Strašidlo jménem OR

Na obchodníkově cestě číhá několik zákeřných strašáků.

Jedním z hodně zlých je náš extrémně malý účet, se kterým se chceme do obchodování pustit. Další strašák se objeví, kdykoli k naší pozici špatně zadáme SL a vystavíme tak náš účet vyššímu riziku, než je potřeba. Třetím může být naše nepozorná liknavost nechat trh korigovat proti dobře se vyvíjející pozici a dovolit mu, aby snědl většinu dosud nastřádaného profitu.

Přesto, nikdy mě nepřestává fascinovat, kolik lidí mi píše o tom, jak velké peníze museli v trzích ztratit, než se přinutili naučit se používat mou taktiku proti strašidlu Otevíracího rozpětí (OR).

Někteří z vás se mohou chtít přít ohledně mého pevného zvyku čekat úvodních zhruba 15 až 30 minut po otevírací siréně parketové seance, než do trhu vstoupím se svými příkazy. Někteří z vás mi mohou chtít tvrdit, že podle vás trvá OR pouze pár minutek, 3 nebo 4, nikoli čtvrt- až půlhodinu. Nikdy se s nikým o této věci nehádám. Už přes dvacet let OR fenomén každodenně studuju a vím, že čekat pouze 3-4 minuty po otevření by vedlo k finančnímu výprasku ve více případech než ne – specielně, pokud by se jednalo o velmi nízký účet.

Samozřejmě, že kvůli tomu, že čekám nejmíň čtvrt hodiny po otevření, unikne mi čas od času nějaký dobrý obchod, který vyrazí mnou předpokládaným směrem dřív; nicméně na druhé straně mě má taktika spolehlivě chrání od falešných průlomů trhu na špatnou stranu, které mají ve zvyku hned po open nastávat. A já raději minu nějaký dobrý potenciální obchod, než se octnout na špatné straně ve velmi rychle se pohybujícím trhu a s adekvátně tomu se zvyšující ztrátou.

Nehledě, že počet zachráněných – nezrealizovaných „falešných“ pohybů, v nichž bych dostal napráskáno, ve velké míře převažuje nad „uniklými“ dobrými obchody.

OR nastává každý den po otevírací siréně na parketu v přímé reakci na spousty obchodníků, jež ve spěchu, někdy i v panice vstupují a vystupují z pozic na základě aktuálních zpráv o nočním obchodování z druhé části světa, anebo na základě úvodních tržních reportů, které se čtou každé ráno před otevřením na parketu. Během předešlé noci totiž mohla nastat spousta faktorů, potenciálně ovlivňujících cenu komodity. Věci jako nové exportní zakázky, zprávy o záplavách či mrazech, změna hodnoty dolaru či jakékoli politické události jsou bezpečnými „rozhýbávači“ tržních cen. Čím dál víc některé strategické komoditní skupiny ovlivňuje i stávající dění na akciovém trhu, nejsilněji v Dow Indexu.

Následuje popis, jak své pravidlo OR strašáka používám při každodenním obchodování já. Je to primitivně jednoduché, jak jinak.

V případě pozičních obchodů, které chci vzít, mám už večer dopředu naplánovanou konkrétní vstupní cenu, svůj výstup s profitem (PT) i svůj stop loss (SL). Jednoduše počkám 15-30 minut po otevření parketu, a potom zkontroluju dosavadní obrázek v trhu. Pokud cena po 15-30 minutách není už pryč za mou plánovanou vstupní cenou, teprve pak zadám do systému vstupní příkaz a po plnění doplním o SL/PT tandem.

Je-li již cena za mým plánovaným vstupem, mám na výběr ze dvou jednoduchých možností. Pokud se trh nachází pouze kousek za projektovaným vstupem, můžu chtít ještě naskočit na palubu a svézt se s trendem, jelikož trh cestuje mnou předpokládaným směrem. Anebo, je-li trh již poměrně daleko za mým naplánovaným vstupem, zůstanu stranou a zamávám na cestu. To, kterou ze dvou alternativ zvolím, určuje zejména vzdálenost mé naplánované výstupní PT ceny – tedy jak velký potenciál profitu mi v daný okamžik zbývá.

Krom toho, rozhodnu-li se naskočit dodatečně do hry, mohu chtít znovu posoudit a korigovat pozici svého SL – jelikož díky vstupu (v případě dlouhé pozice) z vyšší úrovně, než jsem původně plánoval, mě můj původně stanovený SL exponuje většímu riziku, než bylo míněno. Opět, velmi záleží na pozici mého PT. Nikdy nesmíme ztratit ze zřetele náš poměr rizika a zisku (RRR). Takže, často se mi v takovém případě vnucuje otázka: mám nechat svůj SL posazen pod významnou sérií lows anebo ho mám posadit výš, pod utvořivší se sérii intradenních lows na dnešním intradenním grafu? V takovém případě hodně záleží na tom, jedná-li se o krátkodobý či dlouhodobější poziční obchod, a taky na tom, jak pevná je má víra v pokračování ceny na sever předtím, než ji stihne korekce (což do významné míry indikují okolní S/R údery).

