Walt toužil svůj Disneyland bez přestání rozvíjet. Měl představu, že park se bude stále měnit, a měl plno velkolepých nápadů na nové atrakce. Nedovolil však zprovoznit nic, co by precizně nefungovalo – a každá nová atrakce vyžadovala nákladný vývoj.
Dosavadní verze Disneylandu zkonzumovala veškeré peníze dynastie Disneyů i náklonnost ostatních investorů. Walt hledal cestu, jak otestovat nápady na nové atrakce a drahé jízdní mechanismy – nejlíp formou, kdy by někdo alespoň část gigantických nákladů zaplatil.
Jedním z mnoha nikdy nezrealizovaných rozšíření Disneylandu je projekt Edisonova náměstí, jímž měla končit Market Street – nová, vesměs rezidenční ulice projektovaná paralelně s hlavní třídou Main Street. Walt byl fascinován vynálezci a Thomas Edison patřil mezi ty, které obdivoval nejvíc. Na Edison Square plánoval postavit nákladnou divadelní atrakci, kde by namísto živých herců účinkovaly robotické voskové figuríny, demonstrující typický život v americké domácnosti před vynálezem elektřiny, krátce po rozšíření elektřiny a život moderní – moderní v tehdejší době konce padesátých let.
Projekt však ztroskotal na nedostatečné technické sofistikovanosti figurín – robotika tehdy byla v počátcích svého vývoje. Jelikož by chyběla hlavní atrakce, celý projekt Edisonova náměstí a k němu vedoucí Market Street se v tichosti uložil do archívu.
Waltův hlavní hrdina tak v Disneylandu nikdy nedostal své náměstí, jakkoli jeho památka je v Disney parcích uctívána ve formě několika portrétů, plaket a pamětních oken. Prostranství pro plánovanou Market Street zůstává dodnes volné a slouží jako zázemí a nástupní místo personálu populárních promenádních průvodů (na mapě označeno červenými křížky).
Na konci padesátých let se z Disneylandu stal bezkonkurenčně nejatraktivnější turistický magnet v Kalifornii.
Perfekcionistu Walta ale trápilo, že park je pravidelně navštěvován jen turisty ze západního pobřeží – zhruba čtvrtiny Spojených států; bylo mu jasné, že pro zbytek populace by byl Disneyland stejně přitažlivým. Ačkoli byl často citován, že žádný další Disneyland nebude, začal dostávat čím dál víc nabídek od soukromých investorů i vlád jednotlivých států na stavbu podobných parků i v jiných částech USA.
Zatímco veřejně se koncentroval na rozvoj svého kalifornského parku, osobně už v utajení zadal vypracovat studii proveditelnosti obdobného parku na východoamerickém pobřeží. Vyvstaly však pochybnosti, zda pro údajně sofistikovanější východoamerické obyvatelstvo budou dost dobré jednoduché zážitky, jež uspokojovaly kalifornské publikum.
Na olympiádě 1960 ve Squaw Valley se Disney dozvěděl, že v roce 1964 a 1965 má New York hostit Světovou výstavu EXPO při příležitosti oslav 300. výročí založení Velkého jablka.
Walt si uvědomoval, že pokud by se dokázal zapojit do organizace newyorské výstavy, přineslo by mu to celou řadu výhod.
Mohl by rozluštit rostoucí strachy z předjímané východoamerické zdrženlivosti vůči jeho typu zábavy, mohl by vytvořit nové – a vysoce seriózní – atrakce, jež by po skončení výstavy pokračovaly v jeho Disneylandu, mohl získat bezplatnou publicitu.
A zejména, mohl si přijít k tolik potřebným zdrojům na výzkum a vývoj.
Tento poslední bod se stával čím dál naléhavějším, jelikož postupné technologické zaostávání jeho kalifornských atrakcí významně dusilo opakovanou návštěvnost Disneylandu.
