Před nákupem nových běžeckých lyží byste si měli položit a zodpovědět několik kritických otázek, které určí, jaký typ lyží pro vás bude nejvhodnější.
Budete lyžovat po upravených tratích, anebo si turisticky ve volné přírodě prošlapávat svou vlastní stopu?
Budete preferovat bruslení, anebo běh klasickou technikou?
Budete chtít zabývat se mazáním lyží? Je třeba se to naučit – jak mazání samotné, tak i jaké vosky za jakých podmínek volit.
Plánujete na lyžích závodit, anebo jen vyrážet na procházky a relaxované výlety po okolí?
Zodpovězení těchto otázek by vás mělo nasměrovat blíž k tomu, jaký základní typ běžek si zvolíte: zda lyže pro bruslení (skate, skating), lyže klasické (classic), univerzální kompromis běžek pro obě techniky (obvykle nazývané combi) anebo lyže se šupinami, odborněji s protiskluzem (no-wax). Zda závodní, sportovní nebo rekreační modely. Anebo to budou široké běžky do terénu, tzv. back-country?
V následujích článcích jednotlivé typy lyží stručně okomentuji; nyní nicméně nemohu nezmínit několik obecných aspektů, které byste při koupi jakéhokoliv typu běžek – ať už nových, anebo použitých v bazaru – rozhodně neměli opomenout.
Pečlivě si u vybíraných lyží ještě před vlastním nákupem prohlédněte jejich skluznice. Nesmíte na nich nalézt žádné nerovnosti, neřku-li rýhy či škrábance. Uchopte lyži jako když míříte vzduchovkou a projeďte okem žlábek ve středu skluznice. Musí být perfektně rovný v předozadním směru i stejně hluboký po celé délce lyže – alespoň do té míry, kolik vaše oko bude schopné posoudit. Jakékoli okem zřetelné nerovnosti zde žalují na konstrukční vadu lyží, která se vám na sněhu projeví mimo jiné nedobrou vodivostí. Rozhodně ruce pryč od takového páru.
Neprohlížíte pouze skluznici – zkontrolujte neporušenost povrchu obou hran i vrchní plochy lyže. Krycí vrchní fólie by měla být neporušená, a tisk grafiky lyže by neměl být rozmazaný či jinak nedokonalý – například u každého kusu v páru odlišný co do pozice tisku či sytosti barev. Případné závady takovéhoto „kosmetického“ charakteru (které se běžně dějí a čas od času na ně v obchodech narazíte) nejsou fatální z hlediska vlastní funkčnosti lyže, avšak indikují tzv. nižší jakost lyže, která by se měla projevit slevou od obchodníka.
Občas můžete narazit na odchlípnutý kus skluznice, nejčastěji v patce anebo špičce lyže. Na takové lyže okamžitě zapomeňte.
Poté položte obě lyže vedle sebe na rovnou plochu, nejlépe na čistý povrch prodejního pultu (obchodník by zřejmě nerad viděl, že mu stavíte lyže skluznicemi na podlahu – nemá-li ji vykobercovanou). Vodorovně položené lyže ze svého páru musí být výškově totožné, přípustná odchylka v nejvyšším místě středu lyže je nanejvýš 5 mm, raději méně.
Následně přiložte lyže skluznicemi k sobě a zkontrolujte, zda vzájemně vůči sobě nevybočují do strany. Opět by se neměly rozcházet o víc, než 5 mm v nejhorším místě. Ideálně nezpozorujete odchylku žádnou. Vyšší odchylky indikují, že lyže je tzv. do vrtule (častá vada starých lyží, řadu let ležících ve skladu), což by se projevilo mizernou vodivostí. Opět, pryč od takových.
Máte-li běžky skluznicemi k sobě, stisknutím dlaní středových částí lyží k sobě otestujete jejich tzv. tvrdost. Nyní, míru tvrdosti coby nezkušení běžkaři, kterým neprošly rukama za dosavadní kariéru desítky lyží, nemáte šanci určit ani smysluplně odhadnout. Ani se o to nepokoušejte. Bude-li vás někdo pozorovat, můžete si pomačkat skluznice k sobě a tvářit se přitom zadumaně – budete vypadat jako znalci. Změření, či spíše určení vlastní tvrdosti nejvhodnější pro vás však přenechejte obchodníkovi. Zkušený lyžař naopak stiskem lyží k sobě poměrně spolehlivě pozná, jakou mají lyže tvrdost i zda obě patří k sobě do páru – tedy zda mají stejně tuhé špičky i paty.
Více o tvrdosti lyží v článku pojednávajícím o délce běžek, s nimiž tvrdost přímo souvisí. Nyní pouze telegraficky, proč je pro vás ona tvrdost lyže důležitá. V podstatě čelíte dvěma nepříznivým situacím – buďto si pořídíte lyži pro sebe příliš tvrdou, anebo naopak moc měkkou. Z tvrdé se neodrazíte, jelikož se středem při odrazu nedostatečně dotknete sněhu, měkká vám naopak na sněhu bude sedět celou fázi pohybu, nejen tu odrazovou, a na takové se příliš nesvezete, bude pomalá. Vaší snahou (ergo snahou prodavače) musí být udržet vás mimo oba zmíněné extrémy a nalézt vám lyži pro vaši váhu optimálně tvrdou. Obecně platí, že čím je lyže delší, tím bude tvrdší.
Čímž jsme již zabrousili do oblasti délek lyží. Téma samo pro sebe do následujícího článku.
Text: Tom Řepík
Vyšlo v tištěném běžkařském magazínu NORDIC