Anebo za ekvivalent dvou denních lístků. Levnější sezónku ať už nikdo nikdy a nikde nechce hledat, při psu!
Když klub slaví 100. výročí, jakou cenu má dát lidem – stovku? Tak já nevím, je to dobrej nápad, nebo špatnej nápad, nebo jakej je to vůbec nápad? (© Ivan H.)
Jsou to ale věci. Když si tuhle vailští po čase odskočili nakoupit, hned to zas spustilo lavinu ošklivých, falešných slovíček. Dokonce i levičácky nefér narážky na ceny vailského gastra se objevily;
Pár týdnů nato slaví NPS Yosemity sté výročí a na někoho v tamním vedení napadl nápad na nejlevnější lyžařskou sezónku planety (naší i většiny okolních) v ceně doslova několika sendvičů – bezpochyby míň, než těch zlopověstných vailských čtrnácti. Jako kdyby někde v malém českém skiareálu nabídli sezónku za tisíc korun.
Yosemity si kdekdo vybaví jako letní přírodní nádheru se scenériemi atakujícími hranici kýče. Skalky jako Half Dome nebo El Capitan rozezná každý stejně bezpečně, jako našinec pozná třebas Karlštejn.
V Yosemitech se však i lyžuje. Zejména na běžkách – psal jsem o Yosemitech reportáž do papírového NORDICu 2008. Současně je v rámci parku provozován i útulný sjezdařský areál s 10 sjezdovkami, 5 vleky a převýšením 180 metrů. Co by za to kdejaké malé tuzemské středisko dalo;
V Yosemitech se s věcmi zbytečně nemažou a to sklízí mé sympatie. Třeba jejich logo – žádné pseudoumění, kterému stejně nikdo nerozumí, nikdo si ho nepamatuje a nikomu se ani nelíbí (krom autora návrhu);
Tenhle brandingový přístup je přesně podle mého gusta. Keep it simple, skier.
A podobně se yosemitští nepárali s cenou oslavné sezónky. Mrzká stovka babek. Ekvivalent dvou dní yosemitského lyžování.
Nemažou se ani s marketingem sezónky – žádný nedělají. Proč taky. Sezónka je dárek lidem i sobě, ne pokus narvat skiareálek k prasknutí.
Roční skipas za $100 velkoryse obsahuje i jeden extra buddy pass a 10% slevu ve všech restauracích v parku. Mluvě o yosemitské velkorysosti – senioři 65+ lyžují ve všedních dnech a o svátcích zdarma, děti pod 6 taky.
Akci vyhlásili před týdnem s expirací do dneška, 1. září. Co budou dělat s nabídkou dál a zda vůbec něco, nevím – a ani to nepovažuju za důležité. Šlo o noblesní gesto, které proběhlo.
Tento článek je naprosto neplánovaná (ne)analýza, jíž však nešlo nenapsat – kdy jindy za život budu mít možnost referovat o sezónce za stovku?
Doufám – a vím, že nejen já – že radši už nikdy.
Tom Řepík
Expertní textař tuzemského horského byznysu.
Analyzuje PR trendy pro jednoho z globálních lídrů branže.
Marketingový mentoring | copywriting | krizová komunikace v oboru
[Kontakt]