Schválně – přišel vám už někdy na mysl následující paradox?
Lyžařský průmysl zhusta sponzoruje nejrůznější sportovní esa, jejichž zviditelnění pak hledí využít při propagaci svého byznysu směrem k široké veřejnosti. Nejspíš v logice, že hvězdy/ hvězdičky závodních tratí a ramp snowparků budou tou pravou inspirací typickému lyžařskému BFU.
Nějakému týnejdžrovi možná; nejsou však dlouholetou, chronicky jak přes kopírák všude vzývanou modlou lyžařské branže – rodiny s dětmi?
A pro takovou lyžující mámu od dětí – kdo nebo co je asi inspirací?
Její sny budou v tomto ohledu asi trochu jednodušší. Nejspíš představa své spokojené rodiny někde v příjemném prostředí za slunečného dne na dobrém sněhu. Něco podobného.
Kdo ji tedy může inspirovat?
Co třeba ostatní lyžující mámy v pěkných rodinách?
Ne těch katalogových, umělé štěstí předstírajících rodinách, typicky poskládaných z neznámých modelů a herců na volné noze a antidepresivech. Nýbrž rodinách reálných, funkčních, které opravdu lyžují a rutinně bývají k vidění na sněhu.
Pointa, k níž mířím: co kdyby horské středisko zasponzorovalo formou nějaké pozornosti typu skipas, pobyt atd. namísto (anebo kromě) typických celebritiček taky nějakou obyčejnou, neznámou rodinu z Prahy, Brna, či jakékoli jiné – pro skiareál zajímavé – aglomerace?
Aby pak natočilo podobnou reklamu na opravdovost, jako třeba Park City nebo Tamarack níže?
https://youtu.be/EPzm-VhG7fc
Tyto rodiny přestaly být anonymními no-name tvářemi z davu. Od resortu se jim dostalo krapet pozornosti typu, jaká obvykle náleží jen hvězdám. Za to se staly robusní součástí střediskového příběhu a jeho brandu. Ryzí, solidní, uvěřitelnou součástí.
Právě za takovýto typ organické, pravdivé reklamy v branži brojím. Vyzdvihuju ty povedené a pošklebuju se hloupým.
Jeden dovětek.
Ona všemi (nejen) skiareály vytrubovaná mantra rodiny běžně znamená rodiče (v množném čísle) a děti. S tím, že jediná proměnná v ceně rodinných balíčků odvisí od počtu dětí v rodině.
Jenomže známe statistiky. Okolo poloviny všech manželství dřív či později končí rozvodem, nadto mnoho dětí se rodí do neúpné rodiny. Skiareály si této skutečnosti příliš nevšímají, zdá se.
Přitom setrvale přichází o zákazníky a zoufale je zkouší krást jeden druhému.
Netvrdím že hlavním ani jediným – přesto jedním z důvodů takového stavu je (bezpochyby nákladný a stresující) rozvod v rodině.
A pokud rodiny s jedním rodičem jsou čímsi běžným, proč by neměly existovat adekvátně cenově přizpůsobené rodinné skipasy pro jednoho dospělého a jedno a víc dětí?
Čest existujícím výjimkám, jež vychází single rodičům vstříc.
[kontaktlink]