Kdo prvně zavítá do krušnohorských Klínů a nezná je, nejspíš jej uhodí do očí kontrast vůči jiným malým horským areálům – jsou tu vidět nemalé investované prostředky, ale neokázale a vkusně. Sportareál Klíny má vrchovatou měrou to, co zdaleka ne každé středisko – příslovečný genius loci.
Když jsem si s šéfem střediska Josefem Dlouhým povídal pro sesterský magazín NORDIC před deseti lety, on už tehdy deklaroval, že za dalších deset let chce vidět areál jako striktně celoroční, nejlíp navštěvovaný srovnatelně v létě jako v zimě. Mám za pozoruhodné, že toho klínští během dekády dosáhli – jako první a dosud jediné středisko v Krušných horách. Dobrý důvod přijet zeptat se, co je v Klínech po letech nového.
Pane Dlouhý, o Klínech se ví, že jde o jeden z prvních krušnohorských areálů (1964). Kdy jste ale ve středisku začínali vy a za jakých okolností?
V roce 2000 jsme areál koupili coby zcela vybydlený a zdevastovaný provoz od jednoho městského zařízení města Litvínov. Postupně jsme jej začali dávat do kupy, zpočátku jen ve volném čase po práci. Nejdříve jsme zprovoznili nefunkční vleky, některé z nich přesunuli, začali jsme stavět současný hotel Emeran, budovat první zasněžování, první čerpací stanici.
Zásadní změna nastala v roce 2010, kdy jsme zahájili projekt celkové modernizace areálu do jeho současné podoby. Prokáceli a vybudovali jsme asi 2,5 hektaru nových sjezdovek, postavili jsme lanovou dráhu, která byla prvním impulzem k záměru celoročního provozu sportareálu. Bylo to logické – máme svůj hotel, dvě horské chaty s různým typem ubytování, máme restauraci, bar, bufety, máme sportovní halu; vše provozy, jež mohou fungovat celoročně. Současné poměry klimatických změn nás utvrzují ve správnosti nastoupené cesty.
Průběžně jsme stále rozšiřovali a posilovali zasněžování, postavili lyžařskou školu, dvě výukové dětské zóny s pojízdným kobercem – k jedné jsme využili přes zimu ladem ležící tenisový kurt. Čerstvě zprovozněná páteřní lanovka nám umožnila stavbu bikeparku, který stále rozšiřujeme o nové sjezdové trasy (prakticky jedna nová trať každé léto) a dál rozšiřovat budeme; bikeparku stále roste návštěvnost a spolu s nově vybudovanou bobovkou jde o dva pilíře našeho současného letního provozu. Tyto dvě hlavní návštěvnické atrakce doplňuje náš lanový park, lesní posilovna, půjčovna kol a koloběžek a všech potřebných doplňků.
Zmíněným druhým pilířem nelyžařského provozu je před třemi roky postavená letní bobová dráha od firmy Brandauer, druhá v České republice. Pro areál našich malých rozměrů má zásadní provozní výhodu v tom, že je zcela rozebíratelná. V létě tak využíváme zčásti plochy sjezdovek, zčásti vede trať bobovky v lese, mimoúrovňově se kříží s trasami bikeparku. Bobovku jsme na podzim schopni relativně rychle (za tři dny) sbalit a přes zimu uskladnit. Protože jsme nechtěli areál zaplnit dalším dopravním zařízením, i bobovou dráhu nám obsluhuje centrální čtyřsedačková lanovka. Lanovku tak máme přes léto kapacitně velmi efektivně vytíženou – využívají ji zákazníci bikeparku, bobovky, pěší turisti a dálkoví cyklisti, a to tak, že pro brzkou budoucnost už plánujeme zvýšit přepravní kapacitu kol (na 2 ks na sedačku), aby se nám u ní kvůli tomu netvořily fronty.
