Hodinka dvě volna je všechno, co zaneprázdnění rodiče mohou potřebovat, aby si odpočinuli a znovuzapálili svou pozvolna ztrácenou vášeň pro sníh.
„Mnoho rodičů mívá pocit, že jakmile se jim narodí děti, na řadu let budou muset pověsit lyžování na hřebík. Tenhle předsudek u nás už roky boříme,“ napsala mi Shelly Schaffer, ředitelka dětského centra Treasures Child Care skiresortu Smugglers‘ Notch v americkém Vermontu. „Dokonce i čerstvá maminka si může na dvě hodinky odskočit si zajezdit, zastavit se nakrmit svého kojence, uspat jej a vrátit se na svah.“ Centrum hlídá děti od šesti týdnů věku a výš, teoreticky až po hranici dospělosti. V resortu si objednali pokrytí signálem od všech mobilních operátorů, aby mohli rozesílat textovky všem rodičům a ti mohli nekomplikovaně kdykoli volat do centra a zkontrolovat si děti tak často, jak cítí, že potřebují.
Překonat rodičovskou psychologickou bariéru opustit dítě a přenechat je neznámým pečovatelkám je kritickým bodem samo o sobě; další výzvou je přesvědčit rodiče, aby to nejen s klidným srdcem udělali, ale i za to – obvykle nijak lacino – zaplatili. Centrum před pár lety začalo posílat snímky spokojených dětí rodičům na mobily, což zmíněnou bariéru pomohlo snáz překonávat.
Kvalitní a cenově rozumně dostupná hlídací služba se čím dál častěji stává jedním z prioritních kritérií mladých aktivních rodičů při výběru dovolenkové destinace. Střediska se snaží rozšiřovat plochy i vybavení hlídacích prostor, zdokonalovat animační programy, svou nabídku inovovat o technické vymoženosti pro uklidnění starostlivých či nedůvěřivých rodičů a krášlit tím vším zážitky skrz spokojenost dětí celé rodině.
Získat si je od mala
Jsou rodiče, kteří za možnost zalyžovat si neváhají za babysitting platit přes 100 dolarů na den, typicky ekvivalent denního skipasu; většina mladých rodin si však takovou věc nemůže dovolit. Pro takové čím dál víc (zejména menších) středisek testuje různé kombinace pobídek; vermontský Bolton Valley nabízí celodenní hlídací službu Honey Bear Child Care za $85, půldenní za $60, hodinovou sazbu za $20 a pětidenní balíček za $349. V minulých sezónách testovali desetidenní balíček ($600) anebo celodenní kombo dospělého skipasu a hlídací služby s asi 40% slevou oproti běžnému ceníku. Marketingový ředitel střediska Josh Arneson mi napsal: „Náš hlídací program vnímáme jako službu, ne jako zdroj výdělku. Nevydělává nám to peníze, zvyšuje ale hodnotu našich služeb. Ceny jsme nastavili tak, aby nám to pokrylo náklady; víc od toho nečekáme.“
V kalifornské Sierra at Tahoe nabízejí (krom podobných hlídacích programů) pro rodiče, kteří své dítě z nejrůznějších příčin hlídací službě nechtějí svěřit, sdílený rodičovský celodenní skipas v ceně běžného dospělého. Jeden z rodičů se může starat o dítě, zatímco druhý lyžuje, a libovolně se střídat. „V minulosti jsme tento sdílený skipas nabízeli o asi 20 dolarů dráž než běžný celodenní, nově jsme jej zlevnili na úroveň denního. Snažíme se mladým rodičům nabídnout co nejlepší hodnotu – věříme, že když u nás najdou vstřícnost, budou se vracet i jako plně lyžující rodina,“ napsal mi tamní marketingový ředitel Steve Hemphill.
„Naše prostory pro hlídání jsme celé přestavěli – nyní máme speciální zvukotěsnou místnost coby noclehárnu pro kojence, další zvláštní místnost pro ty děti, které potřebují k uspávání kolébat, a větší místnost na hraní pro batolata. Ještě se chystám najít schopnou vedoucí celého oddělení, která zpracuje optimálně strukturovaný babysittingový program s osnovami,“ naznačuje nejbližší plány Hemphill.
