Obchodování tehdy a dnes
Když jsem v časných 90. letech s burzovním tradingem začínal, v tehdy čerstvě rozděleném Československu žádný broker neexistoval – alespoň […]
Obchodování tehdy a dnes Celý text »
Sbírka starých Tomových článků, založená na zpětné vazbě a interakci se studenty jeho obchodnických manuálů. Slouží jen pro pasivní archivaci; Tom již žádné poradenství v oblasti tradingu neposkytuje.
Když jsem v časných 90. letech s burzovním tradingem začínal, v tehdy čerstvě rozděleném Československu žádný broker neexistoval – alespoň […]
Obchodování tehdy a dnes Celý text »
Podle mého názoru absolutně nejlepší cesta, jak se naučit a získat důvěru k jakékoli obchodnické metodologii, vede přes zpětné historické
Jak na papírový trénink Celý text »
Je hypotetické obchodování na papíře pro začátečníka nutností? Zcela jistě je. Tvrdím to přesto, že pro mě osobně (jak jsem
Papírový trénink: ano, ale Celý text »
Jakmile je jednou obchodníkem vybraná či vybudovaná metodologie naučena, poctivě odtestována a aplikována v trzích za konzistentní disciplíny a dodržování
Intuice v burzovním tradingu Celý text »
Pokud prováděno svědomitě, papírové obchodování pomáhá rozvíjet řadu pozitivních obchodnických návyků a procvičit daný obchodní systém v prostředí reálné tržní
Papírové obchodování Celý text »
O víkendu mi poslal jeden ze studentů email s žádostí o názor na smysluplnost účasti nováčka v jakési soutěži v
Jaký význam mají soutěže v tradingu, pokud nějaký? Celý text »
Nevyhne se jí nikdy nikdo, přesto naprostou většinu těch, kteří kdy přičichnou k burzovnímu tradingu, deptá a moří. Špatná trefa
Negativní emoce ze ztrátového tradingu Celý text »
Nejde to nezakřenit se, vždycky když si připomenu vlastní obchodnické začátky v roce 93. Žádný internet jsem tehdy neměl a
Burzovní trading diskutovaný na internetu Celý text »
Během kariéry jsem už uzavřel dozajista stovky ztrátových obchodů. Až na výjimky mívají všechny jedno společné – nebývají veliké. Snažím
Emoční odtažitost v burzovním tradingu Celý text »
Ve svěží éře časných devadesátek na byznys kurzech UCLA Anderson přednášela řada osobností svých oborů. Já měl štěstí na (mezi
Proč to nedělá každý? Celý text »
Některým čtenářům to zjevně nepřestává vrtat hlavou, často tuhle otázku dostávám. Proč se apriori straním internetovým a sociálním diskuzím a
Proč ignoruju tlachárny Celý text »
Ačkoli by mě to dávno nemělo překvapovat, ani po letech jsem si nezvykl na bizarně vysoký poměr nových lidí, přicházejících do burzovního tradingu, hledajíce v něm jistoty a garance.
„Mám jen prostředky na $3K, $5K nebo $10K účet. Dokážu s tím rozumně obchodovat? Je realistické, že mi to bude stačit? Že o ty peníze nepřijdu? Můžu se na to spolehnout? Na kolik % odhaduješ mé šance?“ Tyto a podobné, vpravdě nesmyslné otázky, na něž NELZE obecně férově odpovědět, nepřestávám dostávat.
Kolik peněz potřebuju? Celý text »
Čas od času snad každý obchodník čelí cynickým názorům (typicky od lidí s nulovou praktickou zkušeností s tradingem), že burzovní obchodování je nahodilou loterií, v níž stejně jako kterýkoli systém může o obchodech rozhodovat do vzduchu hozená mince.
Burzovní trhy ale za žádných okolností nejsou náhodné. Existence technických trendových linií, S/R úrovní, SBBA obrazců a spousty dalších formací teorii nahodilosti v trzích absolutně popírají.
(Pokud by snad existovala 50:50 šance na uhodnutí správného směru cenové křivky a obchodníkův RRR by zněl 1:1, potom by se skutečně dalo hovořit o tom, že trhy jsou nahodilé a že o obchodníkově výsledku rozhoduje čiré štěstí.)
