevýhrou (Copyright: ing. Václav Klaus st.) v řadě. V nekrátké řadě.
Pomalu holt vítejme v nové ski-realitě.
