Džíny existovaly dávno před Wranglerem. V roce 1947 však značka spojila westernového krejčího s rodeovými jezdci a nechala je vytvořit kalhoty přímo pro život v sedle.
Jim Shoulders jezdil na býcích. Bill Linderman patřil k nejlepším všestranným rodeovým závodníkům své doby. Freckles Brown se živil stejným způsobem. V roce 1947 dostali nové džíny. Neměli se v nich fotografovat; měli v nich jezdit.
Blue Bell, výrobce pracovního oblečení ze Severní Karolíny, chtěl pod značkou Wrangler uvést džíny určené speciálně pro westernový trh. Místo aby o jejich podobě definitivně rozhodl někdo v kanceláři, dal prototypy lidem, kteří měli zjistit, co kalhoty vydrží na koni a při rodeu.
Vznikal kus oblečení, jehož potomka si můžete koupit dodnes. Příběh Wrangleru přitom nezačal na ranči ani v rodeové aréně, nýbrž u montérek.
Nejdřív byly montérky
Charles C. Hudson přišel roku 1897 do Greensboro v Severní Karolíně. Pracoval v továrně na pracovní oděvy, kde za přišívání knoflíků dostával 25 centů denně. Když továrna zkrachovala, Hudson a několik jeho kolegů koupili část šicích strojů a začali vyrábět vlastní overaly. Vznikla Hudson Overall Company, která se roku 1919 přejmenovala na Blue Bell Overall Company. Žádná westernová legenda – pracovní oblečení.
Firma rostla a roku 1943 koupila Casey Jones Company. S ní získala také obchodní značku, kterou její předchozí majitel téměř nevyužíval – Wrangler. Anglické slovo označovalo člověka, který se stará o koně či dobytek; pro výrobek, který měl přijít o čtyři roky později, se těžko hledalo vhodnější jméno.
Blue Bell ale potřebovala někoho, kdo bude vědět, jak mají kalhoty pro takového člověka vypadat. Našla ho ve Filadelfii.
Krejčí kovbojů se narodil v Polsku
Bernard Lichtenstein se narodil roku 1893 v Polsku do židovské rodiny. Ve čtrnácti letech odešel s rodinou do Spojených států a usadil se ve Filadelfii. Stal se krejčím.
Později začal šít oblečení pro rodeové jezdce a westernové performery a roku 1930 otevřel podnik pod jménem Rodeo Ben. Mezi jeho zákazníky patřili Gene Autry, Roy Rogers nebo Tom Mix. Country Music Hall of Fame jej označuje za prvního celebrity designéra westernového oblečení.
Blue Bell se na něj obrátila s jiným úkolem: tentokrát neměl vytvořit zdobený kostým pro filmového kovboje, ale měl navrhnout džíny pro člověka, který na koni skutečně jezdí. Lichtenstein už věděl, jak má kovboj vypadat; teď měl vyřešit, co potřebuje, když několik hodin sedí v sedle.
Džíny stavěné kolem sedla
Obyčejné džíny mohou na stojícím člověku sedět výborně; kůň však jejich konstrukci prověří zcela jinak. Jezdec má celé hodiny pokrčené nohy, pohybuje se v sedle, třením zatěžuje látku a sedí na místech, která člověk při chůzi téměř nevnímá. Tvrdý šev, nevhodně umístěný nýt nebo nízký pas přestanou být drobností.
Rodeo Ben proto upravoval kalhoty podle způsobu, jakým je kovboj používá. Vyšší pas pomáhal držet džíny na místě při jízdě. Sed a stehna musely poskytovat prostor k pohybu. Sedm poutek drželo široký westernový opasek. Nohavice měly dost místa na kovbojské boty.
Důležité byly i detaily, které skoro nejsou vidět. Ploché švy omezovaly místa, která mohla při dlouhém sezení tlačit. Konstrukce zadních kapes a nýtů měla chránit jezdce i sedlo. Kovové části, které u běžných pracovních kalhot nepředstavovaly problém, mohly drahé kožené sedlo poškrábat.
Kalhoty měly fungovat na kovboji – a jestli skutečně fungují, měli rozhodnout sami kovbojové.
Zkušební laboratoř jménem rodeo
Blue Bell dal nové džíny k testování profesionálním rodeovým jezdcům. Mezi nimi byl Jim Shoulders. Nebyl vybraný proto, že v klobouku dobře vypadal; během kariéry získal šestnáct světových rodeových titulů – sedm v jízdě na býku, čtyři v bareback ridingu a pět titulů all-around. Patří k největším postavám amerického rodea.
Vedle něj prototypy zkoušeli Bill Linderman a Freckles Brown. Jezdili v nich, namáhali je, posuzovali střih. Výrobce jejich zkušenosti používal při dalším vývoji. Při rodeu v Madison Square Garden dostávali nové džíny k používání i další závodníci.
Wrangler nezačal tím, že kovboje použil k prodeji džín – nechal kovboje, aby mu pomohli džíny vytvořit. Shoulders se roku 1948 stal oficiálně spojenou tváří značky. Jeho vztah s Wranglerem nakonec vydržel desítky let.
Z původního poválečného střihu mezitím postupně vyrůstaly džíny, které dostaly jedno z nejslavnějších čísel v historii westernového oblečení: 13MWZ.