Snad odjakživa se přou dva názorové tábory, že buď nedovolit nic moc svým ztrátám, nebo dovolit hodně svým ziskům. Jako kdyby nemohlo a nemělo platit obojí.
Pro většinu obchodních přístupů a většinu traderů bezpochyby platí mantra nechat své zisky v trhu růst.
Ovšem než do takového stádia dospějí, budou muset být ochotni riskovat víc peněz, než by chtěli. A taky se naučit kdykoli vzít ztrátu a udělat to s úsměvem.
Už bezmála pětadvacet let přicházím do kontaktu s lidmi, kteří ode mě chtějí něco z tradingu pochytit. To mě staví do unikátní pozice, v níž se je snažím učit, ale současně se mnoho od nich (či skrz) ně učím sám.
Který je ten nejdůležitější aspekt v burzovním tradingu? Celý text »
Jsou obchodníci s deštěm zpátky?
Málokomu z burzovní branže se tomu záludnému typu inzerce podaří uniknout, aby se nám někde nedostala k očím.
Zrovna nyní v týdnu: fond XY hlásí, že za poslední dva měsíce mu vyrostlo nakoupené zlato z 1250 na 1350 a za dalších pár měsíců čeká trh nad 1500. A inzeruje svůj web.
Má pravdu, zlato za dva měsíce vyrostlo.
Ve stejný týden (nepochybuju, že v reakci na zmíněnou inzerci) se chlubí konkurenční fond YX svým pět let starým portfoliem, v němž má prodáno zlato odkudsi z 1700 a povzbuzuje v současné korekci držet medvědí pozice dál. A inzerce jejich webu.
Mají pravdu.
Býci i medvědi, všichni mají pravdu.
Každý si svou pravdu najde ve zlatě Celý text »
V reakci na minulý článek, stavící proti sobě do (zřejmě nevyhnutelného) konfliktu fundamentální a technický přistup, jsem obdržel nečekané množství reakcí od stávajících anebo bývalých obchodníků. V řadě případů šlo o mé staré studenty, od nichž jsem už x let neslyšel a jejichž obchodnické kariéry se vyvíjely všelijak. Ač všichni vesměs rozliční, jakoby je spojovalo jisté nelichotivé stigma.
Všichni se zdáli být ortodoxními zastánci svého vlastního přístupu (potud nic špatného!) – a současně někdy až hostilními odmítači metodologií jiných, těch opačných. Nezřídka taky jejich vysmívači.
Mluvím tu o pestrobarevném vzorku praktických obchodníků. Ponejvíc složeném z technických traderů – dýchajících za přístup, jenž v komoditách (ne tak v akciích!) sám razím a vyučuju. Ale psali mi i přesvědčení fundamentální stoupenci. Nijak nepřeháním – až na výjimky se vyjadřovali s despektem vůči systémům ostatním.
Jednou z takových výjimek byl farmařící (ex)fundamentalista, jeden z mých prvních studentů z devadesátých let. Napsal mi po snad patnácti letech od našeho posledního vzájemného kontaktu a dovolil stručně tu převyprávět jeho příběh.
Jediný správný způsob, jak obchodovat, je můj způsob. Vážně? Celý text »
Pokud jde o opce, nejsou to grafy nebo fundamenty, ale peníze velkých hráčů, co hýbou opčními trhy. Open interest je tou dominantní veličinou, jež určuje dynamiku cenové aktivity a jež stojí za následování. Jak se vám zamlouvá takováto definice?
Vždycky, když se dostane nějaký trh na úroveň mnohaletých – či ještě líp historických – minim (častěji než dtto u maxim), spousta obchodníků i začínajících studentů začne opční verzi podkladového trhu studovat na denní bázi. Nic jiného je k tomu, zdá se, v podobné míře nedonutí.
V průběhu svého denního screeningu trhu obvykle dospějí k podobnému názoru – víc než technické formace nebo fundamenty ovlivňují opční cenovou volatilitu spekulativní nájezdy velkých zvířat typu George Sorose, bank nebo investičních fondů, otáčejících v mnohdy nijak extra likdvidních opčních kontraktech pozice po stovkách nebo tisících lotů, něco pro malého tradera podobně utopického, jako chvíle osobní pozornosti od Demi Moore.