Tradiční škola hrou se zdá být ideologickým motivem v aspenském Snowmassu, kde bez ustání zdokonalují svůj velkorysý areál Treehouse Kids Adventure plný dětských aktivit, včetně hlídací služby pro nejmenší. Děti se v něm učí zajímavosti o přírodě a zvířatech, zatímco si užívají pobyt. (Více o výstavním objektu v typickém aspenském stylu, jenž přepisuje standardy babysittingu, v infoboxu.) „Pokud dokážeme budoucího lyžaře zaujmout a získat si už od mala, bude se k nám chtít vracet a vyrůstat u nás – a dřív či později si stoupne na sníh,“ sdělili mi svou logickou misi ze Snowmassu.
Hvězdné války na sněhu
Což je ostatně konečným cílem i všech ostatních střediskových dětských služeb. Ve výše zmíněné Sierra at Tahoe v partnerství se značkou Burton a filmovou společností Lucasfilm ve velkém stylu naaranžovali dětskou výukovou zónu Riglet Park na tematický způsob Star Wars. V ní se učí děti od tří do šesti let na snowboardech podle sofistikovaně vymyšlených osnov založených na postupném zdolávání sněhem tvarovaných překážek, klopených drah i miniskoků. Autenticky převlečení seriáloví maskoti se přirozeně zapojují do výuky; pro malé děti jde o zážitek srovnatelné síly, jako když jim věnuje osobní pozornost sám Kačer Donald v Disneylandu.
Zatímco obecně střediska nabízejí lyžařskou výuku dětí od 4 let věku, přibývá těch, které přijímají i tříleté děti nebo i mladší – ve vermontském Smugglers‘ Notch si vezmou už 2,5leté dítě s individuálním instruktorem-opatrovatelem na desetimetrový magický koberec na uzavřeném dětském hřišti. Za cenu nijak levnou – 150 dolarů na den včetně zápůjčky výbavy. „Většina dětí je z našeho programu nadšená a po třech dnech chtějí jít dál,“ popisuje program tamní ředitelka Shelly Schaffer. „Odtud děti přechází na stometrový koberec a o trochu nakloněnější terén, stále však bezprostředně v dosahu našeho hlídacího centra; pokud začne dítě být podrážděné či unavené, hned ho vezmeme dovnitř ohřát a odpočinout si. Typicky tyto malé děti stavíme na sníh jen hodinku ráno a další odpoledne a mezi tím si hrají vevnitř či venku.“
Běžný režim hlídacích programů zahrnuje oběd a svačinu; oborově nadstandardní Smugglers‘ Notch nabízí i čisté prádlo, pokrývky a rychloprádelnu zašpiněného oblečení. Ve výše zmíněném Snowmassu mají navíc nonstop k dispozici zdravotnici. Zvláštní pozornost střediska věnují všeobecné bezpečnosti – rodiče například musí první den absolvovat bezpečnostní proceduru ohledně pravidel identifikace vyzvednutí dětí. Centra pro ně mívají obvykle vyhrazenu parkovací plochu bezprostředně u příjmu a výdeje dětí.
Tuzemsko zatím na startu
Zavedené střediskové hlídací služby v Americe i v evropských Alpách zaznamenávají v poslední dekádě zřetelný vzestup úrovně poskytovaných služeb – co do komfortu svěřených dětí i klidu myslí rodičů, zatímco si užívají svahů. První a prozatím jedinou tuzemskou vlaštovkou, kterou jsem dokázal na střediskových webprezentacích nalézt, je krkonošský SkiResort Černá hora – Pec, nabízející babysitting pro děti od 3 let ve čtyřech svých střediscích v ceně 200 Kč na hodinu či 1200 Kč za (osmihodinový) den.
