Dobrý pocit z jízdních vlastností versus absolutní skluzná rychlost: zdánlivě věčné dilema soutěžních běžkařů při výběru toho pravého páru do závodu. Co z toho je lepší a pro koho, aby lyže byly v cíli políbeny?
Většina veškeré zpětné vazby, kterou jsem během svých testérských let dostával od lyží samotných anebo spolutestujících lyžařských kolegů, se zaměřovala na jízdní vlastnosti lyží – jako je stabilita, zatáčení, hranění, stoupání, hladkost skluzu či živost modelu. Poměrně zřídka se stalo, že by někdo při zkoušení lyží mluvil o rychlosti; a když už jsem nějakou zmínku o rychlosti zaznamenal, zhusta bývala rozporuplná: různí lyžaři označovali za rychlé odlišné lyže.
To je docela v ostrém kontrastu s testováním lyží u závodníků na vysoké úrovni – svěťákové, ale i národní. Těmto atletům jde především o skluznou rychlost a jejich proces testování lyží spočívá v dosažení shody na tom, které sjíždějí nejrychleji. Mnohokrát je tento důraz na rychlost ve skutečnosti zaměřen na odpor tření skluznice – zejména při nízkých rychlostech, kdy existuje poměrně vysoká citlivost pro skluz. Někdy se u elitních závodníků objeví téma stability nebo jízdních vlastností, ale obvykle je to něco, co je závodník ochoten obětovat, aby mohl startovat na lyži, která byla v aktuálním sjezdovém testu označena za nejrychlejší.
To vše vyvolává několik otázek. Je logické, že závodní lyžaři budou potřebovat menší stabilitu než průměrný lyžař, ale je to opravdu buď anebo? Mají civilní/hobby závodníci tendenci klást přílišný důraz na stabilitu? Jsou elitní závodníci náchylní k přehnanému důrazu na rychlost? Jsem si celkem jistý, že odpověď na obě otázky zní ano, ale stejně tak jsem si jistý, že hobby mentalita často přináší úspěšnější rozhodnutí. Mám za to, že závodníci se často příliš soustředí na eliminaci pocitů drhnoucího skluzu a ztrácejí ze zřetele úkol, který před nimi stojí při vytváření rychlosti v průběhu celého závodu.
Abychom to líp pochopili, je důležité mít jasnou představu o úkolu každého závodníka. To, o co by mu mělo jít, je optimální průměrná rychlost. Stoupání, zatáčky, sjezdy a všechno mezi tím určuje čas, který je potřeba k projetí tratě. Je to také otázka fyzické kapacity a úsilí; lyže, které pomáhají dostat ze závodníka to nejlepší a nejplnější úsilí, mají nejlepší šanci na vysokou průměrnou rychlost. Když se soustředíme pouze na eliminaci tření, snadno ztratíme pojem trakce. Každý, kdo závodil na horských kolech, tento kompromis pozná: pojedete v terénu na účelově rychle se valících pláštích s minimalistickým vzorkem, nebo raději na něčem přiměřeně robustním a drsném, co vám umožní zůstat v zatáčkách v sedle a jet všude s větší jistotou?
Když se nad tím zamyslíte, s otázkou rychlost vs. přilnavost se setkáváme pokaždé, když se vydáváme na běžky. V závodním prostředí se téměř vždy rozhodujeme mezi přidáním vosku pro větší přilnavost a ponecháním tenkého vosku pro větší rychlost. V klasických závodech máme tendenci vidět, že odraz je upřednostňován častěji než v jiných případech, zatímco stejní lyžaři budou ve skate závodech volit rychlé a nestabilní lyže. Je to trochu nekonzistentní a vlastně nelogické.
Abychom byli spravedliví, mezi civilními i elitními závodníky se najde dost individuálních výjimek, takže moje zobecnění je poněkud sporné. Z vlastní zkušenosti se můžete ztotožnit s oběma pohledy. Ale pokud zkoumáme úkol výběru závodního páru lyží, je užitečné uvažovat v těchto termínech. Ať už jste civilní závodník s pouze vlastní podporou, nebo lyžař červené skupiny světového poháru, odpovědnost za výběr lyží je pokaždé na vás. Podívejme se na některé strategie výběru lyží do své flotily a pak výběru lyží pro závod z této flotily.
Znáte své lyže?
Abyste se mohli správně rozhodnout, které lyže použít, je důležité své lyže znát. Většina málo zkušených závodníků chce jednoduchý návod, kdy které lyže použít, určit optimální rozsahy a vybrat vhodné skluznice pro různé lyže. To jim však neřekne vše, co potřebují vědět o tom, jak se lyže budou chovat na sněhu. Znát své lyže znamená poznávat praktické rozdíly mezi jednotlivými lyžemi a znamená to opustit předpoklad, že si můžete vybrat lyže pouze na základě teploty nebo typu sněhu.
Proces poznávání lyží je jednoduchý: lyžujte na nich! Ale co je důležitější, při každém lyžování si vezměte více než jeden pár a porovnávejte je. Porovnání jejich pocitu na sněhu je důležitým prvním krokem, ale nejcennější testování přijde, když si můžete vybrat krátký okruh a porovnávat časy na kolo. Jakmile s tímto procesem začnete, dozvíte se víc než jen o svých lyžích; dozvíte se také něco o sobě, o sněhových podmínkách a o vybraném okruhu. Ve hře je spousta proměnných a snažit se vše sledovat zní jako kopa starostí. Netvrdím, že není. Jde však o vaše závodní lyže!
