Poté, co se potvrdil úspěch anaheimského Disneylandu, bylo jen otázkou času, kdy dojde na jeho východoamerickou verzi.
Walt často prohlašoval, že nesnáší pokračování a nechce se nikdy opakovat; byl názoru, že zkoušet duplikovat nějaký existující úspěšný model je známka lenosti a nedostatku invence. Proto jakákoli představa o novém Disneylandu vždy vycházela z premisy, že nepůjde o prostou repliku kalifornského parku.
Walta vždy deptalo motely a restauracemi ucpané bezprostřední okolí Disneylandu a věděl, že pokud kdy půjde na východ, bude muset stavět na o mnoho rozlehlejším prostoru. Jednak kvůli eliminaci náplavy přiživujících se podnikavců, jednak měl v hlavě spoustu nových snů o nových atrakcích, vyžadujících si své místo. Jak snil Walt Disney celý svůj život velké sny, tentokrát byly gigantické: zahrnovaly i vlastní letiště, průmyslový park s kompletní obslužnou infrastrukturou, dokonce celé vlastní město.
↑ Waltovy vlastnoruční skicy půdorysného řešení floridského Epcot parku, vročení 1965;
Plánovat východoamerický park začal Walt v roce 1959. Chtěl jej sice mít na východě, ale ne blízko vlastního pobřeží, aby se vyhnul konkurenci mořských pláží. Po špatných zkušenostech se spekulanty v Kalifornii podnikal veškerý průzkum v nejvyšším možném utajení. Jakmile se v roce 1963 rozhodli pro floridské Orlando, Disneyův právník Robert Foster začal pod falešným jménem Robert Price skupovat obrovské lány pozemků. V létě 1965 začaly o projektu psát místní noviny The Orlando Sentinel a ceny blízkých ploch vylétly ze $180 za akr na desetinásobek. Poslední pozemky Disney pořizoval za $80 tisíc na každý akr.
Na podzim 1965 Walt na tiskové konferenci své plány na výstavbu nového Disney Worldu – jak se měl park jmenovat – oficiálně potvrdil.
↑ Na podzim 1965 Walt Disney oficiálně zveřejnil projekt svého floridského parku. Zleva Walt, floridský guvernér Burns a Waltův bratr Roy, jenž se po Waltově smrti ujal vedení společnosti;
Nikdo však netušil, že Walt vstupuje do posledního roku svého života. Otevření Disney Worldu se nedočkal – zemřel na rakovinu plic 15. prosince 1966. Jeho bratr Roy se po události vrátil z odpočinku do firmy a převzal vedení společnosti za účelem přinejmenším dotáhnout floridský megaprojekt, jímž Walt žil. Na bratrovu památku Roy přejmenoval rozestavěný park na Walt Disney World.
Waltův poslední a nejtroufalejší sen měl jméno Epcot – The Experimental Prototype City Of Tomorrow, město budoucnosti. Považoval jej za zdaleka nejdůležitější část celého floridského projektu. Dokonce i na nemocniční posteli, jež se stala jeho smrtelnou, neúnavně vysvětloval všem návštěvám detaily a společenský význam své vize.
Epcot nakonec vyrostl šestnáct let po Waltově smrti – avšak jen jako další disneyovská atrakce v řadě, na hony vzdálený původním smělým plánům vizionáře Waltera Eliase.
Bezprostředně po Waltově smrti se celý projekt Epcot centra zastavil. Hlavním problémem bylo, že nikdo pořádně netušil, co a jak mínil Walt realizovat; zbyly po něm jen poznámky, skeče a jednoduché modely. Ty sice ukazovaly vnější tvary objektů, nevysvětlovaly však, jak má vše uvnitř fungovat.
Z orlandského Walt Disney World se během krátkého času stala nejrozsáhlejší a nejnavštěvovanější zábavně rekreační oblast planety. Dnes má rozlohu větší než 100 km2, zaměstnává přes 70 tisíc lidí a mj. zahrnuje i vlastní rezidenční město Celebration – první komerční město planety postavené pro ty, kteří Disneyův svět nechtějí nikdy opustit.
↑ První komerční město světa, Celebration, Florida, USA (foto Wikipedia)
