Při ledabylém pohledu na denní graf jakési komodity – v tomhle případě aktuální bavlny – asi málokdo exploduje vzrušením. Křivka si tak nějak cik-cakuje odnikud nikam, trh pořádně neví, kam by. Cena na levém začátku grafu je plusmínus shodná s cenou o půlrok dál na jeho konci. Nuda. Odejít si přeskládat ponožky do šuplíku se zdá být napínavějším dobrodružstvím.
Zdánlivá odbočka.
Ze zvířecí říše mi nejvíc ze všech imponuje oportunistický ptačí dravec typu jestřába. Je mi na něm sympatická hromada věcí: žije prakticky nezpozorovatelně v lesích, bravurně létá mezi – i hustými – stromy, obdivuhodný styl ataku po kořisti ani nezmiňuju.
Předně ale těmhle tvorům závidím jednu dimenzi vnímání, jež lidem schází: schopnost kroužit si ve výšce a pozorovat rozsáhlou krajinu ze své ptačí perspektivy, aby v mžiku přepli zrak a mikroskopicky zaostřili na labužnický detail u myší díry.
Něco jako vidět nejen stávající cenovou akci na grafu nahoře, ale současně i velký obrázek desetileté bavlněné historie k tomu. A ten okamžitě začne vyprávět úplně jiný příběh.
Je zjevné, že referuju k období 2011, kdy bavlna jedinkrát v historii stála přes 200 centů – několikanásobně víc, než kdykoli předtím i potom. Kéž by někdo někdy zdokumentoval, kolik neštěstí, ztracených životů, nejrůznější bolesti i zruinovaného majetku má tenhle hloupý cenový incident na svědomí.
Co se pamatuju (jistě lze i vygooglovat), tehdy se ten cenový šok zdůvodňoval záplavami v pěstitelských státech jako Pákistán, Čína, Austrálie, a taky nárůstem poptávky Číny, švadleny zeměkoule. Vždycky mívám problémy tyhle rádoby expertní analýzy konstruované den poté brát v potaz. Jen to ve mně živí odpor vůči umělým manipulacím s trhy.
Ani tady nešlo o nic jiného.
Anebo snad tehdy zaplavila voda bavlněné plantáže poprvé v historii planety? Nebo v čínských halách začali novodobí otroci šít pro svět až v roce 2010? Aby rok nato, jak mi nejspíš má naznačit graf, zas Čína o zakázky přišla? Či objevili někde na zastrčeném nádraží odstavený vlak s vagóny napěchovanými bavlnou, na který se zapomnělo?
Hlouposti. Uměle vyhnaná cena za jasným účelem.
Když podobná anomálie uhodí, nikdo neví, KDY růst vypukne a skončí, CO za tím vším ve skutečnosti vězí ani KDE až se cena zastaví.
Nikdo – krom těch, kteří v tom mají své vlastní prsty – a obvykle taky (jakou náhodou!) registrovaná křesla na Burze. Z obchodnického hlediska mi nedává žádný smysl se trhem v téhle fázi zabývat. V okamžiku, kdy mánii mimo vší pochybnost zaznamenám, trh už je předražený, margin na futures mnohonásobný, intradenní cenová akce k zešílení volatilní a já nemůžu mít ani potuchy, kde bude všemu konec.
To půjdu radši na ty ponožky.
Co ale malý obchodník může udělat? Počkat si na trh v historických maximech a číhat, až se unaví. Zběsilý býčí trend od přehřátého trhu, který začíná lapat po dechu a je před pádem, lze odlišit řadou způsobů, a jedním z nich jsou ceny call opcí.
Jakmile cally nad trhem znatelně zlevní, insideři ví, že podkladová cena si už na ně nejspíš nesáhne – a chtějí je udat cucákům. Za cokoli.
V takové době je dobrý čas si opce začít pořizovat. Pochopitelně, že opačné. Co jednou letí do oblak, vrátí se dolů – obvykle až tam, odkud to vzlétlo.
Napěchovat si zkraje roku 2011 síťovky put opcemi libovolně hlubokými – a tedy extrémně levnými – chtělo to mozek génia nebo odvahu nevímkoho? Při risku 10, 20, 30 babek za kus?
Pro férovost uvádím, že já osobně v bavlně tehdy chyběl. Nepatří mezi mé trhy – a co nesleduju, na to nesahám; nehraju ruletu.
Kdybych však bavlnu hlídal, kupoval bych v roce 2011 nejspíš hromady putů různě hlubokých a jak by v jednom kontraktním měsíci expirovaly, částí profitu bych financoval nákupy vzdálenějších měsíců a hlubších strike hladin, které by měly potenciál opět tučně zhodnotit – viděl bych, odkud bavlna vylétla, a kam se tedy má tendenci zhruba vrátit.
A s touhle představou držitele ITM put opcí, řekněme P-100, P-90, P-80, se už lze vrátit zpátky do onoho nicneříkajícího grafu nahoře a naráz začít vidět zrakem ptačího predátora. Ochutnat trochu z jeho životního stylu.
Obchodovat každý býčí trend – jako třeba ten v letošním únoru – futures long pozicí bez pevného SL, se zajištěním ITM putem. A obchodovat jej prakticky bez rizika.
Z dost podobných pohnutek koneckonců biduju long put opce v Dow Indexu pokaždé, kdy se trh ocitá na nových historických maximech. Abych pak, pokud Dow nezkolabuje totálně (což je mou hlavní motivací a long puty doslovným pojistným pro případ takové události), měl možnost volby strávit návrat trhu do nových maxim na hřbetě býka, zajištěný ITM puty, bez pevného stopu.
Anebo z opačné strany – dál však stejný ptačí predátor začíná zaostřovat do podzimního obilí a bidovat první výhodné long call opce. Znovu jako pojistku případné cenové paniky kdykoli v období do žní. Jakákoli meteorologická nepřízeň odteď až do doby, než bude sklizeno, může okamžitý cenový výlet způsobit. Tak jako ve většině předešlých let.
Nastane to i letos? Nevím, nikdo neví. Ale můžu-li mít nějakou rozumně nenákladnou pojistku vůči takové věci, připadal bych si jako diletant, abych ji aspoň neposoudil.
Vím jedno. Opce v zářijové pšenici díky zkonsolidovanosti cenové akce posledních dvou měsíců nepřestávají zlevňovat, den po dni.
Přesně z takového obrázku ospalé cenové aktivity chce jestřáb ve mně své podzimní opční pojistky pořizovat.
A prodávat short futures každou medvědí korekci s ITM call opcí místo stop-lossu, když na obilí přijde ne netypická letní pila nahoru-dolů-nahoru-dolů, s pevnými SL prakticky neobchodovatelná.
Ale to až v létě. Teď zdejší kopce zasypal čerstvý dubnový prašan. Požehnané časy.
Hezké Velikonoce.
Tom