Ředitel SkiResortu Petr Hynek mi k tomu řekl: „V areálech Černá hora (Janské Lázně) a Pec pod Sněžkou jsme tuto službu poskytovali už vloni. Setkala se s dobrou odezvou, a tak pro letošní zimu tuto službu rozšiřujeme i do Velké Úpy a do Černého Dolu. Výhodou našeho babysittingu je umístění kvalitně vybavených dětských koutků ve všech areálech přímo u sjezdovek. Nabízíme také možnost kombinace babysittingu s výukou lyžování či stravováním dětí. Rodičům tak odpadá starost o výuku i hlídání. Mohou si sami zalyžovat a čas na horách si naplánovat právě i s využitím těchto našich služeb. Největší babysitting je u dětské lokality Formánky v Janských Lázních, kde je v těsné blízkosti LIVE park s pojízdnými koberci, snowtubing, mírné dětské sjezdovky, restaurace i parkoviště.“
Vlajková loď babysittingu
Velkolepé dětské centrum Treehouse Kids Adventure otevřel aspenský resort Snowmass před deseti lety nákladem 17 milionů dolarů coby svůj historicky největší investiční výdaj směřující do jediného projektu. Téměř 2400 m2 rozhlehlý objekt, centrálně umístěný v bezprostředním dosahu lanovek, dětských koberců a ostatní infrastruktury, v sobě kombinuje dětskou lyžařskou školu, půjčovnu a několik dalších provozoven zaměřených na rodinnou zábavu. V podzemí třípatrového komplexu je umístěno rozlehlé, časově neomezené parkoviště, na povrchu bezprostředně u vchodu pak limitované půlhodinové.
Každá z věkových skupin hlídaných dětí najde v budově svou vlastní tematickou hernu, každou zasvěcenou rozdílným aspektům horského ekosystému a zahrnující zábavní prvky známé z tematických parků. Stěny místností jsou vyvedeny nápaditými nástěnnými malbami, uvnitř jsou kreativně vyvedené makety stromů a mnoho vynalézavých interaktivních instalací. „Je to místo, kde děti mohou být dětmi – s okolním světem přizpůsobeným přesně jim,“ popisuje Sue Way, dlouholetá ředitelka sekce výuky aspenského střediska. „Pokud děti nelyžují venku, chceme tu na ně smysluplně působit, ne je jen posadit k omalovánkám. Současně však naše centrum musí činit dobrý dojem i na rodiče, jelikož ti mají hlavní slovo. Do Aspenu většinou jezdí klientela s vytříbeným vkusem, navyklá na vysoký standard; celý náš provoz to musí reflektovat.“
Hlídané děti jsou rozděleny do čtyř věkových skupin, z nich každá pobývá ve vlastním prostoru a věnuje se jí specializovaný personál. Nejmladší děti do 18 měsíců věku pobývají v jasnými odstíny vymalované motýlí herně, starší děti mají k dispozici pstruží záliv, bobří přehradu, liščí doupě, medvědí brloh a další tematické atrakce. Každý z představovaných živočišných druhů má své přirozené místo v aspenském biosystému. „Nechtěli jsme z toho udělat Disneyland; jsme v horách a naším záměrem bylo přetáhnout vnější divočinu sem dovnitř a vzít tak nejmenší děti na virtuální výlet do přírody,“ popisuje Sue Way. „Tematické programy navíc děti podněcují chtít se vrátit znovu a zažít něco dalšího, nového.“
Centrum má několik společných prostor přístupných všem dětem. Zřejmě nejpopulárnějšími jsou osiková prolézadla (osiku, anglicky aspen, má středisko ve znaku i názvu) plná ochranných sítí, reálných osikových kmenů a obřích umělých listů coby mezipatrových odpočívadel; atrakce mimo jiné bezpečným způsobem učí už téměř zapomenutou rutinní dětskou aktivitu předchozích generací – prostou dovednost vylézt na strom. Hraje se tu loutkové divadlo, koncertují živí muzikanti, nechybí zvláštní místnost pro kojící matky, několik zvukotěsných spacích místností nebo specializovaný dětský gastro provoz.
Pro děti věkových skupin od 5 let a starší je primárním cílem výuka lyžování; v centru si ráno vyzvednou připravenou výbavu, v poledne se ve skupině vrátí na oběd, poté jdou opět na sníh. Odpoledne si rodiče děti vyzvednou, na stejném místě vrátí výbavu a mohou zůstat libovolně dlouho do večera – objekt nabízí jídelnu, kafetérii, velké obrazovky promítají lyžařská a snowboardingová videa, centrum pro děti organizuje i večerní zábavní program. „Snažíme se najít rovnováhu mezi co nejlepším zabavením dětí, ale ne do té míry, aby se jim nechtělo ven na sníh. A pokud se nějaký prcek nechce hnout z medvědího brlohu, podplatíme ho dohodou: Teď půjdeme ven na pár jízd, pak se vrátíme a můžeš si zas hrát,“ vysvětluje ředitelka a končí příhodnou pointou: „Dostat děti na sníh musí být motivace, nikdy trest.“