Pokud chci dělat denní obchod (plánovaný daytrading), opět čekám přes OR a sleduju toto rozpětí na intradenním grafu. Velmi často se stane, že OR stanoví denní H i L, které se později po zbytek dne už trhu nepodaří překonat. Pokud je toto rozpětí dostatečně velké (mezi H a L), rád pak intradenně obchoduju s použitím multikontraktů, a využívám swingové pohyby cik-cakující sem a tam v rámci na začátku dne stanovených hranic.

Jindy, pokud toto rozpětí je relativně nízké a trh má tendenci pokračovat v jednom trendu, můžu chtít posadit svůj nákupní příkaz nad dosavadní intradenní H se SL pod L, anebo naopak – prodávat pod intradenní L se SL nad H. Při denním obchodování nemívám ve zvyku pokládat do trhu svůj pevný SL, aby se nestal snadnou kořistí skalperů, ale uvažuju mentální SL ve své hlavě, pro který ovšem platí stejně přísná kritéria, jako kdyby mi příkaz seděl napevno v trhu.

Představme si, že dělám denní obchod a byl jsem plněn long nad intradenní H. Po chvíli se rostoucí cena zastaví, otočí se, začne padat zpátky dolů, shora znovu vstoupí do úvodního (OR) rozpětí, pod jehož L mám svůj SL. Nyní záleží zcela na mém úsudku a chladné hlavě, rozhodnu-li se hned, předčasně z trhu vystoupit, a okrájet tak svou ztrátu na minimum, anebo rozhodnu-li se věřit svému SL a dát trhu šanci, že se tak nízko nedostane a otočí se zpátky nahoru. Pokud je původní OR rozpětí relativně nízké, v těch případech většinou věřím svému SL. Tam, kde trh na začátku vytvořil poměrně velké rozpětí, inklinuju k tomu vzít nohy na ramena a schytat jenom pár šťouchanců, namísto významnější nakládačky.

Další věc. Zůstávám-li vědomě v otevřené pozici přes noc, možná budu chtít ještě před uzavřením trhu vědomě (dočasně) „oddálit“ svůj SL, aby nebyl strefen během zítřejší OR. Toto není žádné dogmatické pravidlo v mé metodologii, ale považuju za moudré studovat na intradenních grafech konkrétní trh několik dní nazad do historie, zda se tam podobný fenomén vysokého OR rozpětí neobjevuje.

A ještě něco. Stejně tak, jako nyní víme o existenci OR, obdobně existuje a občas tropí trable uzavírací rozpětí. To nastává zejména proto, že mnoho obchodníků má ve zvyku po každém výraznějším pohybu na close inkasovat své zisky (burzovní hantýrkou „profit taking“). Obecně sice platí, že uzavírací rozpětí nebývá až tak divoké jako OR, přesto si můžete na intradenních grafech většiny trhů všimnout nápadného růstu či naopak kolapsu trhu v posledních 20-10 minutách obchodování. Vybírání zisku silnými hráči – o nic jiného se většinou nejedná. Často tak váš obdivuhodný profit dokáže během uzavíracího rozpětí nepěkně zeštíhlet.

Nestavte své vstupní příkazy do trhu hned, jak parket otevře, anebo v elektronice ještě předtím. Častěji než ne se totiž nedočkáte ničeho jiného, než plnění na falešnou stranu a následného strefení vašeho SL, mnohdy ještě během OR, abyste pak sledovali, že se trh vydá na druhou stranu, a plní ostatní ukázněné obchodníky do regulérní, profitabilní pozice.

Tento princip OR čekání aplikuju i u novodobě masově rozšířených elektronických trhů. Za tzv. „otevření“ v nich považuju otevírací zvon parketové seance, a od něj opět čekám zhruba 15 až 30 minut, než své příkazy do trhu buďto vložím či nikoliv. Vliv parketu nadále – i v roce 2014 – považuju za příliš významný na to, abych jej ve svém tradingu ignoroval.

A to je víceméně všechno, co vím o strašidlech. Samozřejmě – vyjma toho uječeného zeleného skřeta z reklam, co mi bydlí pod postelí a kvůli němuž se v noci bojím chodit na záchod.

Tom

Přejít nahoru