Komoditní trhy: Akciové indexy (Stock Indices)

Výukový seriál Toma Řepíka do hloubky mapující všech 18 hlavních – tedy nejaktivnějších – komoditních trhů z obou fundamentálního i obecně technického hlediska.

Tyto indexy, v porovnani s ostatnimi futures trhy, jsou trhy zcela novymi. Uplne prvnim akciovym indexem byl „Value Line Composite Index“, uvedeny na trh v unoru 1982 na Kansas City Board of Trade. Ostatni brzo nasledovaly.

Nyni je nejobchodovanejsim indexem Standard & Poors Stock Index (S&P500), technologicky Nasdaq Index, klasicky Dow Jones Industrial Average (DJIA) Index a NYSE Composite Index; v Evrope pak FTSE 100 (britsky trh) a DAX Index (nemecky trh). Nektere americke indexy nabizi k obchodovani i sve minikontraktni, pro obchodniky daleko dostupnejsi verze, stejne tak jako regulerni opcni trhy.

Tyto akciove futures indexy (a opce na ne) byly zavedeny jednak k rizeni investorskeho rizika spojeneho s drzenim konkretnich cennych papiru, anebo naopak ke kapitalizaci pohybu na akciovych trzich bez nutnosti tyto cenne papiry drzet.

Ve sve podstate existuji dva druhy rizika spojene s akciovym trhem. Prvni z nich se tyka cenovych zmen akcioveho trhu jako celku – je vseobecne akciovy trh v byci (stoupa) ci medvedi (klesa) nalade? Kterym smerem se ubiraji hlavni indexy – kam Dow, a kam Nasdaq? Druhe riziko souvisi s cenovym pohybem samotnych konkretne drzenych akciovych titulu vuci vseobecne urovni, na ktere se akciovy trh nachazi.

Kazdy akciovy investor musi krom ceny svych individualnich titulu sledovat prave jejich pozici vuci celkovemu stavu akcioveho trhu (vyjadreneho prislusnym indikatorem, napr. Dow, Nasdaq, S+P). Jinymi slovy, musi sledovat volatilitu svych titulu. Pokud je akciovy titul vysoce volatilni, jeho cena bude skakat nahoru dolu ve vetsim rozpeti, nez u celkoveho trhu. Tato volatilita se analitiky meri v „beta“ koeficientech. Pokud napriklad akcie Yahoo vzrostou o 2%, zatimco celkovy Nasdaq index vzroste pouze o 1%, YHOO beta koeficient bude „2.0“, a bude povazovano za vysoce volatilni titul. A opak je tez pravdou. Akcie s nizkym beta koeficientem (cili s nizkou volatilitou) meni svou cenu v mensim rozsahu, nez celkovy akciovy index.

Spravci akciovych portfolii obecne chteji drzet akcie s vysokymi beta koeficienty, kdyz je v trhu vseobecny byci trend. Tyto tituly totiz maji tendenci behem byciho trhu ziskavat na svych hodnotach nejrychleji a nejagresivneji ze vsech. A naopak, pokud ve vseobecnem akciovem trhu nastane medvedi nalada, tito portfolio manageri chteji drzet tituly s nizkym beta koeficientem anebo byt venku z akcioveho trhu nadobro.

Hraci na akciovych trzich mohou kombinovat svou expozici v trzich vedle drzeni konkretnich titulu i obchodovanim akciovych futures indexu i opci na futures indexy. Predpokladejme, ze napriklad ocekavate, ze vseobecne akciovy trh bude nyni rust, a vy si presto nejste jisti, co ocekavat od jednotlivych titulu, ktere drzite. Nezapomenme, ze tyto konkretni akcie nemusi nezbytne cestovat stejnym smerem, jako jejich zastresujici celkovy index. Anebo pokud ano, tak nikoli nezbytne se stejnou volatilitou. Tudiz, verite-li v nynejsi nadchazejici byci naladu a touzite z ni profitovat, muzete napriklad chtit nadale drzet nakoupene tituly, a navic vstoupit do dlouhe pozice ve futures kontraktu prislusneho akcioveho indexu, ci si v tomto trhu koupit call opce (eventuelne prodat-vypsat put opce). A naopak prirozene, ocekavate-li medvedi trh.

