Ve zlatých časech branže, lyžařské svahy a tabák patřily k nerozlučným parťákům ve zločinu.
Chápu, že to z perspektivy soudobé, přihlouple všudypřítomné pseudokorektnosti může kdekomu znít neuvěřitelně. V době, kdy obaly cigaret povinně rozmnožují nekrásy světa morbidními snímky a slavné oběti kouření se objevují v televizi a pestrobarevných časopisech, aby před kouřením varovaly (WTF?!), já pamatuju časy, kdy kouření propagovaly samotné sportovní magazíny.
Lyžařské nevyjímaje.
Pro pochybujícího mladého čtenáře, namátkou;
Jó, zlatá éra. To si inzerent ještě mohl propagovat, co uznal za vhodné. Pokud by to nějakého perverzního markeťáka napadlo, na krabičky cigaret by nejspíš mohl lepit v tlustém černém rámečku nápisy „Kouření nezpůsobuje rakovinu plic“ a „Váš lékař nebo lékárník vám nepomůže přestávat s kouřením, na to zapomeňte.“
Zdá se vám taková představa krapet ujetá? Možná je, nevím. Co ale vím dobře, že v padesátých letech doktoři v inzerátech novin a časopisů kouření dokonce sami pro-pa-go-va-li.
Viz třeba inzerát z amerického SKI 1950 osazený sloganem : „Stále víc doktorů fajčí Camelky než kteroukoli jinou značku.“
Jak paradoxní, že i tenhle inzerát – podobně jako většina reklamy na kdeco a v kterýkoli čas – lhal. Jen jaksi obráceně.
Najal si totiž dobovou lyžařskou krásku, jednu z prvních stálých vailských rezidentek Blanche Christian, aby proklamovala, že Camelky jsou její první volbou, když si chce zapálit: „Zkušenost je nejlepším učitelem v lyžování i při výběru cigaret.“
Jako bonus k odměně dostávala od firmy kartóny a kartóny Camelek. Jenže byla celoživotní nekuřačkou – tak je všechny rozdávala okolo.
V sedmdesátých letech sponzoroval britský tabákový koncern Benson & Hedges účelově založenou profi sérii Grand Prix ve slalomu a obřáku; například sezónu 73 vyhrál Jean-Claude Killy s prize money 40 tisíc tehdejších babek, přes $200K dnes.
Tabákové firmy čile inzerovaly ve sportovním tisku, včetně lyžařského, ještě v 80. letech. Vymýšlely si vcelku rafinované marketingové pobídky; lyžaři například mohli vykouřené krabičky od dané značky cigaret vyměnit za poloviční slevu na lyžařských skipasech.
Semínko politické korektnosti už ale, někde někým zaseto a pečlivě zalíváno, klíčilo do síly.
Když v roce 93 gigant Philip Morris přestal sponzorovat veřejné lyžařské závody Marlboro Challenge, nejspíš tak nadobro ukončil zpětným pohledem ne zas tak zlé půlstoletí, kdy ještě v zimě padával sníh – a kdy jeden z nejzdravějších sportů byl propagován pomocí jednoho z nejzhoubnějších zlozvyků.
A tak, až si příště někdo v křesle lanovky – pěkně těsně vedle vás – jednu rychlou rozžne, dejte zas ty napřažené hole dolů. Víte co, možná je to jen nevinně nostalgický staromil.
Možná taky ne, no.