V Americe denní skipas často stojí víc než víkendový pobyt v menším alpském středisku – a přesto se lidé na svahy hrnou. Evropané nad tím kroutí hlavou, studenti a příležitostní lyžaři hledají kompromis. Denní ceny tak nejen určují, kdo na

Parkování má jednu zvláštní vlastnost: nikdy není jen o parkování. Je to vždycky spor o prostor, který už někdo považuje za svůj, a jiný ho bere jako samozřejmý. O metr asfaltu, kus krajnice, pruh u silnice. O to, kdo přijel

Nová studie o pobytu v horké vodě po zátěži mi oživila (vcelku pekelné) vzpomínky z mého sportovního mládí, kdy jsem pravidelně roztápěl vojenskou maringotkovou saunu, abychom se do ní po tréninku zavřeli a testovali, kdo vydrží víc. Předmětná studie, publikovaná

Na konci února jsem publikoval text s provokativním titulkem Když lyžař zabije: Odpovědnost na svahu není hra. Téma vyvolalo živou debatu. Někteří čtenáři v něm viděli potřebnou připomínku reality, jiní spíš filozofickou úvahu, možná až přehnanou. V té chvíli šlo

Mnozí z nás i z vlastní zkušenosti ví, že ve vysoké nadmořské výšce se zhoršují kognitivní funkce. Dosud však není zcela jasné proč. V roce 1925 přišel významný fyziolog Joseph Barcroft, který se právě vrátil z průkopnické výzkumné výpravy do

Na silnici víme, kdo nese vinu. Na sjezdovce se často ptáme, zda vůbec nějaká vina existuje. Příběhy těžkých nehod a jedna vášnivá zahraniční debata otevírají otázku, kterou si české hory zatím kladou jen šeptem: má mít lyžař stejnou odpovědnost jako

Dnes už nejde o to, kolik stojí den na svahu. Skutečná otázka zní jinak: kdy a proč se z lyžování stal finanční nástroj, který trestá náhodné návštěvníky skiareálů a zvýhodňuje zasvěcené? Americká cenová spirála není excesem, ale logickým vyústěním modelu,

Že jízda na sportovní koloběžce představuje ideální – a nadto zábavné – propojení síly, vytrvalosti a techniky, věděli už legendární běžkaři skandinávských týmů, když na ní najížděli stovky kilometrů ještě v minulém století. A ví to čím dál víc sportovců