Netvrdím, že to tak není – a chce se mi dodat, že – BOHUŽEL. (Míněno, jak s těmi opcemi, tak s tou utopickou romancí s D.M.)
Open interest v opcích: silný, ne však dogmatický indikátor Celý text »
Vzpomínám, je to už pár roků zpátky, kdy si odběratelé mých TDE „prosadili“ v nočních emailech vlastní studentskou sekci. V ní chtěli zveřejňovat (tak jako já, seanci dopředu) své vlastní praktické obchody.
Věc záhy nabrala pozoruhodnou popularitu a studenti se na svůj „týden slávy“ museli zapisovat na čekací list i měsíce dopředu. Často ale, jakmile nadešla jejich chvíle, lidi se ze své „veřejné povinnosti“ pod pestrou škálou záminek vymlouvali, pokud se vůbec namáhali ozvat se.
V řadě jiných případů svůj dobrovolný závazek splnili, ale třeba s předem avizovanou omluvnou „pojistkou“, že vypsané obchody se až tak úplně neshodují s frekvencí, velikostí pozic, obchodnickým stylem, používaným systémem atd., který oni sami ve svém běžném tradingu údajně používají.
Nechám teď stanou, jak moc byla tato nespolehlivost dobrovolných přispěvatelů pro ostatní čtenáře rušivá a iritující; koneckonců zmíněná sekce na morálku svých vlastních tvůrců do roka dvou pošla. K jejich vlastní škodě, jak jsem jim tehdy napsal. Nikdy mě však nepřestaly zajímat důvody, PROČ lidi, a zejména v TAKOVÉM množství, pod tlakem veřejného dohledu mění své zaběhlé obchodnické zvyky a názory. A v některých extra nešťastných případech, zdá se, i složky své civilní osobnosti.
Svou první burzovní pozici jsem otevřel v roce 1993; v časech bez internetu a s právě začínajícími kufříkovými mobily se to odehrálo staromódním telefaxem přímo do Ameriky. V žargonu galerky jedu v tradingu svoje třetí gumy.
Zažil jsem za tu dobu leccos.
Bezpočet zisků i ztrát, z nichž ty nejvýznamnější na obou stranách osy ani po dlouhých letech z paměti nemizí. Stejně jako na vlastní emoce i kapsu sledované zřícení burzy v přízemí jednoho z newyorských Dvojčat. Taky jeden gigantický podvod brokerského domu typu Enron. Nebo šéfa jiného brokerského domu nalezeného s prostřelenou hlavou v podzemních garážích firmy.
Koneckonců, jeden z nejslavnějších traderů všech dob, pan Jesse Livermore, si do té svojí střelil na záchodech v lobby jednoho manhattanského hotelu. Mělo-li jít o znamení hanby branže na následující dekády, mám za to, že stigma dodnes dobře funguje.
Feels like yesterday: 22 živých let v trzích Celý text »
Nemám nic proti obchodování s trendem ani nenamítám nic proti tomu znát, kterým směrem smýšlí obchodnický dav. Přesto…
Přesto ti, kteří četli mé manuály o tradingu vědí, jak konfrontační přístup mívám vůči většinovému davu – ať už obchodnickénu nebo civilnímu. Sám se považuju za kontrariána a je mi sympatický každý, kdo smýšlí podobně. Zkusím vysvětlit, proč.
Nejedna studie na téma davové psychologie potvrdila tušené: pokud většina lidí přemýšlí stejně, s velkou pravděpodobností budou všichni vedle. Dav lidí totiž mívá tendenci častěji než ne podlehnout instinktivním reakcím, jež by jednotlivec, samostatně uvažující a jednající, dokázal potlačit. Dav ale nikdy nepřemýšlí, nýbrž následuje své (početní většinou vyjádřené) emoce a bez jakéhokoli hlubšího zamyšlení či důkazu má tendenci akceptovat za svůj názor to, co je vyjadřováno zmíněnou většinou.