I když nové technologie stále více snižují počet i dobu zastavování vleků a lanovek během jejich provozu, vyplatí se, aby střediska měla připravený akční plán evakuace svých dopravních zařízení. V prosinci 2010 se ve vysílačkách personálu amerického střediska Sugarloaf ozvalo nouzové hlášení: na jedné z neodpojitelných dvojsedačkových lanovek se 162 křesly došlo k provozní havárii, … Pokračování textu Dostaňte mě dolů!
Pokud čtenář lyžuje, pravděpodobně ví, kdo je Glen Plake – i kdyby si měl jen říct, že je to ten svérázný chlápek s čírem. On je ale mnohem víc než to. Oborem respektovaný člen Síně slávy, vytrvalý a ikonický vyslanec lyžařského sportu, jeho punkových kořenů a i úcty k jeho minulosti. Dnes, ve svých 57 … Pokračování textu Glen Plake, Frank Sinatra lyžování
Vcelku dlouho předtím, než legendární strečové šponovky Bogner spustily celosvětovou revoluci v oblékání se na bílé svahy, rekreační lyžování už aerodynamickou módu znalo. Průkopníkem byl lyžující oděvník Irving Margolese. Všeobecně se má za to, že moderní upnutá móda se jak blesk z čistého nebe narodila uprostřed padesátých let, kdy věhlasná Maria Bogner přišla se strečovými … Pokračování textu Nostalgie zašlých zim: Posedlost křivkami
Chci totiž vyhrát týdenní pobyt ve Vailu a na něj tě taky vezmu – a třeba i tvoje rodiče, pokud budeš chtít. Napadá vás – divoká, neodolatelná nabídka, znějící trochu jak z jiného světa? Tak zkoušely získávat nové duše americké skiresorty před 40 lety. Měl jsem důvod něco hledat v historických oborových záznamech a na … Pokračování textu Kámo? Nech se pozvat na lyže!
Jak se mohou horská střediska inspirovat světoznámým průkopnictvím společnosti Disney, využít jejich zkušeností a zlepšit své zákaznické služby. Horskostřediskový obor rád a často klade v kontrast vzruch z dobrodružství autentického zážitku v přírodě s umělou, účelově vyrobenou zákaznickou zkušeností zábavních parků, za jejichž ikonický etalon právem bývá považován Disneyland. Oba typy podniků však mají některé … Pokračování textu Zákaznické služby: Přístup jak u Disneyho
Dějiny lyžování jsou protkány bezpočtem výukových metod, které se spontánní praxí zrodily – a většinou v čase zas zanikly. První veřejně známou lyžařskou školu, jež systematicky organizovala žáky do výukových skupin, založil po první světové válce Hannes Schneider v západorakouském St. Antonu, na konci arlberského železničního tunelu, tehdejší hlavní dopravní tepny pasažérů cestujících ze západní … Pokračování textu Nostalgie zašlých zim: Lyžuj za den!
Nějakou nezřízenou náhodou jsem se při uklízení zadíval na pakl starých amerických novin, co jsem se chystal dát pryč. Upoutal mě totiž nadpis o lyžování, to na mě obvykle zabírá. Nadto napsaný humoristou, kterého zbožňuju. Začetl jsem se a přišlo mi to tak osvěžující (jako většina fejetonů od Dave Barryho), že originál přetiskuju a dovoluju … Pokračování textu Gravitační zákony si dál dělají z lyžařů dobrej den
V padesátých letech sloužil coloradský Aspen za vzor ideálního lyžařského města. Pulsující středisko bouřlivého života a vášnivého lyžování. Podobně jak Fénix z popela, tak Aspen povstal ze své pohnuté historie nuzné hornické osady a stal se světoznámým letoviskem. Nejspíš už tehdy však začalo být zřejmé, že půjde o dlouhodobě neudržitelný, utopický fantasyland; vybájené místo obývané … Pokračování textu Jó časy, ty se mění
Koncem padesátých let se v tehdy stále mladistvém lyžování začal odehrávat zajímavý sociogeografický experiment: snaha dostat lyžování co nejblíž k čím dál víc solventnější městské populaci. V párhodinové dojezdové vzdálenosti z Manhattanu začala vznikat nová lyžařská střediska, velkoryse vybavená tehdy zbrusu novým vynálezem technického zasněžování, jež jim ve spolehlivě mrazivém podnebí Nové Anglie dovolovalo otevírat … Pokračování textu Nostalgie zašlých zim: Město na hory. Anebo?