Vykrývat návštěvnicky nejslabší období areálu na jaře a na podzim nám pomáhá velká multifunkční sportovní hala s lezeckou stěnou a plochou vhodnou na prakticky všechny halové sporty (krom tenisu). Ke všem aktivitám nabízíme k dispozici instruktora a půjčovnu příslušného vybavení.
Profilujete sportareál marketingově nějak specificky?
Naše zaměření zní: moderně vybavený celoroční rodinný areál. Nesnažíme se předstírat, že jsme velký resort ani středisko pro výkonnostní sport – všechny naše aktivity včetně lyžařských sjezdovek, bikeparku a ostatních provozů jsou dimenzované pro začátečníky a nižší až střední, neexpertní dovednostní spektrum. Naší cílovou skupinou je mladá aktivní rodina s dětmi přijíždějící na víkend nebo na celý týden. Jsme blízko z řady měst pod Krušnými horami, hodinu od Prahy.
Jak jste na tom s návštěvností v zimě vs. v létě, jak s tržbami?
V prvním roce našeho provozu činily celkové tržby areálu necelých 400 tisíc korun, nyní se pohybují kolem 45 milionů za rok. V minulé sezóně dosáhly letní tržby úrovně 70 % tržeb zimních; už teď vím, že vlivem teplé poslední zimy dosáhneme za rok 2020 vyrovnání tržeb za zimu i léto. V minulé zimní sezóně jsme sečetli 390 tisíc průchodů turnikety od 28 tisíc návštěvníků, následující léto pak prošlo turnikety 34 tisíc lidí se zakoupeným lístkem. Charakter rodinného areálu potvrzuje i vysoký počet dětských klientů lyžařské školy za minulou sezónu – 5 050 osob. Za loňský rok jsme v našich ubytovacích zařízeních spočítali 25 900 lůžkodnů.
Před nedávnou dobou proběhlo médii, že obec Klíny má seriózní problémy se zdroji pitné vody. Jak tyhle poměry ovlivňují váš areál, nacházející se uprostřed jejího katastru?
Naštěstí máme vlastní vodu! K řešení odběru pitné vody pomocí vlastního vrtu jsme byli dotlačeni už v našich provozních začátcích, někdy před asi patnácti lety, kdy ještě pršelo a sněžilo, jak mělo. V té době jsme začali stavět hotel a potřebovali jsme zvýšit kapacitu stávající přípojky vody; ta byla velmi nedostatečná. Tehdejší starosta nám povolil jen půlcoulovou přípojku, což s nadsázkou stačí pro jedno umyvadlo. Protože jsme potřebovali mnohonásobně větší přítok, vyvrtali jsme si vlastní studnu, relativně velkou a hlubokou. Poštěstilo se nám natrefit na dobrý pramen s dostatkem kvalitní vody – za celých patnáct let nám zatím voda nedošla, ani se neprojevilo zeslábnutí průtoku. Přičemž zejména o zimních víkendech máme její spotřebu obrovskou – na vrt jsou napojeny veřejné záchody v areálu, hotel s kapacitou 60 lůžek a restaurace pro 150 hostů. Protože voda z vrtu je vysoce kvalitní (musíme si nechat dělat rozbory každý půlrok), na vrt jsme napojili i nový pivovar, kde výborná voda je klíčovým prvkem pro kvalitu piva.
Proto, i když původně z donucení, jsme rádi, že jsme si tehdy vlastní vrt udělali. Následně jsme si u všech našich objektů udělali další vrty, takže nyní jsme z hlediska dostatku dobré pitné vody zcela nezávislí jak na obecním řadu i na momentálních suchých poměrech ve svrchních vrstvách krajiny, protože naše vrty jsou minimálně 30 metrů hluboké. Vodu pro zasněžování odebíráme z místního hojného Bílého potoka.
Zmínil jste nový pivovar. Vaříte si vlastní pivo?
