Tome, co obchodník dělá po dvou týdnech brutálních ztrát? Nakoupil jsem (teď už vidím, že domnělé!) dno v lednu v bavlně, sveřepě držel long do února, až mě trh dostal ven pod 59.50 linií a já vrátil zpátky většinu toho, co jsem od vánoc vydělal v kakau. Tohle mě psychicky dostává do kolen.
Nejdřív krátce odbočím: nerad se považuju za dodavatelskou součást téhle burzovní branže, ale chtě nechtě musím, dokud v ní v nějaké formě zůstávám – protože jsem jí sám v roce 94 založil, mnohému tehdejšímu navzdory. Už deset let nato se to tu hemžilo sebevědomými vyučovateli, hlásajícími různá evangelia různých obchodnických moudrostí. A v jistých obměnách hemží dodnes. Kam mířím – do jednoho vytrubují a zveřejňují jen pozitivní reference o tradingu, natož o jejich systému. Ztrácející zákazníci u nich neexistují.
Navzdory faktu, že 95 % lidí si v tradingu dlouhodobě neškrtne.
Já se naopak vyžívám v tom, pustit ven kdejaký negativní příběh, jenž mi pisatel dovolí zveřejnit. Upřímně, za svou kariéru jsem nejspíš od tradingu záměrně odradil mnohem víc lidí, než jich do trhů přivedl. A jsem rád. Ti lidi možná i proto mají dál kde bydlet a dál komu říkat rodino, nejednou. Bez legrace.
Zpátky k výchozímu praktickému – a jak překvapivé, že negativnímu! – dotazu.
A jak jinak začít, než že se takováhle věc občas stává každému, kdo vytáhne paty ze svého hypotetického papírového bezpečí a položí skutečné peníze na stůl.
Včetně mě. Už rutinně zažívám periody, kdy všechno, co si vymyslím zobchodovat, má tendenci vyjít (dokonce včetně chyb, které se otočí v můj prospěch) a naráz než se naděju, jsem po krk v opačném. Na co sáhnu, všechno špatně.
Co považuju za zajímavé je skutečnost, že i během těch smolných, ztrátových období zůstává moje analýza korektní. Jen nějakým mně neznámým způsobem jsem dokázal věci zvorat.
Vypadá to, jakoby většina z nás procházela obdobími jakýchci osobních cyklů, jež jsou určovány naším emocionálním stavem (ne nutně intelektuálním).
Dokonce jsem se dopodrobna zaměřil na své ne zcela konstantní biorytmy (jsem velmi sezónní a s přírodními cykly provázaný člověk). Ale tohle s mým problémem, podle mého, nemělo nic společného.
Věřím, že spousta obchodníků se dopouští toho typu chyby, že se na svou nepříznivou sérii snaží reagovat vyakcelerováním svého tradingu v (obvykle marné) snaze co nejrychleji dostat své ztráty zpátky. To obvykle plodí jen další ztrácení. (Ačkoli si nyní vybavuju jistého šťastlivce, jehož agresivita mu opakovaně produkovala plusové výsledky – alespoň se mi tím kdysi chlubíval. Už jsem však od něj roky neslyšel…)
Kdykoli se mi zdá, že můžu zas vstupovat do ztrátové šňůry a nic se mi nedaří, snažím se takový moment rozpoznat a přestat s obchodováním. Ale ve své každodenní analýze trhů dál pokračuju. Jen díky ní si držím čtvrtstoletí nepřetržitých zkušeností veřejného analyzování trhů, jako nikdo druhý zdejší. Co víc, díky tomu si neustále cizeluju kýžený cit pro cenovou akci, a i díky tomu nakonec můžu vidět, jak by moje další obchodování – kdybych jej neutnul – probíhalo.
Jak pak jdou dny a já zůstávám nečinně za lajnou – avšak dál analyzuje trhy svého zájmu, poměrně zřetelně ucítím moment, kdy chci zpátky do ostré hry. Má to velmi co dělat se zdravým obchodnickým sebevědomím, jež se zase odvíjí od absolvovaného analyzování trhů a sledování svých hypotetických výsledků. Kdykoli se pak naostro vrátím, začnu velmi zlehka a nezřídka vezmu nějaký malý profit hned, jak vznikne – jen pro psychologicky potřebný pocit uslyšet zazvonění kasy.
V průběhu let jsem se naučil rozeznávat rozdíl mezi normální, běžnou ztrátou (nebo sérií malých ztrát, opět více méně běžnou) a typem ztrát způsobených agresivní snahou vzpříčit se trhům, vyhlásit jim boj a dostat ztracené prachy co nejdřív zpátky.
Asi to nejsvědomitější, co může trader v nepříznivé sérii dělat, je pozorně sledovat a monitorovat stav svých emocí a spíš se držet zpátky, než naopak. Jinými slovy a polopatičtěji, sedět si v nepříznivé šňůře na rukou ušetří víc peněz, než jich kdy nějaké zběsilé obchodnické robinsonády vydělají.
Což je mou nejpoctivější odpovědí na dotaz nahoře.
Dej si pár dní volno, vyčisti hlavu – proč ne třeba Dianou Panton – a pak přehodnoť své důvody obchodů, jež tě do šňůry přivedly.
Tom