Nové technologie údržby svahů: Chytré rolby

Písmo: A ++ A --

Digitální mapování a poziční sledování na bázi GPS umožňuje dostat sněhový management skiareálů na novou úroveň.

Kontrola nakládání se sněhovým povrchem je novým módním tématem oboru. Zahrnuje nejen výrobu sněhu, nýbrž i jeho přesuny a úschovu či výstavbu a tvarování sněhových objektů. Sněhová nadprodukce nebo chybné rozmístění sněhu mohou poznamenat ekonomické zájmy skiareálu podobně negativně jako silvestrovská obleva. Efektivní sněhový management dovolí středisku otevřít dříve, zůstat v provozu déle a současně šetřit peníze.

Jednou z nejnovějších cest, jak maximalizovat sněhový potenciál horských resortů, je na systému GPS založená metodika kontroly sněhového povrchu. Tato technologie umožňuje rolbařům i manažerům středisek precizně pracovat s výškou sněhové pokrývky v kterémkoli místě areálu a odstraňuje tak z jejich práce většinu odhadů a věštění. Středisko tím ušetří za nadbytečné rolbování, zasněžování i pracovní sílu.

Je zjevné, že takováto technologie nebude levná; zejména počáteční náklady na instalaci systému a mapování terénu areálu se pohybují v řádech desetitisíců eur. Nakolik se taková investice skiresortu vyplatí, je třeba posuzovat individuálně; některá střediska mohou zaznamenat okamžitou návratnost, zatímco u jiných bude křivka rentability pozvolnější. Záleží, do jaké míry je středisko závislé na technickém zasněžování, jak početnou flotilou roleb disponuje, jak zkušeným personálem, jak účelně bude systém využívat a také – ostatně jako vždy – na vlastním počasí v průběhu zimy. Jisté se zdá být jedno – skiareál, který se rozhodne tuto technologii nevyužít, těžko kdy docílí optimalizovaných provozních nákladů v průběhu celé sezóny měrou, do které to je dnes možné.

GPS technologie nejenže se v dohledné době nikam nevytratí, nýbrž se poměrně rapidně začnou stávat standardními součástmi vybavenosti moderních provozů. Ne, že by u současných pionýrských verzí neexistovaly oblasti k dalším zdokonalením anebo rozšíření funkcí; pro (zejména větší) střediska nicméně nastává vhodná doba o této relativní novince přinejmenším začít uvažovat a posuzovat, co by taková investice znamenala pro jejich specifické provozní poměry.

Níže v textu prohlédnu s asistencí národních zastoupení značek dva stávající produkty, jež jsou na soudobém tuzemském trhu k dispozici: systém SnowHow výrobce Prinoth a systém SNOWsat výrobce Kässbohrer PistenBully, oba pracující na podobném principu. Nejprve během léta zmapují holý terén svahů skiareálu za pomoci leteckých snímků a laserového měření a následně vytvoří digitální mapu terénu s možností zanést do ní vše, co rolbaři potřebují vidět – například hydranty, rozvodné skříně, děla, zábradlí ve snowparku, skalní sráz nebo kiosek s občerstvením.

Sensory umístěné na rolbě pak umožní GPS systému v reálném čase vypočítat výšku sněhu v každém místě, s deklarovanou přesností na pár centimetrů. Rolbař i manažer střediska přesně vidí, s jakou vrstvou sněhu lze v každém místě pracovat. Středisko, které je do velké míry závislé na technickém sněhu, může ušetřit nemálo prostředků tím, že prakticky eliminuje jeho nadvýrobu. Součástí obou systémů je funkce dispečinku propojená s počítači vedení střediska, což dovoluje dále optimalizovat náklady spojené s provozem strojového parku střediska, ale například i zpětný monitoring pohybu jednotlivých roleb v případě nehod či jiných událostí.

