Následující reakce budiž mou (první a poslední) odpovědí na občasné emaily typu:
*Ahoj Tome, narazil jsem na internetu na stránky XYZ o obchodování, které provozuje nějaký XYZ a nabízí tam své poradenské služby s poukazem, že jsou levnější/lepší/úplnější než tvé. Nikde jsem o něm neslyšel, neznáš ho ty? Víš o něm? Co je zač?*…
Ano, vím o některých, zejména těch nejhlučnějších. To, že okolo tohoto serveru vznikají nejrůznější imitace snažící se o podobnou věc jako Komodity.cz, je realita, proti které se nedá příliš dělat a ani nevidím důvod, proč bych měl.
Tyto weby začaly vznikat záhy po otevření Komodit ještě v minulé dekádě, vznikají nové nyní a zajisté nepřestanou ani v budoucnu. Jejich (obvykle jepičí) život trvá v průměru – mým odhadem – necelé dva roky. Až na výjimky se nepřátelsky vyhraňují vůči našemu serveru, takřka ze zásady se řežou mezi sebou navzájem, a opět až na výjimky se jejich provozovatel prohlásí za dlouholetého úspěšného tradera, který z touhy pomáhat bližnímu nabízí světu své poradenské služby za skromný poplatek (zajisté, že nižší než ten z Komodity.cz!), a občas k tomu servíruje něco (co obvykle nalezne zdarma někde jinde) – a jak neopomene na každém kroku zdůraznit – bezplatně. Jejich nejčastější „zbraní“ bývá zřízení si diskuzního chatu, kde coby administrátoři stránek mohou podle libosti pomocí hlasů smyšlených virtuálních diskutujících manipulovat kritikou „své konkurence“ a současně vzdávat díky a obdiv „autorům těchto stránek“.
Faktem, který laická veřejnost nemůže vidět, je, že do naprosto posledního se tito lidé rekrutují ze studentů mého Kurzu. Všichni minulí a všichni současní. Vzpomínáte si na Futuresinfo (2001)? Na FuturesHelp (2002)? Na onoho geniálního Dow-daytradera který lákal lidi ze své domény odkudsi na Swebu (2001), nebo JakNaKomodity (2005)? Všichni se naučili co jsou komodity u mě, a jejich weby s nabídkou expertních placených služeb jsou dnes po smrti.
A současní „mnohaletí úspěšní obchodníci“? Opět všichni, o nichž vím, jsou mí studenti: „finančníci“ Podhajský a Nesnídal (studenti z roku 2003), „daytrader“ Pšenička (2002), Mazur (2001), Nový (2004). Tedy v průměru pouhý rok poté, co se sami dozvěděli, o čem jsou komodity, svět poznal nové specialisty připravené vyučovat veřejnost. Strašidelná představa.
Nyní – zdá se vám, že jsem proti oněm jmenovaným zaujatý, militantní, nefér? Nenechte se mýlit. To oni začali na svých webech útočit do Komodit.cz, ergo do mě osobně. Nebýt toho, nikdy bych si jich býval nevšiml, natož se snažil plýtvat na jejich adresu svou energií.
Pro účely tohoto psaní jsem si dal tu práci otevřít archivy studentské komunikace mezi mnou a každým z výše jmenovaných, kam se automaticky ukládá každý mě adresovaný a mnou zodpovídaný studentský dotaz. Naprosto jsem se nemýlil. Obsah jejich emailových dotazů (samozřejmě přesně datovaných) TOLIK VÝMLUVNĚ dokládá stupeň jejich znalostí, zkušeností a obchodnické výkonnosti, že jeho zveřejnění by popřelo jejich vlastní slova a vůči jejich auto-deklarovanému statusu je nejspíš ztrapnilo k slzám.
Já osobně však ctím fair-play etiketu a sám o sobě, to jest bez jejich souhlasu, studentskou komunikaci KOHOKOLI NIKDY nezveřejním. Pokud mi však k tomu jmenovaní dají svolení, zveřejním zmíněné archívy naopak velmi rád. Veřejnost bude mít ihned jasno, kdo ve skutečnosti jsou.