Ano. Vloni jsme otevřeli pivovar s vlastní vařenou značkou piva, vlastními limonádami atd. A protože na Klínech se už před 400 lety těžilo stříbro a Klíny jsou v podzemí protkané stříbrnými žilkami, zákonitě musí náš vodní vrt při své hloubce a šířce procházet některými žilkami stříbra. Naše pivo jsme proto nazvali podle zdejších historických štol a sestavili marketingovou legendu, že naše pivo se vaří z vody obsahující stříbro, a i proto je tak kvalitní.
Na letošek chystáte velký a unikátní projekt. Je to už oficiální?
Letos plánujeme zrealizovat za asi 8 milionů Kč projekt 2,2 km dlouhé zipline dráhy, která by měla patřit k nejdelším na světě. Povede přes zdejší hluboké údolí Bílého potoka na jeho protější svah, kde bude mezistanice pro cestu zpět ke spodní stanici páteřní lanovky, kterou se pasažér vrátí znovu do místa startovací věže zipline. I na relativně nevelkém převýšení dráhy (140 m) naberou pasažéři rychlost až 80 km/h a v závěru prvního úseku dráhy, kdy rychlost jízdy klesne k 10 km/h, bude jejich další pohyb poháněn pomocí elektrokladky, která bude řešit i ohled koordinovaného brždění v mezistanici. Půjde o světovou premiéru tohoto provozního řešení dráhy.
Momentálně probíhají přípravná řízení pro zahájení stavby s tím, že v plánu je výstavba dráhy přes letošní léto a její zprovoznění v září 2020. Výstavba nebude rozhodně triviální záležitostí – lano dráhy má průměr 16 mm a jen jeho samotný první úsek bude vážit asi 2 tuny. Bude zavěšeno ve výšce až 150 metrů; už jen bezproblémově jej zavěsit bude výzva.
Všiml jsem si vaší související crowdfundingové kampaně. Vyšla?
S nápadem na využití crowdfundingu pro projekt zipline přišla naše kolegyně Alena Dalecká z naší agentury Zimlet Klíny, která je hlavní organizační pracovnicí v tomto projektu. Navzdory mé skepsi, jelikož jsem s tímto způsobem financování neměl zkušenosti a příliš mu nevěřil, se náš crowdfundingový experiment povedl. Zvolili jsme si platformu Hithit a nastavili cílovou částku na 500 tisíc Kč; nakonec se za měsíc vybralo přes 600 tisíc korun od více než 400 lidí, kteří projekt jednoduše chtěli podpořit bez nároku na benefity, nebo si předplatili zvýhodněné jízdné na samotnou zipline, až bude v provozu. Pro nás je tato zkušenost cenná i z hlediska nepřímé zpětné vazby, že tematicky tento náš chystaný projekt by měl dobře rezonovat se zájmy našich návštěvníků.
Chtěl byste závěrem zmínit o vašem sportareálu něco specifického, co třeba na první pohled není každému patrné?
V poměrech posledních let, kdy kdekdo investičně spoléhá na dotace a skoro už bez dotací neumí stavět, jsme u nás všechny investice financovali bez jakékoliv dotace ať z národních nebo evropských zdrojů. Zjistili jsme, že administrativa spojená s dotacemi a nezřídka následné problémy (viz zdejší nechvalně známý ROP Severozápad) nám nestojí za všechna možná rizika, vícepráce a z našeho pohledu řadu dalších nesmyslných úkonů s hlídáním projektu. Nechtěli jsme se nikomu neustále zpovídat; chceme se rozhodovat nezávisle podle svého úsudku, a ne na základě nutných výběrových řízení, například. Na stavbu lanovky jsme si vybrali firmu Doppelmayr, protože jsme přesvědčeni, že jejich lanovky jsou dobré, a firmu Kers, o níž víme, že lanovky stavět umí a v Čechách jich postavila nejvíc. S firmami jsme se dohodli sami v rámci klasického obchodního jednání a nenechali se svazovat nějakými dotačními a jinými poměry. Všechny investice (dohromady už 250 milionů Kč) v našem areálu jsme si tak financovali z vlastních zdrojů, z vlastních půjček nebo z bankovních úvěrů.
