Zkraje pulsujících devadesátek jsem se – coby tehdy aktivní ve veletržním byznysu – poznal na stánku klienta na frankfurtském Musikmesse s jedním charismatickým fousatým zjevem (se vzdálenými československými kořeny, jak mi potvrdil). Námezdní studiový baskytarista Leland Sklar se tehdy zdál být na vrcholu své kariéry; jenže neřekl bych, že by od té doby – a je to už sakra čtvrt století – sestupoval někam zpátky. Prostě řízek. Dnes je mu 68.
Jeho kariéru nijak podrobně nesleduju, nijak dvakrát spolehlivá Wikipedie nicméně tvrdí, že se podílel svými výstupy na vic než 2 tisících alb. Upřímně, neumím si to představit. Umíte vy? Prostě je to řízek.
Lelanda si však pokaždé všímnu coby stálého – a samosebou nepřehlédnutelného – doprovodu pana Phila Collinse; profíka, kterého v hudebním byznysu respektuju nejvíc spolu s pár – nemnoha – dalšími jmény.
Phil Collins si Lelanda doživotně bookuje na všechny své studiové nahrávky i živé koncertní šňůry kolem světa. Ve věku, kdy pánové jedou svý sedmý gumy.
Závidím jim tu vitalitu.
https://www.youtube.com/watch?v=bPuMohpkxZM
https://www.youtube.com/watch?v=XkokofW_3u8
https://www.youtube.com/watch?v=Db7AcuMYYNE