Co však MOHU bez uzardění zveřejnit okamžitě, jsou jejich nevyžádané emaily, které mi studenti dobrovolně posílají k uveřejnění do sekce „referenční dopisy klientů“. Pro ilustraci jeden takový z listopadu 2003 od jednoho ze jmenovaných, který se přesně rok poté, v listopadu 2004, na svém webu nazývá „dlouholetým úspěšným obchodníkem“, a tamtéž prohlašuje, že „neví o žádné české obchodnické literatuře, která by stála za zmínku“:
—– Original Message —–
From: Tomas
To: tom repik
Sent: Friday, November 14, 2003 5:28 PM
Subject: A2219
Ahoj Tome,
chtel bych ti jenom rict, ze jsem docetl tvuj Akciovy manual a ze vsech tri manualu povazuji tento jako absolutne nejlepsi. Jiz nekolik mesicu si „pohravam“ (rozumej: ucim se) s komoditami a teprvte tento manual mi pomohl zodpovedet spoustu zjimavych otazek o investorskem a spekulativnim „povolani“ jako takovem. Samozrejme nemluve o tom, ze jsem se dozvedel myslim vse podstatne o tom, jak investovat do akcii a to bez zbytecnych akademickych komentaru vsech tech „ekonomu“ kolem. Nez jsem cetl tento manual, prohlednul jsem si nekolik knih s akciovou tematikou autoru s tituly ze by se jich jeden nedopocital a mel jsem pocit, ze ty knihy jsou psane latinksy. I ja jsem zastancem toho, ze „co je jednoduche, to je pro me“ a cteni manualu bylo presne to, co jsem si predstavoval.
Snad jedinou malinkou poznamku – sem tam nejaky preklep ci pravopisna chybicka……
Ale obsah k nezaplaceni!
Tomas Nesnidal
Tvuj student A2219
Je tohle dopis (přesně za rok již) letitého úspěšného tradera, připraveného učit širokou laickou veřejnost? A varujícího ji před mým Kurzem, jak se o to na svém webu pod mnoha smyšlenými nicky v diskuzi snaží? Anebo to s ním bude trochu jinak? Každý si udělejte obrázek. Realita u ostatních jmenovaných vyznívá obdobně.
Věci bývají jinak, než se jeví. C’est la vie.
Rád věřím, že to jsou samí sympatičtí, milí a snaživí mladí muži. Zatraceně vím však jedno – nejsou vůbec upřímní.
Mimochodem, každý email, který cituji, každou studentskou referenci, kterou na svých serverech přetiskuji, jsem schopen doložit originálem původního emailu či dopisu. Všichni mí současní i budoucí studenti však nemusí mít naprosto žádné obavy, že by se kdy jejich korespondence se mnou dostala k jiným očím, než mým. Nedostane se ani ta oněch výše jmenovaných, mě atakujících – pokud o to sami nepožádají.
Typickým znakem oněch virtuálních hlasů z internetových diskuzí, kde mou práci kritizují, bývá anonymita všech či drtivé většiny. Co jim brání poslat mi email s jejich pravou identitou, a říci mi od plic vše, co žlučovitě spílají skryti pod anonymními nicky na chatech? Já věc vidím takhle: buďto jsou na kost zbabělí vyjádřit svůj názor „z očí do očí“, anebo NEEXISTUJÍ a jsou smyšlenými přezdívkami zřejmě jediného zbabělce – administrátora daného chatu. Obojí je stejně nanic.
Vlastní kritika mé práce se typicky točí kolem následujících témat: (1) Řepíkův Kurz je příliš drahý, (2) Řepíkův Kurz neobsahuje ten a ten systém a proto je nekompletní, a (3) Komodity.cz nemají veřejný chat a proto nestojí zanic.