Běžkařské backcountry (dále jen BC) je nejblíže příbuzné prapůvodnímu stylu lyžování, jehož kořeny sahají do Skandinávie zpřed tisíce let. Tehdy šlo o jediný možný způsob pohybu divokou zimní krajinou, bez ohledu na to, zda byla rovinatá, zvlněná nebo hornatá. Jedním z typických poznávacích znaků BC lyžování je skutečnost, že volně podle potřeby kombinuje prvky různých … Pokračování textu Backcountry: běžkaření nadivoko
Mnoho amerických skiresortů bylo založeno na pozemcích starých hornických a dřevorubeckých osad. Cestovní ruch tam nahradil zaniklou těžbu zdrojů. Alpská lyžařská střediska naproti tomu vyrostla ve fungujícím pasteveckém prostředí, na nějž byl cestovní ruch naroubován. Nad rakouským Lechem nebo švýcarským Zermattem se už několik století v létě pasou stáda krav – dnes na svazích křižovaných … Pokračování textu Oni tu zkopírovali obchoďák!
Dávno předtím, než se narodil internet, byli to vlivní novinoví sloupkaři, kdo v západním světě vysílal nejčerstvější depeše, kam jet lyžovat, kde přespat a jíst, co si obléct, připnout na nohy, kde padá nejlepší sníh. Na fortel dále jmenovaných mistrů pera osobně vzpomínám a vzdávám jim obdivný hold. Ještě než internet opanoval lidské životy jak … Pokračování textu Nostalgie zašlých zim: Když kraloval tisk
Jak vyjet kopec bez podklouznutí a vzápětí sjet dolů co nejrychleji? Řešení těchto dvou proti sobě postavených výzev se zdá být dlouhověkým rébusem běžkařského světa. Mnohá desetiletí se mělo za to, že odpovědí je tradiční stoupací lyžařský vosk, což však vedlo k další výzvě: jak začít trávit míň času v lyžárně a víc času skutečně … Pokračování textu Fenomén nemazacích běžek
Klasické lyžování, častěji označované jako běžecké nebo XC (crosscountry), je u nás stále populárnějším zimním sportem. Ambicí tohoto textu je, abyste se z něj dozvěděli to důležité, co potřebujete vědět, když si chcete s běžkami začít. „Běžky jsou pro mě nový svět. Jaké si mám koupit?“ Nebo: „Protože jsem nikdy nelyžoval, neměl bych si radši … Pokračování textu Jak si vybrat běžkařskou výbavu
Sotva v minulém díle zmiňovaný aspenský realitní megaprojekt Wildcat zkolaboval vinou megalomanie svého promotéra a jedna potenciální ekologická hrozba tamní horské přírodě tím byla sama od sebe zažehnána, ochranáři začali bít na poplach nanovo – nyní proti nikomu menšímu než Waltu Disneymu. Bohatá, a tedy mocná The Disney Company plánovala vystavět velký destinační skiresort v … Pokračování textu Jménem zákona ekologie
Barevné označení sjezdových tratí přijímáme jako samozřejmou věc, která tu byla odjakživa – přinejmenším co současná lyžující generace pamatuje. Ale i tato napohled jednoduchá klasifikační metodika prošla zajímavým vývojem. Zatímco v poválečné Evropě přišel nějaký mně neznámý průkopník v mně neznámém roce s jednoduchým barevným značením modrá–červená–černá, jež si postupně osvojily jednotlivé lyžařské asociace v … Pokračování textu Značení sjezdovek: Dík, pane Disney
Zatímco v poválečném Československu utahoval závity svých šroubů komunistický teror posílající neznámé táty od rodin i hokejové šampióny do jáchymovských koncentráků smrti, za velkou louží se v té samé době odehrával život z jiné planety. Ve Vermontu padesátých let se shromažďovala velkolepá lyžařská okázalost prudce bohatnoucí Ameriky. V roce 1959 tam založil nový skiresort Sugarbush … Pokračování textu Mladí, krásní a bohatí
Provozní koncepty Disneylandu a typického moderního horského střediska mají mnohem víc společných znaků, než si někdo může myslet. Napálené denní vstupné, žádné hodinové, sezónní pasy, resortem vlastněné hotely a restaurace. Jednu věc však u myšáka Mickeyho nedostanete. Jakmile jednou projdete přes turnikety Disney parku, nemůžete si koupit nic, co by neneslo Disneyho značku. Všechny čepice, … Pokračování textu Jak se horská střediska mohou inspirovat Disney bublinou
Na pozoruhodný kousek historie (i zlé časy zpětným pohledem vypadají romanticky) jsem narazil v pracovním archívu. Článek v The Denver Post z března 1973 – sice zpomalujících, ale stále ještě těch echt zlatých časů lyžování – cituje Dicka Basse, majitele o rok dřív založeného utažského Snowbird resortu. „Financovat Snowbird bylo vážně něco. Mít skiareál může … Pokračování textu Těžká doba skiareálů? Jenže doby jiné nebývají
Pan Karl Koller bez nadsázky zatřásl světem lyžařské výuky. V roce 1953 na Mezinárodním kongresu lyžařských instruktorů předvedl, jak ve své kitzbühelské lyžařské škole úspěšně používal 150- až 170centimetrové lyže k tomu, aby naučil začátečníky dělat jednoduché oblouky s paralelními lyžemi, čímž prvně v historii obešel tradiční postup od plužení k přívratu. Nebylo to jediné … Pokračování textu Otec krátkých lyží