(Q)
Ráda bych věděla co přesně znamená „buy and hold“ strategie, v terminologii akciového investování.
(A)
Naprosto korektně jste napsala *akciového INVESTOVÁNÍ*, nikoli *obchodování*. Jde totiž o striktně investiční (nikoli obchodnickou) strategii, kterou v akciích výhradně používám já sám, a dle mého by měl používat každý rozumný akciový investor.
Buy and hold strategie, jak její název naznačuje (v českém překladu „nakup a drž“), znamená nakoupit akciový titul (o němž jsem přesvědčen, že má vyhlídky na dlouhodobý růst), a držet jej bez myšlenek na to se ho v dohledné době zbavovat. Typická doba držení se počítá v řádu let, a pokud se pozitivní „příběh“ společnosti (na základě kterého učím akcie vybírat) nemění, klidně i v řádu dekád. U těch nejlepších klasických společností (vyplácejících navíc dobré dividendy) je typické, že se jejich akcie dědí v rámci rodin z generace na generaci.
Buy and hold strategie je naprostým protikladem tak často viděných (a zřídkakdy úspěšných) snah v akciovém trhu bleskurychle zbohatnout.
Ať již jde o daytrading či jakoukoli jinou formu excesivního frekventovaného obchodování (většina médií a prakticky každý broker vás v těchto snahách bude více či méně podporovat), mnohem častěji než ne končí rychlou deziluzí a hořkým poznáním, že jste hloupě prohazardovala všechny peníze pryč, namísto abyste s rozumem vybrala jeden či několik málo opravdu kvalitních titulů, ty nakoupila a věříce jim si je nechala v držení.
Mnohé statistiky dokazují, že akcioví investoři, kteří vykazují méně exekuovaných obchodů v roce (tj. méně nákupů a prodejů titulů), vykazují lepší výsledky než ti, kteří akciové tituly obrací frekventovaněji. Krom toho má dlouhodobé držení akcií ve většině světa – Česko nevyjímaje – i své daňové výhody; máte-li v držení akcie déle než 6 měsíců (v Německu je limit stanoven na 1 rok), neplatíte daně z výnosů.
Tom