V reakci na minulý článek, stavící proti sobě do (zřejmě nevyhnutelného) konfliktu fundamentální a technický přistup, jsem obdržel nečekané množství reakcí od stávajících anebo bývalých obchodníků. V řadě případů šlo o mé staré studenty, od nichž jsem už x let neslyšel a jejichž obchodnické kariéry se vyvíjely všelijak. Ač všichni vesměs rozliční, jakoby je spojovalo jisté nelichotivé stigma.
Všichni se zdáli být ortodoxními zastánci svého vlastního přístupu (potud nic špatného!) – a současně někdy až hostilními odmítači metodologií jiných, těch opačných. Nezřídka taky jejich vysmívači.
Mluvím tu o pestrobarevném vzorku praktických obchodníků. Ponejvíc složeném z technických traderů – dýchajících za přístup, jenž v komoditách (ne tak v akciích!) sám razím a vyučuju. Ale psali mi i přesvědčení fundamentální stoupenci. Nijak nepřeháním – až na výjimky se vyjadřovali s despektem vůči systémům ostatním.
Jednou z takových výjimek byl farmařící (ex)fundamentalista, jeden z mých prvních studentů z devadesátých let. Napsal mi po snad patnácti letech od našeho posledního vzájemného kontaktu a dovolil stručně tu převyprávět jeho příběh.