Jakkoli mi nepřijde správné, abych na kritiku takovýchto hlasů vůbec kdy reagoval, když už jsem se pustil do tohoto divného psaní, projednou a naposledy tak velmi stručně učiním. Na žádném chatu mne totiž nikdo nikdy neuvidí, a tito lidé to o mě dobře vědí.
OK. (1) Téma své ceny (nejen co se mého Kurzu týče, ale své ceny všeobecně) jsem, věřím že pregnantně, adresoval v sekci „Tomův vzkaz“. Přijde mi humorné, jak dokáže „zkušené a úspěšné obchodníky“ rozběsnit 150 babek, co je můj Kurz stál. Nezaplatili je jenom za manuál, nýbrž za celý KURZ – tedy včetně mé časově neomezené komunikace s nimi, a měsíčního odběru služby TDE. Eh? Jde dohromady o 5 brokerských komisí, anebo jeden mírně ztrátový obchod, kterých oni, vy i já uděláme do měsíce řadu. Proti tomu postavte ucelené know-how, na základě kterého lze začít obchodovat a/nebo na něm začít stavět další, pokročilejší obchodnické vzdělávání. A oni fňukají o 150 babek??!
Možná by se měli zamyslet, kolik by třeba utratili na brokerských poplatcích, kdyby se pustili do obchodování bez mého Kurzu. A kolik by se toho naučili z oněch peněz zaplacených za poplatky… Absurdní. Nemluvě o tom, že mí partnerští brokeři se přetrhnou, aby každému můj Kurz proplatili zpět.
To je mimochodem MŮJ ZPŮSOB nabízení věcí zadarmo. Já sám o sobě bezplatně nikomu nic dávat nebudu, znám hodnotu svého času, vědomostí a úsilí. Jiní vám však můj Kurz rádi proplatí. Dělali by to, kdyby nestál za nic a produkoval by jen samé diletanty? Přemýšlejte o tom, potřebujete-li.
(2) Můj Kurz se skutečně nepokouší obsáhnout mnoho systémů, natož většinu či všechny. Nikde jsem to nikdy netvrdil. Naopak, ve svém Kurzu představuji pouze ty strategie, které nejlíp fungují právě pro mě samotného. Mělo by to snad být jinak?
Vždycky svým studentům zdůrazňuji, že můj Kurz není posledním krokem na jejich cestě. Je krokem prvním, a udělá z nich člověka připraveného obchodovat a schopného posoudit, co (a zda něco) bude pro něj dobré v budoucnu.
Každému, kdo touží poznat a vyzkoušet všechny hlavní obchodnické systémy, doporučuji už v manuálu v příslušné sekci na prvním místě pořídit si párkilovou bichli od Johna Murphyho, která jim je představí. Konvenční školní systém má nejrůznější stupně a úrovně, a nevidím důvod, proč obchodnické vzdělávání se by mělo být pojímáno jinak.
Avšak ať už kdokoli vstřebá libovolně metod mých, z Murphyho bible či od kohokoli jiného, vždy si je musí uzpůsobit do unikátní formy SVÝCH VLASTNÍCH metod. To je jediný způsob, jak se stát úspěšným. Hádat se na internetu, že tenhle systém je obecně lepší než jiný, protože mě osobně vydělává víc, je k smíchu. A o autorech takovýchto výroků to vypovídá téměř všechno.
Já osobně chci mít všechny věci v životě tak jednoduché, jak to jen lze. Obchodování nevyjímaje. Věnuju se mu hodinku-dvě denně, a víc nechci ani omylem. Skladba mých metod tomuto nároku odpovídá. Ten, kdo touží být trhy zaneprázdněn mnohonásobně déle, nechť prostuduje, vyzkouší a posoudí každý systém, na který narazí, podle své libosti – v Murphyho knize jich bude mít na 550+ stranách bezpočet. Neexistuje však, abych kdy povyšoval svůj systém nad jiný někoho druhého, či si nechával líbit opak. Na toto téma píšu zde v jiném článku o vstupování do pozic. Naleznete tam i mou plnohodnotnou odpověď na kritiku číslo (3), protože už mě dál takto nesmyslně obhajovat se nebaví.