Prinoth: SnowHow
Výrobce Prinoth v partnerství s dodavatelem Leica Geosystems nabízí vlastní systém sněhového managementu SnowHow, skládajícího se ze tří částí: dispečinku roleb, kontroly výšky sněhové pokrývky a výcviku obsluhy. Dispečink sleduje data, která pomáhají vylepšit praktický provoz – například čas, kdy rolby běží naprázdno, rychlost rolbování nebo optimalizaci tras rolbování. A protože se tyto technologie rychle vyvíjí, výcvik jejich obsluhy je pevnou součástí programu.

Klíčovým prvkem systému je měření výšky sněhové pokrývky. Na rolbě jsou umístěna dvě měřicí čidla, další tři na radlici. To umožňuje kompletní 3D modelaci terénu včetně členitých objektů ve snowparcích. Stejná tři čidla mohou být umístěna na sněžnou frézu do U ramp. Tato trojice čidel pomáhá rolbaři docilovat přesných úhlů a rozměrů překážek pod nejpřísnějšími kritérii, například při FIS soutěžích. S 3D zobrazením a ukládáním do paměti pak lze stavět ty samé překážky v totožném provedení a rozměrech sezónu po sezóně. Na monitoru v kabině řidiče se v reálném čase zobrazuje šest různých pohledů (včetně bočního) na stroj a jeho přesnou pozici v podrobné mapě střediska.

Neméně důležitým benefitem systému je schopnost efektivnější výroby sněhu a hospodaření s ním. Typická sjezdovka každý den přijde o jisté množství sněhu vinou běžného provozu lyžařů a sluneční expozice. Technologie Leica Geosystems umožnuje den po dni monitorovat průběžné úbytky sněhu a včas odhalit místa, z nichž se sníh ztrácí rychleji než odjinud. To vede k pravidelně přes noc automaticky aktualizovanému pracovnímu plánu pro rolbaře. Tento přístup podle provozovatelů, kde mají systém zaveden, ušetří mezi 15 až 20 procenty celkových nákladů na zasněžování.

 ← Výrobce Prinoth v partnerství s Leica Geosystems nabízí vlastní systém sněhového managementu SnowHow / Prinoth

Střediska si mohou přizpůsobit charakter mapování areálu tak, aby docílila svých specifických potřeb. Provozy si běžně do mapy zanáší pozice svých sněhových děl, aby na základě počasí bylo snazší dobrat se k rozhodnutí, zda oslabené místo nově vysněžit, nebo doplnit přemístěným starším sněhem. Jiná střediska si do mapy přidávají i trasy přívodních vedení včetně jednotlivých ventilů, což jim umožní celoroční přesnou lokalizaci této neviditelné infrastruktury a v průběhu letních prací eliminuje potřebu zeměměřických prací.

Dispečinkový software systému vidí aktuální pozice všech individuálních roleb s tím, že manažer si může otevřít displej přístrojového panelu kteréhokoliv z rolbařů sedícího v kabině. Velkorysý statistický rejstřík zahrnuje i přesné trasy průjezdů roleb, rychlost jejich průjezdů, jejich spotřebu PHM nebo spotřebu energií a vody u zasněžovacích děl. Prinoth má v současnosti po Evropě v provozu téměř 170 instalací systému SnowHow.

PistenBully: SNOWsat
Systém SNOWsat používá dvě funkční větve: správu dispečinku s každodenními metrikami provozu roleb a správu svahů, založenou na měření výšky sněhu. K tomu využívá technologii Real Time Kinematics (RTK) měřící s přesností na tři centimetry, digitálně zmapovaný terén střediska a družicový signál GPS. Infrastruktura systému se skládá z centrální střediskové stanice (v níž je uložený server) a vysílací antény, ze satelitních jednotek instalovaných v jednotlivých rolbách a sítě opakovačů vykrývajících všechna hluchá místa členitého terénu střediska.

