Vznik floridského Disney Worldu

Poté, co se potvrdil úspěch anaheimského Disneylandu, bylo jen otázkou času, kdy dojde na jeho východoamerickou verzi.

Walt často prohlašoval, že nesnáší pokračování a nechce se nikdy opakovat; byl názoru, že zkoušet duplikovat nějaký existující úspěšný model je známka lenosti a nedostatku invence. Proto jakákoli představa o novém Disneylandu vždy vycházela z premisy, že nepůjde o prostou repliku kalifornského parku.

Walta vždy deptalo motely a restauracemi ucpané bezprostřední okolí Disneylandu a věděl, že pokud kdy půjde na východ, bude muset stavět na o mnoho rozlehlejším prostoru. Jednak kvůli eliminaci náplavy přiživujících se podnikavců, jednak měl v hlavě spoustu nových snů o nových atrakcích, vyžadujících si své místo. Jak snil Walt Disney celý svůj život velké sny, tentokrát byly gigantické: zahrnovaly i vlastní letiště, průmyslový park s kompletní obslužnou infrastrukturou, dokonce celé vlastní město.

Plánovat východoamerický park začal Walt v roce 1959. Chtěl jej sice mít na východě, ale ne blízko vlastního pobřeží, aby se vyhnul konkurenci mořských pláží. Po špatných zkušenostech se spekulanty v Kalifornii podnikal veškerý průzkum v nejvyšším možném utajení. Jakmile se v roce 1963 rozhodli pro floridské Orlando, Disneyův právník Robert Foster začal pod falešným jménem Robert Price skupovat obrovské lány pozemků. V létě 1965 začaly o projektu psát místní noviny The Orlando Sentinel a ceny blízkých ploch vylétly ze $180 za akr na desetinásobek. Poslední pozemky Disney pořizoval za $80 tisíc na každý akr.

Lyžařský sen Walta Disneyho

Jednou z Waltových sportovních vášní bylo lyžování.

V roce 1938 jej vyhledal rakouský imigrant a lyžařský šampion Hans Schroll a ukázal mu panenskou oblast nedaleko kalifornského Lake Tahoe, dnešní Sugar Bowl. Přesvědčil Disneyho, aby se stal v novém skiresortu investorem. Za Disneyho peníze tam pak postavil lyžařskou chatu a po Waltovi pojmenovanou sedačkovou lanovku obsluhující hlavní kopec Mt. Disney.

V roce 1958 točil Disney ve švýcarském Zermattu film The Third Man On The Mountain a zamiloval si známou scenérii. Koupil pohlednici a poslal ji svým vývojářům do Kalifornie se strohým vzkazem: „Tohle postavte.“ (Rok nato v anaheimském Disneylandu otevřeli věrnou napodobeninu Matterhornu v poměru 1 : 10 s umělými stromy a vodopádem, na vrcholku posázenou skleněnými kuličkami pro věrnější ledovcový dojem. Bobovou horskou dráhu vedoucí skrz naskrz horou obsluhuje personál v bavorských krojích, hovořící s německým dialektem.) Walt se začal tamních Švýcarů vyptávat, jak se lyžařský resort provozuje, jak byl Zermatt naplánován, jak se tam starají o hosty. Rychle nabyl přesvědčení, že kdyby podobný provoz vlastnil, dokázal by vše navrhnout a zorganizovat mnohem líp.

Pár let nato, když byl Walt přizván jako klíčová osobnost do pořadatelského týmu zimní olympiády ve Squaw Valley, potkal se tam s bavorským expertem Willy Schaefferem. Ten později začal prozkoumávat jednotlivé západoamerické lokality pro Disneyho nový horský resort. Do úzkého výběru se dostal kalifornský Mammoth a několik míst v San Bernardinu poblíž Los Angeles.

It’s A Small World After All

Prakticky vzápětí po úspěšné olympiádě v roce 1960 začali v Disney studiích pracovat na třech instalacích pro světovou výstavu – Fordův Magic Skyway, GE Progressland a ještě na robotické figuríně prezidenta Lincolna pro pavilon státu Illinois.

Práce byly po celou dobu příprav vesměs ve skluzu, Lincolnův robot dokonce o několik týdnů nestihl slavnostní otevření události v dubnu 1964.

V létě 1963 si navíc vzpomněla Pepsi-Cola, dlouholetý věrný partner Disneylandu, že by potřebovala nějakou atrakci pro mezinárodní pavilon UNICEF, který sponzorovala. Narychlo si sjednali schůzku v Disney parku, Walt tehdy nebyl přítomen. Zástupci v Disneyho firmě však Pepsi odmítli, že už takhle své tři instalace nestíhají.

