Jakmile je jednou obchodníkem vybraná či vybudovaná metodologie naučena, poctivě odtestována a aplikována v trzích za konzistentní disciplíny a dodržování zásad money-managementu, myšlenky a emoce by už neměly jeho trading paralyzovat.
Disciplinovaný trader si časem vypěstuje zdravou dávku obchodnického nadhledu a uvolnění mysli, naučí se vyblokovat své ego a svůj mozek zaměstnávat v obchodech na plný výkon a kapacitu.
Právě v ten moment se začne rodit bezpochyby nejsilnější zbraň každého pokročilého tradera. Jeho vlastní obchodnická intuice.
Nyní – pro úspěšné obchodování vykultivovat si intuici není nezbytně nutné.
Jednoduchá, solidní, robustní metodologie, svědomitě na papíře odtestovaná (jednak zpět na historických datech a potom dostatečně dlouhou dobu na základě aktuálních tržních podmínek), zabalená do detailního obchodního plánu, disciplinovaně a důsledně aplikovaného, má velmi slušnou šanci na úspěch sama o sobě.
Vědomě píšu „šanci“, jelikož v téhle branži žádné jistoty neexistují. (Přinejmenším na výdělečné straně ne.)
Nicméně seriózní, na sebe nároční jedinci, kteří si svou intuici umí vyšlechtit, budou mít v trzích vždy neoddiskutovatelně navrch proti ledabylým hejholům, jichž se pohybuje v tradingu pokaždé většina. Ostatně jako v kterémkoli jiném prostředí.
Intuice bývá lidmi zhusta považována za cosi mytického, shůry seslaného, dostupného jen zlomku vyvolených. Tak to ale není.
Ryzí intuice je vyjádřením MNOHALETÝCH praktických zkušeností, pravidelného disciplinovaného obchodování, sledování trhů a analýzy jejich chování na denní bázi. Je to odraz konzistentně a s vírou používané metodologie, zarytý hluboko do obchodníkovy šedé kůry.
Intuice se tak nově stává neoddělitelnou součástí dané metodiky, při pohledu zvenčí nezřídka MYLNĚ se jevící jako nedodržování či překrucování systému pravidel. To když třeba obchodník použije agresivnější vstupní taktiku, než je v jeho programu obvyklé; nejde však o nedisciplinovanost, nýbrž vědomě zvolený a s chladnou hlavou činěný krok založený právě na rostoucím citu pro trh/cenu a dlouhodobé zkušenosti s nimi.
Mnoho nedisciplinovaných a profesně zazelena utržených obchodníků však rádo intuicí nazývá každé své střílení od boku, které jim občas vyjde, jindy ne – v závislosti na štěstí, či líp řečeno na náhodě. Taková věc ale nemá s čirou, autentickou obchodnickou intuicí ZCELA NIC společného.
Trader, jenž má za sebou roky poznávání a zažívání formací cenové aktivity trhů v opravdových (tedy nikoli hypotetických) pozicích, který se naučil vnímat puls cenové aktivity mnohavrstevným pohledem v různých časových rámcích grafů (což je s trochou cviku a pevné vůle snazší, než se na první pohled jeví), který své metody aplikuje disciplinovaně a s důsledností, který se naučil využívat svou hlavu v plné její kapacitě a který si navíc začal kultivovat i intuici… takový trader v žádném případě – a nikdy – není odkázán na náhodu a štěstí.
Ani moje obchodování není odkázáno na náhodu a štěstí. Moje obchodování je řízené, kalkulované, vždycky držené pod kontrolou. Samozřejmě, že není v mé moci určit si výsledek specifického individuálního obchodu, do něhož se pouštím. Vždy jsem ale schopen určit, který obchod má vyšší pravděpodobnost k úspěchu – na základě vlastních znalostí, zkušeností, a řečené intuice.
Ne, nemůžu si určovat konkrétní jednotlivé zisky a ztráty, vždy ale můžu používat taktiky a strategie money-managementu, abych limitoval potenciál svých ztrát a chránil svůj zůstatek. Pokaždé si můžu libovolně nastavit hodnotu svých stopů a dynamicky tak kontrolovat zdravou rovnováhu mezi snižující se riskovanou částkou, uzamknutím si pozic do nevratného profit-statusu či záměrným dovolením velkorysejšího „dýchacího prostoru“ pro předpokládanou běžnou fluktuaci ceny v zájmu setrvání v pozici pohybující se mým směrem, atakdál.
Teorie nahodilosti a štěstí se na mé obchodování neaplikuje. Či aplikuje v nejmenší možné míře, ať to vyjádřím férověji.
Přirozeně, že po určitý časový úsek můžu vykazovat ve svých obchodech zhruba 50/50 úspěšnost; ani v takovém případě však nepůjde o nahodilost, jež by měla mít na mé výsledky určující vliv.
Moje ztráty bývají minimální a plně kontrolované (s výjimkou občasných případů tržních anomálií, do nichž proti své vůli spadnu – typicky otevíracího gapu přes mé stopy anebo na SL exitu při letící ceně, produkující nadstandardní skluz v plnění); moje ziskové trady však mívají neomezený potenciál.