Z prototypu 13MWZ
Rodokmen prvních modelů Wrangleru není úplně jednoduchý. Původní džíny Rodeo Bena se objevovaly pod označením 11MW a později 11MWZ. Z této vývojové linie vznikl model 13MWZ Cowboy Cut, který se stal nejznámějšími kovbojskými džínami značky.
Kolem významu jednotlivých písmen a číslic vzniklo za desetiletí několik výkladů a firemní historie dnes některé rané modely popisuje jednodušeji, než dovolují dochované katalogy a sběratelské prameny. Pro člověka, který si kalhoty oblékne, je důležitější něco jiného – 13MWZ přežil.
Móda měnila výšku pasu, šířku nohavic, barvy denimu i způsob, jakým se džíny nosily; Wrangler svůj Cowboy Cut dál vyráběl. Vezmete-li dnešní 13MWZ, pořád na něm najdete řešení problémů, které Rodeo Ben a jeho rodeoví testeři řešili před desítkami let: vysoký pas, sedm poutek, prostor přes sed a stehna. Nohavice, která přejde přes kovbojskou botu. Ploché švy.
Člověk se změnil méně než móda kolem něj – a kůň už vůbec.
Kovboj nebyl reklamní kostým
Wrangler mohl po několika letech westernovou identitu opustit a začít prodávat džíny komukoli. Místo toho se usadil uvnitř rodea.
Jim Shoulders byl začátkem dlouhého vztahu mezi značkou a profesionálními jezdci. Roku 1974 se Wrangler stal první westernwearovou značkou oficiálně podporovanou Professional Rodeo Cowboys Association. Spojení pokračovalo další desetiletí.
Wrangler se objevil na závodnících, kolem arén i na National Finals Rodeo. Roku 2001 se stal prvním titulárním sponzorem této vrcholné rodeové akce v Las Vegas. Vazba přežila do současnosti. Wrangler zůstává partnerem profesionálního rodea a model 13MWZ prodává jako oficiální soutěžní džíny ProRodeo.
Western nebyl kostým, který si značka oblékla kvůli reklamní kampani; mnohem víc představoval prostředí, v němž její nejznámější výrobek vznikl.
Z rodeové arény do celé Ameriky
Kdyby Wrangler zůstal jen mezi rodeovými jezdci, nikdy by se z něj nestala světová značka. Už roku 1962 otevřel Blue Bell továrnu v Belgii a Wrangler začal výrazněji pronikat do Evropy.
Doma se mezitím kovbojská značka učila mluvit i k Američanům, kteří na koni nikdy neseděli. Jednou z cest byla country music. Wrangler oblékali hudebníci a značka se později spojila například s Georgem Straitem, který hrál hlavní roli ve filmu Pure Country.
Jiná cesta vedla úplně jinam. Na začátku osmdesátých let se modrožluté barvy Wrangleru objevily na voze Dalea Earnhardta v NASCAR. Kovbojské džíny najednou patřily také k obrazu člověka, který strávil nedělní odpoledne u oválu a nikdy nevstoupil do rodeové arény. Spojení nebylo tak vzdálené, jak by se mohlo zdát.
Rodeo, country a NASCAR oslovovaly část stejné Ameriky. Wrangler se z kovbojských džín stal americkou značkou, aniž by kvůli tomu musel kovboje opustit.
Co si vezmete do práce
Téměř osmdesát let po prvních džínách Rodeo Bena se na internetových fórech farmářů a stavebních dělníků stále objevuje Wrangler v úplně obyčejné otázce: „Co si mám vzít do práce?“ Někteří doporučují Cowboy Cut, jiní Wrangler Ranger. Někdo tvrdí, že mu Wrangler vydrží déle než jiné džíny. Další má přesně opačnou zkušenost. Část diskutujících celou otázku vyřeší ještě jednodušeji – kupují levné pracovní kalhoty, protože vědí, že je stejně zničí.
Pro výrobce pracovního oblečení je to možná pozoruhodnější než všechny westernové reklamy. Wrangler může být módní značka, kulturní symbol i kus americké ikonografie. Lidé se však pořád dohadují, jestli jeho kalhoty něco vydrží při práci.
Tím se zabýval Charles C. Hudson, když na konci devatenáctého století začal šít overaly.
Wrangler dnes
Firma kolem značky se mezitím několikrát změnila. Blue Bell se roku 1986 stala součástí VF Corporation. Ta v roce 2019 oddělila svou jeansovou divizi do nové společnosti Kontoor Brands, pod kterou dnes patří Wrangler i Lee.
Korporátní vlastnictví se změnilo, 13MWZ zůstal. Pořád se prodává jako Cowboy Cut. Pořád je spojený s profesionálním rodeem. A pořád v jeho konstrukci zůstávají prvky, které dávají největší smysl ve chvíli, kdy si člověk místo na židli sedne do sedla.
V roce 1947 dostali Jim Shoulders a další rodeoví jezdci nové kalhoty a měli zjistit, zda se v nich dá jezdit. Od té doby se kolem nich změnilo skoro všechno.
Kovboj však pořád sedí na koni podobně – a Wrangler mu pořád šije džíny kolem stejného problému.