Když se o tom Walt dozvěděl, zrudnul vzteky a donutil manažera, aby hned Pepsi vzkázal, že pro ni atrakci Walt osobně zařídí.

Nejspíš nejlepší náborové video v oboru

Pracovat v lyžařské branži není žádný med, na druhou stranu pro spoustu lidí jde o téměř džob mladistvých snů: lyžování zadarmo, přístup k levné výbavě, práce v krásném prostředí, a ještě by se toho asi našlo. Přesto, střediska mají o lidi nouzi a po rekrutech vykazují konstantní poptávku. Notoricky známý hlavní důvod takového stavu, tedy […]

Disneyho Kolotoč pokroku

Firmě General Electric Walt nabídl svůj odložený koncept robotických figurín z neuskutečněného Edison Square projektu. Zabalil jej do nápadu kruhového divadla s otáčejícím se hledištěm pod názvem The Carousel of Progress, Kolotoč pokroku.

Scéna asi dvacetiminutového představení byla rozdělena na čtyři části; v každé byla vyobrazena domácí pohoda stejné rodiny v rozdílných časech – v roce 1890, 1920, 1940 a v tehdejší současnosti (1964).

Těžištěm show byla demonstrace technologického pokroku na elektrospotřebičích od GE. Kolem kruhové scény se otáčelo šestidílné hlediště, každá sekce pro 250 lidí (čtyři pro představení, pátá pro příchod a šestá pro odchod publika). Každou hodinu tak show s dokonalou reklamou na výrobky od GE shlédlo téměř 4 tisíce lidí.

GE si koncept Waltova projektu zamilovala a zaplatila si u něj vývoj tohoto odvážného řešení. To se povedlo a na světové výstavě působilo senzaci. Do pavilonu GE Progressland se stály hodinové fronty, přičemž Waltův nápad s hledištěm dokázal odbavovat zdaleka největší počty návštěvníků bez sebemenšího prostoje. Z šesté odchozí sekce publikum pokračovalo po pohyblivém pásu do vrchní části pavilonu, kde společnost GE prezentovala budoucnost na technologických demonstracích získávání energie ze slunce a atomu.

Marketingový průzkum mezi zámořskými skiresorty: Snapchat & Pinterest

Kolega Gregg Blanchard z americké centrály Inntopie se letos v létě pustil se do unikátní marketingové studie. Oslovil bezmála stovku horských středisek v Americe se specifickou sadou dotazů. Minule jsem pospsal jeho vývody týkající se Facebooku, Instagramu, Twitteru a YouTube, dnešní se budou týkat sítí Snapchat a Pinterest. Snapchat Pouhých 5 % respondentů za střediska […]

Marketingový průzkum mezi zámořskými skiresorty: YouTube

Kolega Gregg Blanchard z americké centrály Inntopie se letos v létě pustil se do unikátní marketingové studie. Oslovil bezmála stovku horských středisek v Americe se specifickou sadou dotazů. Minule jsem popsal jeho vývody týkající se Facebooku, Instagramu a Twitteru, dnešní se budou týkat sítě YouTube. Efektivita YouTube Ne tak jednoznačné výsledky jako u Twitteru nebo […]

Disneyho Ford Magic Skyway

Walt si uvědomoval, že pokud by se dokázal zapojit do organizace newyorské výstavy EXPO 1964/65, přineslo by mu to celou řadu výhod.

Jednou ze společností, s níž Walt jednal, byli General Motors, kteří se na EXPO nadšeně chystali s vlastním obrovským pavilonem Futurama a Disneyho asistenci nepotřebovali. Walt se obrátil na Ford, kde na jeho návrhy slyšeli. Dohodl se s nimi na výstavbě obrovského pavilonu Ford Wonder Rotunda obsahujícího spoustu nástěnných maleb, vnitřní zahradu či speciální orchestr složený výhradně z autosoučástek.

Hlavní atrakcí Fordova pavilonu byla okružní jízda zpět časem do pravěké historie lidstva na dráze nazvané Magic Skyway v posledních modelech kabrioletů značky. Nikdo je nepotřeboval řídit, auta se samočinně pohybovala po okruhu rychlostí asi 12 km/h.

Ford pro účely výstavy dodal 160 sériových aut, kompletně vykuchaných a vybavených rádiem s nahraným komentářem okružní jízdy pavilonem v šesti jazycích.