Osobně doporučuju, abyste takovéto porovnávání na okruhu dělali často a nevkládali nadměrný důraz do jediné seance, která může být z bezpočtu příčin zavádějící, což však poznáte až zpětně, s odstupem. Časem se vaše testovací optika zaostří a vy budete získávat skutečně užitečné informace.
Znáte sami sebe?
Největší rozdíl mezi oběma tábory závodníků, jež jsem si tu vzal na paškál, spočívá v jejich hlavách – v důvěře, v sebevědomí. Civilní lyžaři mohou podceňovat své dovednosti, a proto při hodnocení lyží kladou důraz na jejich snadnou ovladatelnost. Ale ještě pravděpodobnější je, že elitní závodníci mohou podceňovat náročnost dosažení rychlosti a příliš spoléhat na své osobní zvládnutí technické výzvy, když volí rychlost za každou cenu. Faktory, které při výběru lyží zvažujete, pravděpodobně odrážejí váš názor na vaše schopnosti stejně jako cokoli jiného. Co když tedy pro jednou necháme váš názor záměrně stranou a skutečně se pustíme do zjišťování, jaké faktory nejvíce přispívají k vašemu úspěchu?
Chcete-li se o sobě něco lyžařského dozvědět, je dobré věnovat pozornost své průměrné rychlosti. Je to vcelku jednoduchý úkol – jen si vybrat okruh a změřit si čas. Pak vyměňte lyže a zopakujte to. Dělejte to často a mějte na paměti, že zatímco testujete lyže, testujete také sami sebe. Všímejte si, které lyže jsou silné v kterých vlastnostech – stabilitě, kontrole, rychlosti; klidně si vymyslete vlastní definice. Hlavně však sledujte, jak na tyto faktory reagujete vy sami. Nemám tím na mysli, abyste si po každém okruhu měřili tep a laktát; stačí jezdit s náramkovými hodinkami a zaměřit se na pocity. Všechno provádět dostatečně dlouho, až se pocitové signály zřetelně objeví. Garantuju, že se objeví.
Začas shledáte, jak se vaše názory a priority na okruhu vyvíjejí, a jak se tomuto procesu znovu zčerstva věnujete, aniž byste kdy příliš lpěli na jednom výsledku testu. Časem se o sobě něco dalšího nového dozvíte jednoduše tím, že si zalyžujete na okruhu na čas a porovnáte své úsilí se staršími záznamy (svých časů i pocitů).
Poznejte svůj úkol
Jedním z nejdůležitějších aspektů výběru lyží je pochopení toho, jaké vlastnosti je třeba pro daný závod upřednostnit.
Jako praktický příklad uvedu terén v ikonickém Falunu, kde klasické tratě zahrnují hodně poměrně rovinatých výběhů a pozvolných sjezdů, po nichž následuje Mordarbakken, Vražedný kopec – dlouhé a extrémně strmé stoupání. Jak snadné by bylo vyrazit na Mordarbakken v tréninku a dojít k domněnce, že je bezpodmínečně nutné mít lyže namazané na tutový odraz? Jakmile by se pak závod rozjel po své trati, bylo by zjevné, že rychlé lyže jsou mnohem důležitější než pevný odraz. Kdo by se musel na začátku lehčího terénu standardního falunského okruhu hodně nadřít, byl ze hry dávno předtím, než by pod závěrečný krpál vůbec dojel.
Vytvořit si realistický úsudek z nejkritičtějších faktorů výkonu pro danou trať není tak snadné, jak se zdá, protože naše dojmy jsou tak snadno ovlivnitelné důvěrou a počáteční emocionální reakcí.
Jedním z nezanedbatelných faktorů, které je třeba při hodnocení úkolu brát v potaz, je formát akce. Mezi závody s individuálním startem a závody s hromadným startem jsou velké rozdíly. Když jedete na lyžích sami, je jasné, že nejlepší bude to řešení, které přinese nejvyšší průměrnou rychlost a nejkratší čas na kolo. V závodech s hromadným startem se však rozhodnutí stávají více taktickými a závod mohou rozhodovat rozdíly ve výkonnosti lyží v místech, kde byste to možná nepředpokládali.
Kultivujte své pocity
Abyste se trénovali ve svých pocitech a odhadech, je podle mého názoru vhodné nastavit si neformální testy, které zpochybní vaše předpoklady. Projděte si krátký úsek trati s několika potenciálními problémy či výzvami a odhadněte, které vlastnosti lyží v takovém úseku budou nejdůležitější. A pak si na lyžích vyzkoušejte několik různých nastavení, abyste svou hypotézu ověřili. Zvažte důležitost zřejmých vlastností tratě (velká stoupání, problémy se stabilitou, dlouhé sjezdy atd.) oproti realitě průměrné rychlosti v daném kole.
Užitečné je vždy odjet si několik testovacích okruhů s dalšími lyžaři, abyste získali představu o srovnatelných rozdílech mezi lyžemi. Pokud máte špatné lyže ve stoupání, ale skvěle kloužou – dokážete se ve stoupání udržet a při sjezdu si vytvořit náskok? Je cena vaší slabiny dostatečně kompenzována výhodou vaší síly? A tak dál.
V každém případě – kdykoli můžete, položte lyže na sníh, nasaďte si je a svá rozhodování mějte podložena vlastní zkušeností, vlastním pocitem. Můžete se zmýlit, ale budete se ze svých zmýlených učit. Nechávat mýlit se za sebe někoho jiného mnoho užitečného vašemu lyžařskému vývoji nepřinese.
Článek vyšel v časopise NORDIC a je reprízován v původní podobě