 ← Rolbař i manažer střediska přesně vidí, s jakou vrstvou sněhu lze v každém místě pracovat / PistenBully

Dispečink zaznamenává, co každá rolba provádí, a všechna data skladuje. V každý okamžik lze vidět, který terén se právě upravuje a který ne a například kolik procent naplánované úpravy je už provedeno. Jednou z unikátních metrik systému jsou náklady nikoli na rolbu, nýbrž na úpravu dané sjezdovky. Střediskový manažer tak zjistí, které sjezdovky jsou nákladnější na úpravu a v jakém poměru, což může vést ke strategickým rozhodnutím, které tratě kdy upravovat, které nechávat otevřené atd. Dotykový displej uvnitř kabiny ukazuje trasu rolby v mapě, překryv jednotlivých upravovaných pásů sněhu, výšku sněhového povrchu, pozice všech ostatních propojených roleb v provozu, pozici sloupů lanovek, umístění navijákových bodů, délku odvinutého lana z navijáku a další informace.

 ← Rolbaři, kteří mají ve svých strojích systém nasazen, na funkci měření sněhové pokrývky nedají dopustit / PistenBully

Rolbaři, kteří mají ve svých strojích systém nasazen, na funkci měření sněhové pokrývky nedají dopustit: „Je to splněný sen přesně vědět, kolik sněhu leží pode mnou i kolik sněhu mám před radlicí,“ výstižně shrnuje komentář jednoho z nich pocity ostatních. Systém významně zjednodušil práci manažerům provozu, odstranil spoustu do té doby neodmyslitelného a obvykle nijak přesného odhadování a umožnil provozovatelům s větším klidem plánovat akce bez toho, aby to odnášela kritická podkladová vrstva sněhu.

Marketingoví manažeři systém rádi využívají k propagačním účelům – zjara například na své sociální sítě použijí screenshot z displeje kokpitu rolby ukazující hloubku sněhu v jejich snowparku; uvěřitelnější pozvánku k jarnímu lyžování těžko mohou vymyslet. Alpská střediska, která začala SNOWsat používat, hlásí až o 15 % méně motohodin rolbování spojeného s přesouváním sněhu v rámci svahu a formováním objektů v terénních parcích. „Před instalací SNOWsatu jsem pod sebou nechával třeba půldruhého metru vysokou vrstvu tam, kde mi stačil půlmetr. Teď mohu upravovat v plné rychlosti asoučasně vidím, jak se vrstva sněhu mění při jízdě,“ komentuje změnu svých pracovních podmínek rolbař tyrolského střediska Jungholz.

 ← Dispečink v každý okamžik vidí, který terén se právě upravuje a například kolik procent naplánované úpravy je už provedeno / PistenBully

Nezanedbatelně se rovněž zvyšuje bezpečnost práce rolbařů zejména v mlze nebo bílé tmě; pohyb rolby se na displeji před řidičem kopíruje v reálném čase s přesností jediného metru v digitální mapě, v níž jsou označeny všechny překážky, pro stroj zakázaný terén i plochy již upravené. Rolbař tak de facto může stroj řídit „naslepo“ (přesněji řečeno koordinovaně s digitální verzí na displeji) s tím, že záznam systému mu může sloužit jako provozní deník. Zejména pro mladší rolbaře s nižším penzem zkušeností a ne tak pod kůží zažitou znalostí terénu jde o neocenitelnou pomůcku urychlující jejich zkušenostní křivku. Výrobce systému SNOWsat, jejž od minulé sezóny využívají na svých rolbách PistenBully 600 i v tuzemském středisku Jasná-Chopok, deklaruje úsporu v řádu 10 až 15 % na nákladech na palivo při rolbování, za odběr vody a energie při zasněžování a současně snížení nájezdu motohodin při úpravě tratí.

Hospodaření se sněhem bylo v areálech odjakživa vědou, nově příchozí technologie z větší části potřebu experimentování odstraňují. GPS systémy pomáhají resortům šetřit náklady skrz významně zvýšenou provozní efektivitu. Jejich lepší nakládání se sněhem ústí v lepší kmenový produkt střediska. A ten je tím, co činí zákazníky spokojenějšími.