Marketingový průzkum mezi zámořskými skiresorty: Twitter

Kolega Gregg Blanchard z americké centrály Inntopie se letos v létě pustil se do unikátní marketingové studie. Oslovil bezmála stovku horských středisek v Americe se specifickou sadou dotazů. Minule jsem pospsal jeho vývody týkající se Facebooku a Instagramu, dnešní se budou týkat sítě Twitter. Efektivita Twitteru Twitter rozhodně nezažívá žádný uživatelský rozkvět a dalo se […]

Disney a newyorské EXPO

Walt toužil svůj Disneyland bez přestání rozvíjet. Měl představu, že park se bude stále měnit, a měl plno velkolepých nápadů na nové atrakce. Nedovolil však zprovoznit nic, co by precizně nefungovalo – a každá nová atrakce vyžadovala nákladný vývoj.

Dosavadní verze Disneylandu zkonzumovala veškeré peníze dynastie Disneyů i náklonnost ostatních investorů. Walt hledal cestu, jak otestovat nápady na nové atrakce a drahé jízdní mechanismy – nejlíp formou, kdy by někdo alespoň část gigantických nákladů zaplatil.

Jedním z mnoha nikdy nezrealizovaných rozšíření Disneylandu je projekt Edisonova náměstí, jímž měla končit Market Street – nová, vesměs rezidenční ulice projektovaná paralelně s hlavní třídou Main Street. Walt byl fascinován vynálezci a Thomas Edison patřil mezi ty, které obdivoval nejvíc. Na Edison Square plánoval postavit nákladnou divadelní atrakci, kde by namísto živých herců účinkovaly robotické voskové figuríny, demonstrující typický život v americké domácnosti před vynálezem elektřiny, krátce po rozšíření elektřiny a život moderní – moderní v tehdejší době konce padesátých let.

Projekt však ztroskotal na nedostatečné technické sofistikovanosti figurín – robotika tehdy byla v počátcích svého vývoje. Jelikož by chyběla hlavní atrakce, celý projekt Edisonova náměstí a k němu vedoucí Market Street se v tichosti uložil do archívu.

Walt Disney a olympijské hry

Pro rok 1960 byla přidělena zimní olympiáda kalifornskému Squaw Valley.

Squaw Valley bylo do té doby o přežití zápasícím zimním střediskem s jednou lanovkou, dvěma vleky, jednou chatou a jediným stálým obyvatelem – majitelem arerálu Alexandrem Cushingem.

Walt Disney byl požádán, aby vymyslel choreografii slavnostního zahájení a ukončení her i medailových ceremoniálů.

Disney nabídku přijal a současně shledal, že nikdo z pořadatelského výboru organizačním procesům nerozumí. Po dobu olympiády tedy do místa převelel štáby svých zaměstnanců z Disneylandu, kteří kulturní stránku her de facto zachránili před světovou ostudou.

Intuice v burzovním tradingu

Jakmile je jednou obchodníkem vybraná či vybudovaná metodologie naučena, poctivě odtestována a aplikována v trzích za konzistentní disciplíny a dodržování zásad money-managementu, myšlenky a emoce by už neměly jeho trading paralyzovat.

Disciplinovaný trader si časem vypěstuje zdravou dávku obchodnického nadhledu a uvolnění mysli, naučí se vyblokovat své ego a svůj mozek zaměstnávat v obchodech na plný výkon a kapacitu.

Právě v ten moment se začne rodit bezpochyby nejsilnější zbraň každého pokročilého tradera. Jeho vlastní obchodnická intuice.

Marketingový průzkum mezi zámořskými skiresorty: Instagram

Kolega Gregg Blanchard z americké centrály Inntopie se letos v létě pustil se do unikátní marketingové studie. Oslovil bezmála stovku horských středisek v Americe se specifickou sadou dotazů. V minulém článku jsem pospsal výsledky týkající se Facebooku, dnes se budou týkat Instagramu. Efektivita Instagramu Na rozdíl od minulého názorového nesouladu v případě Facebooku, zde se […]

Už 17 let. A dál stejně čerstvý Déjà vu mráz po zádech

Stěží si vybavím, co jsem dělal před týdnem, ale na to tehdejší úterní odpoledne těžko do smrti nezapomenu.

Bylo podobně hezky, jako se den vybarvil o pár hodin později v US. Někdy dopoledne jsem šel do lesa běhat, vrátil se kolem poledního – komfortně na otevření trhů kolem 14té hodiny našeho času.

Tuzemský internet tehdy byl víceméně pořád v plínách, na současné poměry pomalé a drahé bezdrátové připojení – pokud moc často nepadalo – bylo tím, co jsme tehdy považovali za vrchol nám dostupných technologií. Standardně jsem před otevřením trhů zapínal na TV přes Astru přijímanou CNBC, jež do velké míry suplovala dnešní internetový dez/informační přetlak.

Stejně i v ono úterý. Na CNBC panovalo typické líné ráno, David Faber a Joe Kernen tlachali o pitomostech. Nic nového.

