Před padesáti roky zemřel pan Walter Elias Disney, muž s duší dítěte. Též geniální inovátor, vynálezce tematického parku a nechybělo moc, aby i lyžařský evangelista.
Výzvy jsou překážkami, jen když o nich tak přemýšlíme. V téhle jediné větě se pro mě osobně skrývá odkaz životního příběhu člověka, který předefinoval pravidla zábavního průmyslu – o čemž koneckonců píše kdejaká encyklopedie. Míň se ví, že Disney zachránil před blamáží jednu zimní olympiádu, a že nebýt jeho předčasné smrti, zřejmě by vytýčil nové standardy v horské branži.
Neznám vailského marketéra, který by nebyl vybaven nadprůměrnými znalostmi Disneyho principů – a to jak z frontendové spotřebitelské strany, tak zejména ze zákulisní, dodavatelské. Prakticky nonstop je někdo vailský na studiích v Disney parcích či v centrále Walt Disney Imagineering v kalifornském Glendale, vývojové laboratoři největší zábavní říše planety, odkud veškeré koncepty vycházejí a kterou do roku 2007 vedla disneyovská legenda s československým jménem, pan Martin Sklar. Následující zákulisní zajímavosti od něj a jeho týmu nejspíš v žádných encyklopediích nenajdete.
Mrkev na klacku
Walt Disney byl excelentním psychologem, a kde mohl, používal princip pověstné mrkve pověšené před očima ve formě vizuálního magnetu. Když vstoupíte do kteréhokoliv z Disney parků, stanete na počátku historické třídy Main Street – jediného místa, kudy se do parku dostat. V dálce v ose třídy jak silný magnet spatříte opulentní zámek Šípkové Růženky – magnet tím silnější, kolik dětí s sebou povedete. Ovšem než se k zámku dostanete, shledáte se stát na kruhovém náměstí. To vás ponouká vybrat si ze čtyř směrů do jednotlivých tematických parků, z nichž každý už nabízí svůj vlastní vizuální magnet, novou mrkev na klacku.
Walt byl od mala fanatickým milovníkem parních vlaků; že jsou součástí každého z Disney parků, není žádnou náhodou. Plně funkční model vlaku v 1/8 zmenšeném poměru si nechal postavit v rozlehlé zahradě svého domu v Holmby Hills; asi 800 metrů dlouhému železničnímu okruhu nechyběl 15 metrů dlouhý most na pilířích a třicetimetrový tunel. Když však skrz něj Walt poprvé projel, byl zklamán – tunel byl rovný a bylo vidět z jednoho konce na druhý. Hned nechal tunel přestavit, aby obsahoval zatáčky a pasažér tak nevěděl, co se bude dít.
Stejný princip čehosi tajemného, kdy vstoupíte a netušíte, co vás čeká a kam vás cesta zavede, je přítomen nejen u většiny temných jízd v Disney parcích, ale i u tak běžné situace, jako je uspořádání fronty u vstupu. Každý návštěvník jakéhokoli Disney parku si dobře pamatuje, že cesta k turniketům jednotlivých atrakcí je záměrně nepředvídatelně zamotána a obsahuje řadu přípravných scén, žánrově obohacujících příběh, který na zákazníka čeká – a vzbuzuje tím jeho očekávání a vzrušení.
Odkaz nám všem
Před Disneylandem (detailněji o něm v následujících článcích této rubriky) žádný tematický park neexistoval. Koncept vymyslel Walt Disney, aby svůj projekt odlišil od běžných zábavních parků. Žánrem Disneylandu byl sám Walt Disney. Po Disneylandu se jak houby po dešti začaly klubat desítky, stovky různých kopií. V Las Vegas měl dokonce vzniknout Bible Land s horskou dráhou nebesy, vozíky v designu obláčků a obsluhou v převleku andělů. Plejáda jiných pseudo tematických parků vznikla a brzy skončila – zejména proto, že byly vyprojektovány a otevřeny prvoplánově pro peníze. Walt Disney už měl vyděláno, když se do svého snu pustil. Jeho motivací byla ryzí láska.
https://youtu.be/hVzz-Y5NNoc
[kontaktlink]
Vyšlo v tištěném magazínu SNOW 99, 2016