Kousek nebe nad hlavou

Tuhle jsem v namátkou zapnuté televizi na ČT2 narazil na přírodovědný dokument, který mě u obrazovky podržel až do titulků. Proslulé BBC Nature dokumenty koneckonců považuju za jeden z nemnoha dobrých důvodů, proč si platit televizi. Vedle španělsko-mexických telenovel, pochopitelně.

kaneV dokumentu ukazovali zajímavý efekt na nějakém ptačím dravci, nejspíš káněti. Zavřeli jej do obyčejné, volné ohrady o ploše asi 2 x 2 metry, s naprosto žádným stropem – jen běžný, nevysoký plot. Pták byl však v ohradě v absolutním vězení, ačkoli jinak volný a fyzicky schopný letu.

Důvod je ten, že káně potřebuje k rozletu rozeběh asi 3 nebo 4 metry, než nabere rychlost a může vzlétnout. Bez tohoto potřebného prostoru zůstávalo v opticky naprosto volné ohradě uvězněno bez schopnosti úniku.

Podobnou anomálii pak v pořadu demonstrovali na obyčejném netopýru. Ten zas ke vzletu potřebuje převis – jakýkoli, jen ne rovný povrch. Když jej položíte na rovnou zem, stane se z něj chromé, tápající zvíře, neschopné vzlétnout. Teprve až doklopýtá k nějaké nerovnosti, z níž se dokáže shodit do vzduchu, vzlétne jak motorová myš (kde jen jsem tohle slyšel).

Nakonec v dokumentu ukazovali čmeláka. Když čmelák spadne do obyčejné skleničky, zůstane tam nadosmrti, pokud mu nepomůžete ven. Z nějakých důvodů nechápe, že nad ním je volná cesta k úniku – sveřepě jí bude hledat kolem dokola stěn blízko dna, dokud se nevyčerpá a nezahyne.

Najednou mě napadlo, jak absurdně mnoho lidských káňat, netopýrů a čmeláků chodí po světě, sebe nevyjímaje.

Sveřepě se pinožíme dokola našich problémů, frustrací a zakořeněných návyků, a hledáme řešení tam dole, v nich. Mnohdy až do smrti, dokud se nevyčerpáme.

Aniž bychom si uvědomili, že odpověď celou tu dobu zůstávala jen kousek nad námi, široce otevřená a jasná, jak kus nebe prosvítající z podzemí jeskyně.

Možná něco k zamyšlení?

Tom

Přejít nahoru