Marketingový průzkum mezi zámořskými skiresorty: Facebook

Můj oborový kolega Gregg Blanchard z americké centrály Inntopie si letos v létě vyhrnul rukávy a pustil se do unikátní marketingové studie. Oslovil bezmála stovku horských středisek v Americe se specifickou sadou dotazů. V tomto článku začneme dotazy týkajícími se Facebooku. První se týkal efektivity Facebooku; Zde může překvapovat nedostatek konsenzu; 57 % má za […]

Proč to nedělá každý?

Ve svěží éřě časných devadesátek na byznys kurzech UCLA Anderson přednášela řada osobností svých oborů. Já měl štěstí na (mezi dalšími) Sira Johna Templetona. Nikdy nezapomenu jeho větu, která –nejen mně – dělala díru do hlavy: „Čím víc budete studovat spiritualitu, tím úspěšnější lidi z vás budou.“

Sir JT věděl, jak vzbudit a udržet tu nejvyšší hladinu pozornosti. Seminář začal větou: „Teď vám ukážu, jak si v akciích vydělat milion dolarů. Šťastnými vás to ale neudělá.“

Nejdřív se podělil o svůj životní příběh, včetně zlomové epizody ze svých studií na Yale, kdy přišel o finanční podporu rodičů – což se ukázalo být jeho určujícím životním požehnáním v přestrojení; blessing in disguise, jak to sám nazval.

Aby pak pokračoval v úvahách, co ohrožuje úspěšné obchodování typického investora. Co jej nutí pochybovat o dostatečnosti vlastní přípravy, plánování, schopností. Co sabotuje obchodníkovo sebevědomí.

Věci nejsou dobré a špatné. Naše vnímání je činí takovými

Pěkné prázdniny! Většina lidí – ačkoli o tom ani neví – nemá a nikdy neměla žádný problém finanční, vztahový či jakýkoli jiný. Kromě jediného – který je pronásleduje, kamkoli se hnou: problém s vnímáním.

Na ten problém existuje srozumitelné a jednoduché – ačkoli ne snadné – řešení.

Než se k němu dostanu, chci tu zmínit jeden příběh. Nikoli zbůhdarma – je totiž celý právě o vnímání. A pro každého z vás, kdo si jej teď přečtete, půjde spíš o test osobního vnímání věcí, než jen nějaký příběh.

Proč ignoruju tlachárny

Některým ze čtenářů to zjevně nepřestává vrtat hlavou, často mi s touhle otázkou píšou. Proč se apriori straním internetovým a sociálním diskuzím a komentářům, když jde o užitečnou interakci lidí společných zájmů?

Jakkoli za výstižnou považuju svou strohou odpověď „Nenapadá mě, co užitečného bych tam pro sebe našel“, nabízím v textu níže všem, které to zajímá, můj o krapet hlubší vhled na internetové diskuze tak, jak je vnímám a přistupuju k nim.

(Předesílám, že budu uvažovat odbornou, na burzovní trading specializovanou – a přiměřeně kultivovanou – diskuzní skupinu, ne nějakou primitivní výlevnu hromaděných frustrací typu zlopověstných komentářů na Novinkách.cézet.)

Tak jako téměř veškerý svůj svět (respektive jeho obyvatele), tak i účastníky webových diskuzí rozděluju ve svém vnímání do jednotlivých tříd, skupin. Či vrstev, chcete-li. Já s takovým termínem nemám problém; někteří z vás však mohou mít.

RR 82

Každý z nás má nějaké své nej- ikony, ne?

(Klidně si obraťte oči v sloup, nevadí mi počkat.)

Jeden z mé top pětky, ale nejspíš trojky. Herec, režisér, kovboj, lyžař. Frajer, chlap se lvím srdcem, Lev narozený totožně se mnou. V kristových 33ti si v Utahu založil horský resort, kde se dodnes lyžuje a dodnes pořádají filmové festivaly. Místo na Zemi, kde dělají věci jinak.

Miluju naprostou většinu jeho filmů, hodně si jich vyrobil sám a stojí si v nich za každým svým slovem a scénou. (Snažím se dělat to samý; ačkoliv o mě v tomhle komentáři nejde.)

Always look on the bright side of life

Rozkošný kousek geniálně jednoduchého – a třeskutě upřímného – marketingu dorazil z orienťácké Mekky těchto dní, švédského O-Ringenu. Kdo není zabedněný, toho velmi znepokojuje, pokud ne přímo decimuje a/nebo na živobytí ohrožuje, vůkolní dlouhotrvající sucho. Nikdy by mě nenapadlo, že mi bude stačit pokosit zahradu jedinkrát za rok, kdy navíc budu muset číhat na stav […]