…A vy

Písmo: A ++ A --

Kdo mě zná, ví, že lidskou společnost za každou cenu nevyhledávám. Nedobře snáším davy a člověčí stáda. Ne, že bych lidmi opovrhoval; jsem rád sám. Sám preferuju být i v kyberprostoru. Na diskuzních fórech, faceboocích, skypech, emailech nikoho netrpělivě nevyhlížím.

Z prostého důvodu. Když bývá člověk často a snadno dosažitelný, extrémně to ubírá z jeho produktivity. A já produktivní potřebuju i chci být.

Tak jako každý, i já mám zdánlivou volbu – buď se nonstop starat o komentáře k tomu, co se děje, anebo o TO, co se děje. Což reprezentuje dva vzájemně málo související světy.

Nemám moc času a energie číst všechno, co bych chtěl, natož abych to svoje nejcennější vědomě utloukal plkáním. Přijímat, zpracovávat a vypouštět nepotřebné informace stojí čas a energii, obvykle zbytečně vynaložené. Což často nedokážu předem rozpoznat. Proto preferuju se o komentování nestarat.

Sám navzdory tomu, že nejsem od přírody žádný diplomat a servíruju věci natvrdo, snažím se psát i jednat bezelstně, držím si konzistentní názory a chci, aby lidi tušili, co ode mě můžou čekat.

Člověk nakonec ani tak nelituje co udělal, jako toho, co neudělal.

Blog Kravskej Kluk Tom Repik 6Pokud máte důvod dát mi o sobě vědět privátní cestou, prosím použijte formulář níž na této stránce. Nikomu negarantuju reakci; pokud někomu připadá, že s ním adekvátně nekomunikuju, nejspíš to tak skutečně je a může to mít plejádu důvodů – od těch že nechci, nepotřebuju, nemůžu, až po třeba ty osobní.

Každý nicméně má možnost mi dobrý důvod k reakci dát, to považuju za fér.

Nejsem k mání kdykoli kdekomu, jistému mně apelujícímu živočišnému druhu ale přeci.

Lidem, co chovají respekt k promyšlenějšímu vyjadřování se, mají empatii, zaujetí pro myšlení, odvahu k zodpovědné provokaci i respekt k oponentuře. Kteří principiálně preferují svobodu před iluzí bezpečí – žádnou klec s pravidelným krmením, ale divočinu; neznámou, tajemnou, sice nebezpečnou, ale bez mříží.

V níž mohou brát osud do vlastních rukou.

Kteří vnímají svět spíš srdcem, jak učí liška Malého prince; nejsou okázale pozitivní za každou cenu, ale před pěkným nezavírají oči.

A oceňují, že navzdory všemu, co nás právem otravuje, máme to nezasloužené štěstí žít v době, o jaké by si libovolné předchozí generace mohly nechat zdát. V překrásné zemi, kterou nikdo neokupuje, v níž se běžně nechodí s kvérem na krku, ve svobodě číst si, myslet si i říkat, co chceme.

V prosperitě, jež je pro 9 z 10 pozemšťanů nedostižným Pohádkolandem.

Od takových lidí rád – kdykoli – uslyším.

Vaše jméno (vyžadováno)

Váš email (vyžadováno)

Předmět

Vaše zpráva

Zadejte kód: captcha