Shit, slibuju si, že tohle je poslední text svého druhu, co jsem kdy napsal!
Abych tenhle hloupý článek uzavřel; vůbec se nikomu nesnažím bránit, aby si na internetu provozoval cokoli a nazýval se kýmkoli – to je jeho svoboda. Jsem aktivní sportovec a soutěživému prostředí se nevyhýbám, cítím se v něm naopak fajn. Avšak když někdo atakuje mě či mou práci, a používá k tomu nefér triky a lži, mlčet s rukama za zády rozhodně nebudu. Tomu mě sport nenaučil. Proto jsem vyprodukoval tohle divné psaní. Chráním v něm sebe, ne vás ostatní, kteří v rámci svého hledání můžete na výše zmíněné, a v budoucnu jim podobné, narazit.
Vy se musíte dokázat ochránit sami. Možná vám tento článek pomůže otevřít oči. Dlouholetým úspěšným obchodníkem se na internetu může nazvat každý. Zajímejte se o to, jak dlouho je skutečně a prokazatelně v byznysu, kdo v oboru jej zná, kdo jej respektuje, kdo s ním spolupracuje. Zda skutečně a verifikovatelně nosí veřejně svou kůži na trh, anebo o své výkonnosti jen píše.
Začít učit obchodovat druhé není jako prodat jim nějaké zboží a zmizet z dosahu. Není to jako prodat jim pouhou knihu. Možná spíš motorovou pilu! Motorovou pilou zvládnete lépe, rychleji a pohodlněji to, co byste jinak pižlali pilkou ruční. Pokud však onu motorovou pilu obdržíte s neúplným či špatným návodem k použití – a zde rýsuji paralelu k oněm novodobým vydělávajícím šampiónům, po něchž se doposud vždy do roka-dvou slehla zem – hrozí, že si pilou brutálně ublížíte. Je to na zdravém rozumu každého z vás.
Vaše budoucí obchodnická kariéra je něco, co si přejete, aby tu bylo nadosmrti s vámi, ne nějaká sezónní epizodka. Jsem o tom přesvědčen. Budete si něco, na čem vám záleží a co chcete, aby vám vydrželo „navždy“ či nadlouho, budete si to kupovat v zavedeném obdodě s čitelnou značkou a historií, anebo půjdete ke stánku na tržiště, abyste „ušetřili“? Je to na zdravém rozumu každého z vás.
Já svůj díl práce udělal – protrápil jsem se tímhle článkem až sem. Čímž mohu kdykoli prohlásit následující: Neříkejte, že jsem vás nevaroval!
Brr. Konec. Jdu dělat něco konstruktivního.
——————————————
P.S.: Text článku se dotýká stavu vod českého rybníčku v oblasti privátního tradingu poplatných k datu jeho napsání, tj. roku 2004.
Od té doby se z branže některá jména nadobro ztratila, jiná přibyla, a ještě jiná stihla obojí. Nemám nejmenší zájem, motivaci ani chuť toto téma jakkoli aktualizovat.
Sami si zagooglujte a udělejte si svůj vlastní úsudek, KDO v branži existuje dodnes, bez potřeby inzerovat od internetu po tištěný papír a bez špíny na svých bedrech. KDO se udržuje při životě skrz dýchací přístroje neustálé, systematické reklamy, vychytané SEO a sofistikovaného marketingu (a třeba i podumejte proč). A KOMU nepomohla už ani žádná kyslíková maska.
Jedna věc je faktem – k dnešnímu dni mě NIKDO veřejně neosočil, že bych o nich ve svých textech uváděl nepravdu, k čemuž jsem KAŽDÉHO mnou jmenovaného veřejně vybízel.
A stále vybízím.
Tom
Pingback: Virtuální kancelář