Jednou si můžu uškubnout jen pár babek pro pokrytí komisí – to pokud se trh od něčeho odrazí, obrátí se zpátky a já jsem venku na stažených stopech. Jindy už ale může jít o slušný, a ještě jindy o opravdu šťavnatý výsledek, podpořený třeba přidáním si do pozic po stažení základních SL do profit zóny.
Výsledek netuctový a noblesní jak Čajkovského klavírní 1 – b moll.
Ještě ke zmíněným základním stopům. Čas od času se nějaký větrem ošlehnutý trader nechá obdivovat, že obchoduje bez nich a používá pouze SL mentální, protože (cituju jednoho takového): „používat pevné stopy znamená servírovat skalperům své peníze přímo pod nos“.
Předně – nemám, co bych chtěl na takovém výroku opravovat.
Ztrátové obchody jsou každodenní součástí naší hry – o tom je zbytečné se přít či předstírat, že nejsou. Avšak nepoužívat pevné SL znamená pro drtivou majoritu všech traderů (a bez výjimky pro všechny obchodnické zelenáče) GARANTOVANÉ vyčistění obchodnického účtu. Je jen otázkou času, kdy nepříznivá situace uhodí a ukáže svou ničivou sílu.
Jako chtít chytat nůž padající z kuchynské linky ještě ve vzduchu. Párkrát se vám může poštěstit chytit jej za násadu, dřív či později ale budete litovat. Nechte tu věc dopadnout na zem.
Jen ostřílený obchodnický veterán s mnoha zacelenými jizvami po břitech nožů, vysokým účtem, železnou disciplínou a lví kuráží tu může být výjimkou. Pasuje tahle definice právě na vás osobně? Jestli ne, chraňte si svůj zadek v pozici vždy pevným stopem či jinou vhodnou – například opční – plnohodnotnou alternativou krytí.
Jsou metodologie, co v sobě obsahují relativně významný díl volnosti vlastního úsudku a subjektivity. Poměrně často budou dva účastníci vidět ve stejném trhu za použítí totožné metodiky dvě velmi rozdílné věci. Což je úplně v pořádku: už pouhý fakt, že jeden z nich aplikuje konzervativní vstupní politiku a druhý vstoupí do obchodu agresivněji, může vyprodukovat dramaticky rozdílné obchodní výsledky.
Jiné metody mnohem víc bazírují na mechanické systematičnosti signálů a produkují specifické vstupní i výstupní parametry, které budou většinou jejich uživatelů přečteny a aplikovány totožně anebo velmi podobně. Což je taky v pořádku.
Jedna věc, která by však měla zůstat základní konstantou KAŽDÉHO systému, programu či metodologie, je ochrana kapitálu. Říkejme jí money-management, řízení rizik, připostrašenost o své peníze anebo jakkoli jinak – pořád půjde o stejnou věc. Úspěšnost a dlouholetá proslavenost KAŽDÉHO obchodnického systému stojí a padá na principech ochrany kapitálu.
Stejně jako trvání kariéry každého jednotlivého obchodníka.
Kariéry – zejména v začátcích – křehké, jak kostní porcelán.
Můžeme být víc či míň agresivní při vstupování do pozic (chceme-li to), ale takřka vždy potřebujeme být velmi defenzivní na svých exitech.
Poté, co vstoupíme do obchodu, trh se buď hne naším směrem a dovolí nám zamknout si pozici do ziskového statusu, anebo se nepohne – a obvykle nás vystopuje ven. Tenhle proces je mimo naši kontrolu – v takovém okamžiku se jednoduše musíme podvolit aktuálnímu momentu pohybu ceny a zůstat emočně nepřipoutaní k vyvíjejícímu se výsledku obchodu.
Co ale musí za všech okolností zůstat pod naší kontrolou, je limitování risku. Každá naše pozice musí být ošetřena pevným SL či jeho vhodnou opční alternativou.
Prakticky zcela pod kontrolou můžeme mít i průběh obchodu poté, co cena potvrdí naše předpoklady a hne se naším směrem. Máme volbu své parametry podle vyvíjející se situace libovolně rektifikovat, zkoušet nalézt optimální rovnováhu mezi minimalizováním rizika a snahou zamknout pozici do co nejlepšího jistého profitu.
Můžeme chtít část své expozice konzervativně uzavřít s decentním ziskem brzy potom, co se cena dostante do naší profit zóny – občas je zdravé a žádoucí poslechnout si cinknutí kasy… zatímco nechat zbytku svých pozic volný prostor k dýchání a dalšímu progresu.
A pokud se cena znenadání začne chovat zmateně, nevypočítavě, příliš divoce, nebo naopak zpomalí a zastaví se – zkrátka kdykoli se nám nebude líbit, co naživo v trhu vidíme, vždy můžeme redukovat svůj risk přitažením si stopů libovolně těsně. Anebo vystoupením ven okamžitě, za ATM, bez ohledu na nastavené nedotčené SL/PT parametry.
Protože i to je intuice. Nelíbí se mi, co v trhu vidím? Ustoupím mu stranou. Podobně, jako když proti mně půjde ve tři v noci temnou ulicí nametená banda Baníkovců, nemajících do čeho říznout.
Ztráty jsou běžnou součástí tohoto byznysu a vždycky budou. Jde o to snášet je když už ne s noblesou, aspoň emočně odtaženě.
Snáz se to píše než praktikuje, vím.
Tom