To, co jsem prave popsal, bylo jakesi jisteni se, ci ochrana stavajicich (drzenych) akciovych investic. Ovsem my vsichni muzeme samozrejme spekulovat na akciovem trhu i bez drzeni konktretnich titulu, a to prave prostrednictvim futures kontraktu akciovych indexu a/nebo opci na ne. Presto vsak, stejne jako ve vsech ostatnich komoditnich trzich, i zde je zahodno mit svuj nazor na nejblizsi smer trhu (v nasem pripade prislusneho indexu).

A stejne jako v jinych komoditnich trzich, i v akciovem svete vice ci mene uspesne vedle sebe koexistuji dva zakladni pristupy k predpovidani smeru trhu – a to technicka a fundamentalni analyza. Kdyz pominu celou radu technickych indikatoru, ktere jsem osobne poznal, vyzkousel a rozhodl se je (primarne) nepouzivat (tj moving averages, algoritmy, oscilatory, relative strength indikatory), dle mych zkusenosti v akciovych futures trzich (ktere jsou o mnoho emocionalne sensitivnejsi nez kterekoli jine komoditni trhy) funguji spolehliveji nez S/R udery spise podlouhle SBBA uzke drahy (channel) a trojuhelnikove namorni SBBA vlajky (pennant), ktere rad obchoduji na oboustranny jednodenni prulom s citlive stanovenym PT prikazem.

Druhym pristupem je fundamentalni analyza, ktera je v akciovych trzich zalozena zejmena na:
~ Reportech o korporativnich profitech spolecnosti – cim vyssi profit spolecnost vykaze, tim vyse se obvykle dostanou akcie spolecnosti, eventuelne cely akciovy index.
~ Urokove sazby – vyssi urokove sazby obvykle budou znamenat nizsi profity spolecnosti a konsekventne nizsi akcie spolecnosti, event. akcioveho indexu.
~ Vseobecna ekonomicka situace. Zde jde ovsem trosku o „chytak“. Lepsi ekonomicke podminky totiz nejprve vedou k vyssim profitum spolecnosti, ale zanedlouho tez k vyssim urokovym sazbam. Tudiz, zlepseni ekonomicke situace ma nejprve docasny byci efekt, nez zvysene urokove sazby stlaci akciovy trh zpatky dolu.
~ Nazor (ocekavani) verejnosti – pokud je verejnost optimisticka ve svem nazoru na ekonomiku v nejblizsi budoucnosti, bude ve vidine „bezstarostnych“ zitrku nadale hodne utracet, a potlaci akciove indexy na sever. Naopak, pesimisticky nazor verejnosti dokaze velmi rychle dovest akciove trhy ke kolapsu.

Pokud zabrousite ocima do akciovych indexu, snadno si vsimnete, ze absolutni vetsina likvidity (tj hodnoty „volume“ a „open interest“) je v nejblizsim kontraktnim mesici. Coz jednoznacne indikuje, ze vetsina hracu sleduje a snazi se vyuzit kratkodobe-budouci situace, a vyhybaji se v techto trzich dlouhodobym obchodum, ktere je v takovemto emocionalnim prostredi zatracene tezke predvidat. Ja osobne, pokud uz vidim nejakou vyraznou prilezitost, obchoduji pouze ty nejlikvidnejsi indexy, kterymi jsou jednoznacne S&500 index, DJIA index a Nasdaq index. Tyto trhy jsou vsak svym vstupnim marginem financne velmi narocne – resenim tohoto problemu je zcasti ma obliba v techto trzich pouzivat planovane daytrady (s cca 1/3 marginem), ci v pripade DJIA a S&P moznost obchodovat minikontrakty.

Přejít nahoru